Doby, kdy se zemřelí pouze položili do rakve a smuteční obřad mohl začít, jsou pryč. Dnešní lidé už předem vědí, jak chtějí na svém pohřbu vypadat a co budou mít oblečené. Někdo se neostýchá zaplatit si předem služby plastického chirurga a naplánovat si obřad přesně podle svých představ. Jak to chodí v zahraničí i u nás a za jaká přání do rakve si lidé rádi připlatí?
Běžná péče o zesnulé
Všeobecně se tomu říká péče o zesnulého za účelem obnovení přirozené formy a barvy. V praxi to znamená zvolení vhodného make-upu, účesu a oblečení, díky kterému bude pohled na zesnulého v rakvi co nejpříjemnější. Především v Americe a Velké Británii je poslední rozloučení se zesnulým velkou tradicí. Naopak pro židy a muslimy je to něco nepředstavitelného. Češi mají o tento způsob rozloučení také zájem. Stále ale zůstává část lidí, pro které je tento poslední pohled na blízkého zesnulého až příliš traumatizující. Podle psychologů však může mít ozdravné účinky a je to jedna z cest, jak se s celou nepříjemnou a těžkou situací smířit.
Make-up na přání
Aby byl pohled na zesnulého co nejpříjemnější a nebudil zděšení, je potřeba nanést na zesnulého vhodný make-up. Na základě dodané fotografie se specialista snaží co nejvíce přiblížit běžnému vzhledu zesnulého. Ve většině případů se používá speciální make-up pro posmrtné použití. Je odolnější, trvanlivější a snáze se díky němu zakryjí nedostatky. I v tomto případě se ale nabízí několik dalších variant. Zahraniční pohřební ústavy nabízejí možnost využít vlastní kosmetické prostředky zesnulého nebo použijí běžně dostupná líčidla. Splnit se dá téměř každé přání včetně vložení naplněné kosmetické taštičky do rakve nebo nezapomenutelné manikúry.
Balzamování není mumifikace
Stále rozšířenější formou péče o zesnulé je napuštění těla balzamovacím roztokem, jehož základ tvoří formaldehyd. Na jedno balzamování se použije až devět litrů této tekutiny. Díky ní je tělo trvanlivější a nerozkládá se, ale pouze seschne. Vypadá tedy svěže a zesnulý budí dojem, jako by jen spal. Balzamování se využívá i v případech, kdy potřebujete zemřelého někam převézt a přesun zabere více času. V některých zemích, např. Velká Británie, Irsko, Švédsko nebo Dánsko, je balzamování z hygienických důvodů povinné. V České republice nejde o běžnou službu a je v nabídce jen jednoho pohřebního ústavu. Cena se pohybuje kolem 20 000 Kč.
Plastika před, nebo po smrti?
Zejména v zahraničí je běžné, že si na své kráse a stylu potrpí také lidé po své smrti. Stále častěji se stává, že ti, kteří trpí nevyléčitelnou smrtelnou nemocí, navštíví plastického chirurga, aby je do rakve vylepšil. Jejich přání jsou různá – chtějí mít větší prsa, plnější rty nebo méně vrásek. Jakmile jsou se svým vzhledem spokojení, nakoupí si krásné a značkové šaty a přesně popíší, jak si v rakvi přejí vypadat.
Jsou ale také lidé, kteří si právě až v rakvi chtějí připadat božsky krásní. Přejí si tedy, aby jim odborníci po jejich smrti vyplnili tváře, vyhladili vrásky, vycpali rty nebo posílili povislé partie. Výplně v obličeji či na rukou se provádějí podobnými přípravky, jako je botox. Výjimkou nejsou ani přání, aby ženská ňadra vypadala živě.
Opravy obličeje či jiných částí těla jsou ale stále nejběžnější po těžkých nemocích nebo nehodách. Samotní zesnulí nebo blízcí pozůstalí chtějí vymazat z obličeje mrtvých stopy stáří, traumatu, popálenin nebo autonehody. Provádějí se tak výplně očí, sešívají se rty nebo se slepují polámané kosti. Výraz a vzhled zesnulého by měl vystihovat jeho samotného v době před smrtí.
Druhá šance pro krásu
Možná vás napadá, co se děje se všemi výplněmi, protézami či zubními implantáty po smrti. Hodně záleží na tom, jestli je zesnulý uložen do hrobu, nebo je zpopelněn. Pomineme-li zelené ekologické pohřby, pak je zesnulý uložen do rakve většinou tak, jak zemřel. Jestliže je však tělo zpopelněno, musejí se z něj předem vyjmout všechna elektronická zařízení, která obsahují baterie. Jde třeba o kardiostimulátory. Sundávají se také protetické končetiny a zubní implantáty. Některé pohřební služby trvají také na vyjmutí silikonových implantátů z prsou, případně dalších částí těla. Schovat si můžete také zlaté zuby zesnulého.
Zbytkový materiál ze spaloven je používán v automobilovém a leteckém průmyslu. V Americe se některé zdravotnické materiály a pomůcky vracejí zpět do lékařského průmyslu. Organizace ve Velké Británii shromažďují použité kardiostimulátory a posílají je k implantacím do Indie. Podobně končí také protetické ruce a nohy. Ty jsou posílány např. do Ghany. Díky tomu najdou již použité zdravotnické materiály a doplňky nového majitele, který se může cítit opět krásný a soběstačný.