PAVLA (47): Až blázinec mě vrátil do života. Jednou jsem už prostě nevstala z postele

2 komentáře

Kim
10. dubna • 6:33

Znám to. Ne teda že bych se snažila jako dítě zavděčit mamce, ta nás chválila a byla na nás (a dodnes je) moc hodná. Ale v posledním roce se v mém životě událo dost špatných věcí (ztráta práce kterou jsem měla ráda, nedaří se sehnat práci která by mi vyhovovala, úmrtí blízké osoby, problémy s mužem...) a skončila jsem na EKG Holteru, jelikož jsem měla nevolnosti, závratě, pocení, bolest u srdce, těžko se mi dýchalo. Jenže Holter nic nezaznamenal. Tak mi začalo být jasné, že to bude psychika. Dodnes mám časté stavy úzkosti, jednou jsem si už i volala na krizovou linku první psychické pomoci. Jenže u nás v ČR je problém. Volala jsem začátkem ledna psychologovi a termín první schůzky mám až zítra. Člověk má problémy, přizná si je, volá o pomoc a nikdo mu nepomůže. Že by to byla odpověď na otázku, proč je tolik sebevražd? Já zrovna předevčírem jsem se zas totálně sesypala, jen děti mě donutily vstát a odvézt je do školy a školky, jinak bych nejradši celý den byla zalezlá, dala v práci výpověď a jen ležela. Odvedla jsem je, přišla domů a hodinu brečela. Že tohle nechci, že nechci takovej život. Leč bohužel, stále si uvědomuji své povinnosti. Snad mi ta sezení pomohou se nějak vymotat.

K
10. dubna • 10:27

@Kim: Kim, moc vám držím palce, abyste to překonala. Podle toho, co píšete, jste silná osoba, a já pevně věřím, že to zvládnete!!! Děti jsou velká hnací síla - bojujte dál, aby o vás nepřišly. V životě mi při krizových situacích dost pomohlo, když jsem si to uvědomovala. Sama jsem přišla o tatínka a vím, jak je na tom světě dítěti potom smutno. Máte v zádech i hodnou a milující maminku, o to jste silnější. Zítra už se situace začne obracet ve váš prospěch - nebude to lehké, bude to trvat, ale překonáte to. Moc vám fandím a budu ráda, když o sobě dáte vědět. K.

Doporučujeme

Články odjinud