Ještě mi napadlo : "suvenýr,suvenýr,dědek bábě ukrad´ sýr "....Řekla bych,že dítě není suvenýr. Velmi diletantský styl psaní.
Choroby, svázané s genetikou se moc neřeší ani v běžném vztahu dokud se neprojeví, natož s náhodnou známostí na dovče. Existuje kapavka, syfilis, chlamydie, a o aids ani nemluvím. Onemocnět těmito chorobami není nic příjemného. Minimálně kondom bych teda použila, pokud už bych takhle nezávazně sexovala. Nicméně nezávazný sex si umím představit až těď, co jsem stará a cynická, v mládí jsem věřila na lásku až za hrob s tím jediným pravým :laska:
Elynor: i u těch psů platí, že kříženci čili vořeši jsou mnohem zdravější, déle žijící a obvykle i inteligentnější než čistokrevní psi, v jejichž liniích se hromadí nejen to, co od daného plemene chceme (vzhled, vlastnosti), ale i to nežádoucí (choroby) :-)A u lidí je to podobné: cizinec, a ještě lépe příslušník jiné rasy, pravděpodobně nemá s českou ženou žádné společné předky (leda někde v pravěku :-) ), z biologického hlediska je pravděpodobnost zplození zdravého dítěte mnohem vyšší, než když jsem si například já vzala muže, jehož prarodiče žili ve stejném malém městě jako moji prarodiče, ačkoliv naše/jejich pokrevní příbuzenství se v matrikách dohledat už nedá.
@Anonymizovaný: Mno, onehdy jsem kdesi četla, že celé lidstvo, všechny ty současné miliardy lidí, měly kdesi v pravěku společnou "Evu" - jednu jedinou ženu, od které pocházejí. Takže jsme v podstatě všichni příbuzní. Druhá věc - zdravé dítě ještě neznamená, že toho nebudu litovat. Hodně lidí mělo zdravé děti, které se v dospělosti projevily tragicky ohledně své povahy a činů.
elynor: soráč, ale píšete úplné nesmysly. Prověřený chlap může být lepším partnerem a otcem (ve smyslu plnění rodičovských povinností) než náhodná či krátkodobá známost, pokud ti dva spolu kvůli děcku aspoň nějakou dobu zůstanou - ale ke zdravému a talentovanému dítěti vám prověrka partnera a jeho rodiny nijak nepomůže. Ani šance nijak nezvýší. Existuje sice dědičnost různých vlastností, ale existuje i tzv. návrat k průměru, ten se týká dětí jak nadprůměrných, tak podprůměrných rodičů, existuje talentovanost dědičná, ale i náhodná, totéž se týká i negativních vlastností. Naplánovat se dá ledacos, ale jak bude vypadat dítě konkrétních rodičů, to opravdu ne.
@Anonymizovaný: Když myslíte... například u psů to celkem vychází. Proto jsou chovy sledované, a nemnoží se jedinci, kteří nějakým způsobem nesplňují předpoklady, aby jejich štěňata měla žádoucí vlastnosti. Samozřejmě že to nevychází na 100%, ale to nikdy nic. Ovšem kdybych do chovu zařadila náhodně na ulici sebraného psa bez toho, že bych o něm cokoli věděla, to by pak byla štěňata jedno velké překvapení. Lidi jsou taky savci, tudíž u nich budou fungovat podobné principy. Ovšemže si nemůžete naplánovat, jak bude vypadat dítě konkrétních rodičů (ačkoli si myslím, že ta doba už není daleko, kdy to technicky možné bude, možná by to šlo už dnes, ale eticky by to neprošlo), ale tím, že o otci matka neví vůbec nic, než jak byl veselý na dovolené, si významně zvyšuje možnosti, že se bude časem hodně divit, po kom to dítě je.
@Elynor: Elynor, psí genetika se od lidské dost liší, mnohé u ní neplatí. Co se týče čistokrevných psů, pak každá rasa vznikla v podstatě nepřirozeným a soustavným výběrem, s cílem dosáhnout určitého vzhledu, či vlastnosti. Proto každé zkřížení, třeba i s jiným čistokrevným psem, tento výběr ruší a pes se vrací do přirozenosti jak vzhledem, tak povahou. Od dětství jsem cvičila, vychovávala a připravovala ke zkouškám chovatelům psy mnohých ras. Dnes nedám dopustit na křížence.
@Anonymizovaný: To je pravda, mnohá dnešní plemena psů jsou něco, co by se mělo trestat. Co lidi dokázali udělat se psy, je mnohdy neuvěřitelné. Ale právě proto je na tom pěkně vidět, že to jde. A zajisté by to šlo velmi podobně i s lidmi, kdyby "někdo" podobně postupoval. Ne že by občas v minulosti takové pokusy nebyly, a měly údajně celkem zajímavé výsledky. Ovšem vyvolává to jaksi nepříznivé ohlasy ve společnosti, takže se o tom radši moc nemluví. Obecně lidé neradi slyší, že se zase tolik neliší od zbytku obyvatelstva této planety. Nicméně to pořád nic nemění na základní věci - známe - li předky, můžeme o mnoho lépe odhadnout, co se asi tak dá od potomstva očekávat. Neznáme-li předky, můžeme se divit. Někdy v pozitivním smyslu, a někdy v negativním. Já bych si to neriskla, mít dítě s náhodnou známostí, o které nevím lautr nic.
@Elynor: Blbý je, že já své předky vpodstatě neznám, neb babička byla nalezenec. A to na hranici, takže neznám ani jejich národnost. A protože byla naletena vedle mrtvého koně a mrtvého muže s uzlíčkem šperků a zlata v době náboženských válek, mohli být jejich předkové kdokoliv. Od šlechticů, přes zbojníky po cikány. Mohla být taky unesena. :-D .Nicméně každý člověk má svou hodnotu. Ano, je těžké mít dítě, které je úplně jiné, než my a to pro rodiče i pro to dítě. Je těžké takové dítě vychovávat a nenapráskat ve výchově obrovské chyby. Musíme dítě vidět a přijmout takové, jaké skutečně je a ne takové, jaké je chceme, musíme mu najít jeho cestu, jenom tak můžeme vybudovat krásný vztah.Já tě chápu a příkladů osvojených dětí, které své rodiče v dospělosti hodně zranili a zraňují doposud, znám okolo sebe nemálo. Ale v dnešní době je tato problematika mnohem více prozkoumaná a rodiče, kteří adoptují dítě, nebo Pavlína, která má dítě s neznámým otcem, mají možnost se s ní seznámit a připravit do života krásného člověka. Možná to bude víc práce, ale o to budou nakonec šťastnější.
Mne na tom zaujalo jedině to,jak se dámy v 35letech nudily,ovšem jak přijeli chlapi,nudit se přestaly.Vypadá to tak že si v jejich letech neumějí najít jinou zábavu než sex.Když si pomyslím že já v jejich letech měla děcka pubertáky,je mi to úsměvné.Měly se obrátit na strýčka GOOGLA,mohl jim poradit jak se nenudit.Asi tam nebyl signál,tak byly v háji. :-D :-D :-D :-D :-D
elynor:To tvrdí kdo?Každé rodičovství je sázka do loterie, i to plánované či dokonce vymodlené.
@Anonymizovaný: Ale no tak. Pokud si dám tu práci budoucího otce mých dětí poznat, nějaký pátek s ním žít, provdat se za něj, poznám i jeho rodinu, potažmo budu znát i jeho zdravotní stav, jeho možnosti a schopnosti, mám zcela určitě větší výchozí informační soubor, než když ani nevím, jestli je otec dítěte Nor nebo Švéd. Mít dítě s chlapem, kterého jsem viděla 14 dnů na dovolené, to je sázka do loterie, to souhlasím.
Syn měl na základce kamaráda, což byl přesně takový suvenýr z dovolené - podle vzhledu, data narození a "otec neznámý". Akorát že ten otec evidentně nebyl Skandinávec nýbrž asi domorodec z nějaké hodně jižní země (a kluk se bál skinů jako čert kříže, protože ho několikrát zmlátili). Matka hocha vychovávala velmi přísně, a byl to naprostý vzorňák: samé jedničky, spousta kroužků a všude vynikal. O takové děcko se dobrovolně nechat připravit byla by škoda, opravdu z něj matka mohla mít samou radost. Její rodiče jí koupili malý byt, ale řekli jí, že s ničím dalším od nich nemá počítat. Zásadně ne žádné hlídání ani jakákoliv jiná pomoc. Tomu jsem moc nerozuměla a přišlo mi to kruté. Tak býval Martínek často u nás, dokud jsem byla s mladší dcerou doma. Pro obě moje děti to myslím byl přínos.
@Anonymizovaný: Ano. :-) A tohle všechno - "byl to naprostý vzorňák, samé jedničky, spousta kroužků a všude vynikal" - to ta žena patrně pozná už ze dvou čárek těhotenského testu. Aby věděla, že se o takové dítě nemá připravit, a že z něj bude mít jen samou radost. ]:-D Takovou křišťálovou kouli bych fakt chtěla mít, leccos by mi to v životě usnadnilo.
@Marienka: Podle mně záleží na tom, jestli člověk dělá svoji práci dobře. A je jedno, jestli to je lékařka, zedník, nebo někdo, kdo se živí psaním "příběhů ze života". I takovéto příběhy se dají napsat dobře a kvalitně. To, co dlouhodobě předvádí tato autorka není bohužel ani dobré, ani kvalitní. Téměř v každém jejím příběhu najdete někdy až neuvěřitelně hloupé faktické chyby (tady je to třeba Nor - Švéd), jindy se postavy chovají tak zvláštně a nelogicky, že tomu nemůžete věřit ani při nejlepší vůli. V tomhle příběhu se tři dámy, téměř čtyřicátnice, chovají na dovolené jako šestnáctileté puberťačky, vesele souloží s neznámými mladými zajíčky bez kondomu, dvě otěhotní a jedna z nich se na základě toho rychle vdá do cizí země za muže, kterého v podstatě nezná. Ať se na to díváte z kterékoliv strany, je to hodně divné, až neuvěřitelné.Zlí jazykové tvrdí, že autoři na internetu jsou placeni nejen podle počtu přečtení, ale i podle rozsahu diskuse pod článkem. Proto prý někteří z nich úmyslně píšou ptákoviny, aby se lidé v diskusi pořádně rozčilovali a diskuse utěšeně bobtnala. Možná jsem naivní, ale doufám, že tak hluboko snad nikdo klesnout nemůže.
Já bych si dítě určitě nechala. V 36 jsem měla dva hyperaktivní kluky s LMD, když jsem otěhotněla poté, co jsme o jedno miminko přišli. A bylo to překrásné, mít kojeňátko v tomto věku, to, co jsem prožívala se prostě nijak předat nedá, jak to bylo nádherné. A vidím to i na dceři, která měla třetí dítě taky po třicítce, dnes už mu budou čtyři a štěstím i ona jenom září. Jediný problém by byl v tom, že nevím, jestli bych takto chtěla trávit dovolenou a tím pádem takto k broučínkovi přijít. Mě by nadchla ta samota, krajina, moře - nevím. Člověk nikdy nemá tvrdit nic, co si sám nezkusil a možná, že té atmosféře jihu bych rychle a lehce podlehla. Znám to z hor.Ale nikdy bych nešla na potrat.
@helza: Vidím celkem významný rozdíl v tom, mít dítě se zákonitým manželem nebo stálým partnerem po vzájemné dohodě (což, předpokládám, byl případ tvůj a tvé dcery) nebo si ho pořídit omylem s neznámým Skandinávcem, který navíc nechce ani slyšet, že by snad měl být otcem. Napsala jsem, že slečnu můžu pochopit, že si to dítě nechala, ale za rozumné to fakt nepokládám. Naštěstí žijeme ve společnosti, kde je to věc osobního názoru a každá žena si to může rozhodnout sama za sebe. Lze jen doufat, že slečna z článku ocenila pomoc svých rodičů, že ji v tom nenechali samotnou (i když jistě neskákali radostí), a že jim to někdy oplatí, až zas oni časem budou třeba její pomoc potřebovat.
To tedy není moc krásný příběh. Jako by nezadaná žena neměla jinou volbu zábavy než vymetat bary a diskotéky. Když nebylo disco, z nudy vlítla na prvního chlapa, co se objevil. A to ani neumí dvě z těch žen neumí používat ochranu. Bez ohledu na skutečný věk bych mentální schopnosti takové ženy odhadoval tak na dvanáct let. O jejích mateřských citech také pochybuji. Časem bude z výchovy unavená a znuděně a její dítě ji omrzí jak nechtěně stěně k Vánocům. Vážně mám jen negativní pocity, že takové ženy mají děti. Ve svém okolí jsem už viděl, jak dokáže žena samoživitelka ze začátku tvrdit, jak své dítě miluje (asi přenesená láska za chybějícího partnera) a jak časem na výchovu začne kašlat.
V 35 letech nemít rozum je dost podezřelé.Dítě má právo na oba rodiče,zde samotná matka....Pak nemají být muži "nemužní",nemají vzor otce.
Nedovedu si představit, že bych v 35-ti sexovala s úplně neznámým mužem bez kondomu. A to nejen kvůli možnosti otěhotnění, ale hlavně kvůli venerickým chorobám. Zdraví mám jen jedno!
Nikdy bych si toto dítě nenechala, vzhledem k možnosti dědičnosti povahy, chorob atd.
No tak ono vůbec "tři dny se kousaly nudou" - chudinky. V pětatřiceti se nudí a neumí si najít nějakou zábavu. To by člověk zaplakal. 8-S
Žádat v 35-ti pomoc rodičů s výchovou dítěte, kterýho si uhnala s Norem-Švédem mi připadá dost nedospělý. Chápu pomoc rodičů, když by nebya ani zletilá, dobrá ještě při studiu, aby měla vzdělání. Ale hodit na ně zodpovědnost v 35-ti? :hm
K anketě - rozhodně ne. Protože v pětatřiceti jsem měla dva syny ve věku -náct let, a měla jsem fůru práce s tím je vychovávat a živit. Kdybych do toho náhle čekala dítě s náhodnou známostí z dovolené, tak bych pelášila na přerušení těhotenství v co nejdřívějším termínu, a nadávala bych si, co jsem to za drůbež, že jsem si nedala větší pozor. Ovšem chápu slečnu Pavlínu, že pokud byla v pětatřiceti dosud "na ocet", a ty příslovečné biologické hodiny tikaly jako splašené, že si to dítě nechala. Jen doufám, že ji i to dítě dnes neživí daňoví poplatníci prostřednictvím sociálních dávek. 8-)
Jako by na tom záleželo...
Zase budu za rejpala, ale když na začátku příběhu přijede parta kluků z Norska, tak se nesmí na konci mluvit o příteli ze Švédska. Fakt to nevypadá dobře a nehezky to ukazuje na schopnosti autora. To je takový problém si to po sobě přečíst a používat u toho hlavu?
Chudák dítě, matka si zatím ani neujasnila, jestli je otec z Norska nebo Švédska.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.