Plavková sezóna za socialismu: Jaké se nosily bikiny a kam se chodilo k vodě?

Tu dobu na fotkách si pamatuji. Někdy v roce 1960 nás rodiče vylezli vlakem do Rumunska na 14 dní. Jeli jsme tam tři dny. Později jako dospělý s manželkou autem NDR, měli jsme štěstí, tehdy bylo krásně jak v Bulharsku, spali jsme v autě u lesa. Potom Bulharsko autem tři dny. Měli jsme smůlu, do Jugoslávie nás soudruzi nepustili.

Já vzpomínala zrovna dneska, když jsme s dcerou vyváděly psí kusy na paddleboardech u nás na Kamencovém jezeře:) Kdysi jsem tam takhle blbla s mámou a pak ještě s kamarádkami, ovšem na takových těch solidních nafukovacích matracích. Paddle má nicméně tu výhodu, že na něm lze fakt jezdit - po jezeře cirkuluju sama, na to mi Puberta kašle. No ale zpátky k těm vzpomínkám. Fakt si nepamatuju, co měl za socíku u vody kdo na sobě. Předpokládám, že plavky, jinak by to vzbuzovalo pozdvižení:) Zato si pamatuju, že krom těch matrací jsme se s matkou vozily i na kládách, to ovšem na Nechranické přehradě. To si člověk sedl na tu kládu obkročmo a pádloval rukama. Jednou si máti zadřela do stehna třísku a zhnisalo jí to; rázem bylo po kládách. Jak já jsem toužila po své vlastní loďce! Určitým způsobem se mi to splnilo až nedávno, v podobě vlastního paddleboardu, mé kocábky náramné, kterou si mohu přesunout, kam chci. Občas i na ty Nechranice - a je to podstatně větší pohoda než na kládě:) Některé sny se plní a je to fajn.

Jsou to 50-70 léta, odpovídají tomu, co mám v krabici doma na rodinných fotkách z dovolených.

Tak na tohle žádné vzpomínky nemám, to máte fotky z doby někdy před rokem 1960, a to jsem ještě nebyla na světě. Těm lidem z těchto fotografií by dnes bylo cca 85 - 100 let, kolik takových myslíte, že sem chodí číst články? :-)