Již brzy se zpěvák Petr Muk (42) vrátí do své role rabína Löwa v muzikálu Golem, v rádiích hrají jeho hit Sny zůstanou a od října se chystá na koncertní turné. To vše se daří díky lékům, které ho chrání před jeho nemocí a depresemi.
"To ovšem neznamená, že mi někdy není trochu smutno. Třeba ten song, co teď šel do rádií, mě napadl, když jsem jel tramvají na Vltavské a bylo mi smutno, "říká zpěvák. "Viděl jsem tam totiž bezdomovce, jak stojí u stánků a přepadl mě takový smutek. Ale ta písnička není tak tragická!" dodává rychle.
Melancholický tón podle něj přináší celý styl novoromantismus, na který hudebně navazuje.
"Je to hudební směr, který bere jako fakt, že stav společnosti a světa je neutěšený, ale právě proto člověk hledá krásno a nějaké hezké melodické nápady," vysvětluje Petr Muk. "Proto se snažím dělat muziku krásnou. Ne abych před tím vším utekl, ale abych naplnil to své nitro něčím pozitivnějším."
Podzim má rád
Podzimní plískanice na Petra Muka naštěstí jako zdroj chmurů a deprese neplatí. Má toto roční období naopak v oblibě, stejně jako jeho žena Eva, která je bytová návrhářka.
"Pro mě je podzim pokaždé jiný," konstatuje. "Mám docela rád, když padá listí. Je to doba, kdy by člověk měl chodit do obrazáren a na výstavy fotek. Pro mě je to čas, kdy si udělám procházku nějakým parkem a pak se zajdu podívat do Bílkovy vily, kde jsou od tohoto symbolistického sochaře vystavené nádherné věci, včetně nábytku, který sám navrhoval pro sebe i pro manželku. Chci tam teď vzít svou ženu, určitě se jí to bude líbit. A na to, abych měl nějaké deprese, nemám jednak čas, a jednak užívám léky. Sice je budu užívat celý život, ale jsem díky nim v pohodě."
Rád vzpomíná na Shalom
Pozitivní pocit má Petr Muk i ze vzpomínek na doby, kdy se začal věnovat studiu židovské historie a po rozchodu legendárního Oceánu měl s Petrem Kučerou skupinu Shalom. Nedávno Petr Muk znovu natočil tehdejší velký hit Ráchel.
"Můj život se od doby Shalomu asi hodně posunul," přemýšlí zpěvák a otec roční dcerky Noemi. "Tu píseň jsme točili někdy v polovině osmdesátých let. Byla to jedna z našich prvních písniček, takže není divu, že se od té doby hodně změnilo. Bydlím v Praze a pohybuji se v jiném okruhu lidí. Ale když přijedu do Budějovic, kde jsem tehdy žil, a potkám třeba Petra Kučeru nebo textaře Petra Honce, zase vidím, že tohle vydrželo. Že jsme kamarádi dodneška. A co se týká židovství, jakmile se jím člověk začne jednou zabývat, i když já bych řekl spíš biblí jako takovou, tak je to na celý život. Bible je nekonečná četba a důležité jsou u ní i komentáře. Celý starý zákon je vyprávěný jakoby v holých větách, které ale vždycky zcela přesně něco znamenají. Jen je třeba znát ty vysvětlivky, aby člověk pochopil, o čem vlastně čte."