PETRA (45): Propadla jsem vášni, ale rodina mi odpustila

Ano, farah.farah, dá se říct, že to tak vnímám. Ono se tak nějak obecně říká, že kdo všechno má, neví, co roupama. Já tak tedy víceméně to dobré bydlo beru. Že člověk žije v dostatku, no. Johny, pokud máte pocit čistého svědomí, že jste pro ženu a manželství udělal před jejím nalezením nového partnera a po jejím rozchodu s ním vše, co šlo a přesto to krachlo, pak jste si asi nevzal tu správnou ženu. Na Vašem místě bych si řekla, dobrá, nevyšlo to, ale jsem zdravej, mám práci, fajn děti, blbej taky nejsem a je to šance začít s jinou a jinak. Spokojenost v manželství záleží na více faktorech. Je pravda, že každý jsme jiný. Pro každého je prvořadé něco jiného. Jde o to, umět oddělit důležité od nepodstatného. A pokud vztah dojde k bodu, za který už jeden nehodlá jít, je potřeba s tím něco dělat. I když to zdánlivě bude mít horší dopad na všechny. Vím, o čem mluvím, v manželství jsem došla k mezníku, který rozhodl. Důležité pro mě bylo, že jsem si řekla to, co jsem cítila od začátku: s tímhle mužem mě sice čeká život pohodlný a finančně zajištěný, ale jinak jen a jen problémy. Protože to řečené finanční pohodlí pro mě až tak prvořadé nebylo. A ty problémy se kumulovaly. Dá se říct, ať jsme se pustili do čehokoli, prostě to nešlo. Oni ti dva, co se dají dohromady, by měli tak nějak být naladěni na stejnou notu. Měli by uznávat stejné, takový nešťastný výraz, hodnoty, ekvivalent mě nenapadá, měly by pro ně být důležité stejné věci. Samozřejmě se rozvádějí i bohatší i chudší, co si budem povídat. Ale ten výraz, který se stal frází, když se někdo rozvádí, že někoho to bydlo pálilo, já si vždycky říkám, kdo vidí komu tak dobře do manželství, aby tohleto mohl říct? Vezme si kluk holku, žijí spolu ve velkém domě s rodiči, a najednou bum, holka i s dítětem je pryč. Co by ještě chtěla...je slyšet ze všech stran....a najde se jeden hlásek od sousedky, která na vlastní uši slyšela, jaké peklo tam mladá měla. Že pere často na děti, co spotřebuje vody, a jiné a jiné. Ono se řekne snadno....ale ať se každý stará o sebe, aby to měl doma v pořádku a aby jim tam všem bylo fajn....

Dejte to přečíst té Markétě, co je o ní další článek. Třeba se jí pak rozsvítí. ]:-D

Tak trošku bych poopravila ono obligátní "pálí někoho dobré bydlo". Víte, pod tím se schová řada docela negativních záležitostí. Já bych asi naopak za nefér považovala, kdyby se mnou někdo byl jen kvůli těm dobrým životním podmínkám, které se mnou má. Soužití by bylo všelijaké, ale držel by se mě jako klíště. On by byl lepší než ten, co řekne, já chci jít pryč a tak taky jdu? Člověk přece ze vztahu chce pryč, když v něm něco podstatného nefunguje. Znám manželský pár, co nikdy neměl prachů nazbyt. Mají spolu fajn život. Mají koníčky, kamarády, organizují akce, hodně cestují. Všechno zalevno. Umějí si vážit jeden druhého, věnují se rodině. Jedou na zajímavá místa a třeba na kole. A znám lidi, co si mohou dovolit to, co většina rozhodně ne. A myslíte, že mají to soužití spokojenější? Nemají. Je to prostě v těch lidech. Mezi námi, kdybych si měla vybrat fajn chlapa, se kterým mě nečeká žádný blahobyt, ale je mi s ním fajn, není nad čím přemýšlet. A pokud bych měla cítit samotu, prázdno s někým movitým, nebudu s ním. Četla jsem tady příspěvek, že paní si našla jiného, protože chodila jen na pět hodin do práce. To považuji za úplný blud. Ta paní asi chodila na pět hodin, ale její muž byl asi pryč o to déle. Kdo podniká, má na rodinu méně času. Kterou z vás by bavilo manželství s někým, kdo vás dvakrát za rok vezme na Kanáry, ale jinak vidí děti, jen když už spí? A kdo vám možná, i když třeba nechtěně, dá najevo, co bys chtěla, koukej, jak se se mnou máš? Ano, manželka podnikatele se má. Má na krku chod celé domácnosti. Myslet si, že pán v kravatě půjde s košem do popelnice, umyje podlahu či nádobí, je asi daleko od reality. On je ten důležitý, on je ten, co si může klást podmínky. On se nebude ptát ženy a dětí, co podniknou v sobotu. On se chce dospat po náročném týdnu, nebo nebude doma, protože má akci s někým pro něj důležitým. On je ten, kdo chce respekt. Teplá večeře, uklizeno, doprovod ženy na akce, které si nevybrala. Ovšem jen do té doby, než ta žena řekne, hele, mě to už nebaví. A než ty děti řeknou, tak takhle asi žít chtít nebudeme....Neříkám, že tohle je případ toho pána, co sem psal. Jen on sám ví, jaké soužití s ním žena měla. Prachy nejsou všechno, pane.

Oprava: měřicu pola

Johny: Vaše paní (bývalá) měla až příliš dobré bydlo,tak se nudila a měla moc volného času.To ji nakonec dovedlo k odbočení. Asi milce extra nehledala,něco se nablízku nabízelo,tak brala. V tomto článku je to něco podobného: kdyby paní nevěděla,kam dřív skočit,tak by k tomu nedošlo,asi.

Klasika. To jsem zažil doma. Čtyřicítka na krku a podle manželky stereotyp. Já podnikám, ona je zaměstnaná u mně na 5 hodin denně, aby se neunavila. Kluci "dospělí"(16+18). Začne si s mým bratrancem (a nejlepším kamarádem) o šest let mladším než ona. Po dvou letech se to náhodou provalí a, přestože chci udělat tlustou čáru a začít znovu, ona mi jen oznámí, že se spolu stěhují do bytu. Po půl roce ji pošle do háje a já mám dilema. Nakonec ji kvůli klukům beru zpět. Zkoušíme to znova, ale problém není v tom, že byla dva roky nevěrná, ale v tom, že opustila rodinu. Manželské poradny, všechno možné i nemožné.....
Teď to budou dva roky, co se vrátila a my máme po rozvodu.
Kdyby byl můj příběh v rubrice, všichni by si mysleli, že je to vymyšlené (toto je stručný souhrn). Já si připadal jak v blbé americkě telenovele.

Nedá se říct, že by to byl článek o ničem. Nejsou tam sice podrobnosti, pikantnosti, popis situací, tahanice o děti a majetek, ani jiná takzvaná lákadla, kvůli kterým by se to atraktivněji četlo. Kdo chce, ten si v něm svoje najde. Je to prostě otázka, zda do toho jít či ne. Myslím do mimomanželského vztahu. Spousta lidí může po x letém vztahu pocit stereotypu. Je to ovšem každého věc, jak si ten společný život zařídí. Může být i fajn, když se rodina večer doma sejde a každý si ten den užil. Dítě bylo na plavání, máma na cvičení, táta měl zkoušku kapely, syn byl na fotbale. A může být i zdrcující, když domů běží žena, která při pozdním odchodu z práce řeší, které dítě vyzvedne dřív a co proboha honem udělá k večeři, když její muž se cestou z práce denně stavuje na jedno dvě tři....a více v místní hospůdce. Nebo někde úplně jinde, kde dělá věci, o které už se svou ženou nemá zájem...A jiné a jiné scénáře si každý může doplnit. Kdo jde do nevěry, nemůže nikdy odhadnout, jaký to vezme spád. Třeba potká fajn člověka, co se taky cítí sám a třeba jim spolu bude dobře, protože ten svůj život, plný starostí, budou pak oba zvládat snáz. No a třeba kápne na někoho, kdo se na ni přilepí a bude vyžadovat, častá setkání, sestěhování, co já vím. A třeba kápne na sobce, který si s ní jen užije a tím to pro něj končí a hledá nový objekt. Paní z našeho článku nebyla prostě opatrná a přitom měla kliku. Manžel naštěstí na společném životě nechtěl nic měnit. Lidi mají zvyk nevěru šmahem odsoudit. Ale každá má něco - nějaký impuls a důvod. Na kterém se podíleli oba aktéři. Pokud je žena hysterka, žárlivka, frigidní, kariéristka, maminčina holčička, zakomplexovaná osoba, bez vkusu co se týče oblékání či líčení, bez zájmu o děti a domov, pokud je pro ni manžel na posledním místě, nelze se divit. A pokud je manžel věčně pryč a vrací se až na noc, kdy rovnou jde spát, bez ohledu na to, zda je v práci, s kamarády, má zájmy, které staví před rodinu, či u jiné ženy, pokud té ženě a rodině nedává svou lásku a není s nimi rád, pije, bije, nadává, deptá, uzurpuje, manipuluje, nebo pokud je bačkora, zkrátka když se ženě s ním žije špatně, tak čemu se taky divit. Když jde o celkem normální manželství a jeden má příležitost nebo chuť to jen zkusit, je to prostě sázka do loterie. Smůla je, když se to provalí po jednom úletu a když to ten druhý nedokáže ustát. Kvůli těm pár chvílím přijít o dosavadní všechno, to je smůla. Znám tedy páry, o kterých by každý soudil, že musejí být od sebe dávno, poněvadž soužití je nanic, ale ty spolu kupodivu jsou, a znám i takové, kteří měli manželství zdánlivě velice dobré a rozvedli se, protože si jeden nebo druhý našel jiné partnery. Mezilidské vztahy jsou prostě vždycky zajímavé a inspirativní. A kdo si říká - tohle mně se stát nemůže - by měl mlčet a počkat si. Život málokomu nenachystá nějaké překvapení....

Článek o ničem.... :achjo: