PETRA (40): Jsem posedlá uklízením, věnuji se mu víc než rodině

2. 6. 2022
Foto: iStock
PETRA (40): Jsem posedlá uklízením, věnuji se mu víc než rodině | Foto: iStock
Petra byla vychovávána tak, aby měla vždy dokonale čistou domácnost. Dětství ji poznamenalo natolik, že nyní to samé požaduje po své rodině. Má ale pocit, že posedlost úklidem jí pomalu začíná přerůstat přes hlavu…

Už odmalička jsem byla vedena k úklidu. Jenže nic nebylo jen tak. Nádobí jsem musela třeba třikrát přemývat, protože s tehdejšími mycími prostředky to byl téměř nadlidský úkol. Rodiče zkrátka byli posedlí čistotou. Ani smítko nesmělo zůstat na zemi a kapka na kuchyňské lince byla úplná katastrofa.

Když jsem neměla dokonale uklizený pokoj nebo ustlanou postel, následoval trest. Například jsem nesměla s dětmi ven nebo mi zakazovali sladkosti a televizi. Raději jsem proto dbala na to, aby byli rodiče vždy spokojení, a později jsem uklízela, i když jsem nemusela, jen abych se zavděčila.

Ve dvaceti letech jsem nastoupila jako prodavačka do obchodu, kde jsem absolvovala školení o úklidu. Byla jsem nadšená. Uklízení se mi dostalo pod kůži a začala jsem jím doslova žít.

Dnes dbám hlavně na hygienu. Když mi nějaká kamarádka řekne, že používá jeden hadr na všechno, nebo si před jídlem neumyje ruce, tak z té představy div neomdlím.

Moje děti a manžel bohužel smysl pro pořádek zrovna nemají a stále je pro ně těžké pochopit, že je úklid důležitý. Každý den dětem opakuji, že musejí vynést odpadky, a když z pokoje nevracejí špinavé talíře od jídla, tak doslova zuřím. Uklidí, až když jim zabavím mobily.

Všechno v podstatě ale stejně uklidím radši sama, protože vím, že to nikdo neudělá pořádně. Já nikdy neuklízím napůl, vždycky všechno beru z gruntu a nedělá mi problém ani velký generální úklid, kterému se věnuji klidně několik dní. Vím, že mi to zabírá tolik času, že se nemůžu věnovat pořádně své rodině a jiné zábavě, jenže já si zkrátka nemůžu pomoct, jsem už taková.

Rodina mi to začíná vyčítat, protože čas, který uklízením strávím, rok od roku narůstá. Od manžela často slyším narážky na to, že mám uklízení raději než sex, a je pravda, že pokud není postel čistě povlečená, nemilovala bych se v ní. A po sexu musí samozřejmě prádlo do pračky. Než abych povlečení neustále měnila, raději se sexu vzdám.

Také děti si stěžují, že jim nepomůžu se školou nebo s nimi nejdu ven, já ale nemůžu, dokud není uklizeno, a většinou mi úklid zabere veškerý čas. Nerada bych, aby z toho děti měly nějaké trauma nebo aby si manžel našel milenku, ale přece je nenechám shnít ve špíně! Přemýšlím, zda je to normální, nebo už jsem zralá na radu od nějakého odborníka.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Katalog zboží na Dámě Další zajímavé věci

Horoskopy

Den po novoluní jste ve zvláštní náladě. Ne vše dopadne podle vašich představ. To jen proto, že jste unavení a potřebujete nabrat nový dech. Nadřízený za vámi přijde s prosíkem anebo…