Pestrý podzim života

20. 9. 2004
Pestrý podzim života
Věk, kterého se člověk může potencionálně dožít, dnes vědci kladou do rozmezí 110 až 120 let. Takového věku však dosahují jen nemnozí. Statistický podíl starších lidí je v rozvinutém světě vysoký, hlavně ovšem díky nízké porodnosti, pokroku v lékařství a zlepšení životních podmínek.

Zatímco se čtyřicátníci už nepovažují za „ středněvěké „ a očekávají, že i v padesáti a šedesáti se budou cítit a vypadat dobře, s důchodovou hranicí se stále pojí vyhlídky nudy, nečinnosti, ztráty nezávislosti a osamocení způsobeného bolestnou ztrátou. Je to opravdu nevyhnutelné? Naše poměry a způsob života určitě rychlost stárnutí ovlivňují. Mnoho psychologů však zastává názor, že rozhodující roli hraje stav mysli. Očekáváme-li, že v sedmdesáti zestárneme, pravděpodobně se to stane.

Gerontologové ( odborníci, zabývající se stárnutím ) zjistili, že proces stárnutí je souhrou mnoha změn – vnitřní hodiny organismu např. zpomalí produkci mnoha důležitých hormonů. Imunitní systém slábne a odolnost vůči nemocem klesá. Je zde však také běžné opotřebení těla slunečním ultrafialovým zářením, znečištěním životního prostředí, léky, pesticidy a každodenní fyzickou námahou. Všechny tyto vlivy vedou ke vzniku vysoce aktivních atomů nebo jejich skupin, které reagují s dalšími a poškozují tak buňky lidského organismu a kolagen ( bílkovinná vlákna ). To vede k příčnému spojování vláken, která se pak splétají a kůže v důsledku toho ztrácí pružnost. Rozvíjejí se vrásky, žíly a tepny kornatějí, svaly měknou a údy tuhnou.

Výzkumy však ukazují, že některé primitivní národy, živící se nepříliš bohatou přírodní stravou ( např. rybami a obilninami ) se dožívají pokročilejšího věku a cítí se zdrávi, plní energie, přičemž téměř neznají západní degenerativní choroby typu artritidy nebo srdečních obtíží. Strava má tedy na dlouhověkost významný vliv. V boji proti stárnutí může pomoci několik alternativních terapií.

Co doporučují terapeuti

FYTOTERAPIE Ruští vědci zastávají názor, že ženšen zvyšuje odolnost těla vůči nemocem, únavě, stresu a stárnutí. Kořen ženšenu ze Sibiře je lehce povzbuzující a zlepšuje prý paměť a chrání před poškozením buněk a kolagenu, též před příčným spojováním vláken. Korejský ženšen prý zase pomáhá tělo očistit od škodlivých látek a zbavuje únavy i deprese. ( Někteří západní lékaři však zastávají názor, že lidé s vysokým krevním tlakem by neměli ženšen užívat ).

Mexičtí fytoterapeuti tvrdí, že sušené kořínky přestupu a damiánu mají stejný léčivý účinek jako konvenční terapie hormonální substituce, ovšem bez vedlejších účinků. Tyto byliny také napomáhají k obnově funkce reprodukčních systémů, zejména u mužů. Nejsou tak účinné jako samotná hormonální léčba, a proto méně narušují vnitřní rovnováhu organismu.

Čaj připravíme z lžičky sušených lístků damiánu v šálku vařící vody.Louhujeme pět minut, před pitím scedíme. Nálev připravíme z 25g přestupového kořene vařením v 600 ml vody po dobu 25 minut. Poté scedíme a pijeme. Podle fytoterapeutů je nejlépe užívat tyto dvě byliny mezi 40. a 50. rokem života. Dvě lžíce ( 40 ml) dvakrát denně po dobu dvou až šesti týdnů. Je však nutné poradit se s fytoterapeutem, dávkování se totiž liší případ od případu.

Příště si řekneme, co doporučují další alternativní terapeuti.

autor: Iva Hédlová zdroj:Reader´s Digest

Témata článku:   

Komentáře

Přečtěte si také

Horoskopy

Vypadá to, že si sobotního klidu moc neužijete. Budete třeba, abyste si zkrátili spánek, což vám bude proti mysli. Nakonec však oceníte všechno, co se dnes stane. Existuje reálná možnost,…

Nejčtenější články