Doplňte Céčko
Mezi nejznámější pomocníky patří vitamin C. Pomáhá zvyšovat tvorbu bílých krvinek, které jsou jedním z hlavních obranných prostředků organismu proti nemocem, působí antimikrobiálně a přispívá k normálnímu fungování imunitního systému. Vitamin C běžně přijímáme ve stravě, ale většina z nás není schopna dodržet doporučený denní příjem, který by měl být pro dospělého 80–100 g. Vyšší množství je vhodné pro osoby ve stresu, starší osoby, sportovce, těhotné a kojící ženy nebo kuřáky.
„Více tohoto vitaminu zpravidla potřebujeme také v době zvýšeného výskytu respiračních onemocnění nebo když bojujeme s infekcí. Pro udržení si vyšší hladiny vitaminu C v těle doporučuji rozložit jeho příjem rovnoměrně po dobu celého dne, a to proto, že vitamin C patří mezi vitaminy rozpustné ve vodě, a kdybychom jej přijali všechen najednou, mohl by se rychle vyloučit močí,“ radí PharmDr. Ivana Lánová, odborná konzultantka lékáren BENU.
Nejlepší je samozřejmě vitamin přijímat ve stravě, v umělé podobě totiž při dlouhodobém užívání zatěžuje ledviny. Pokud pak chcete jeho účinek zesílit, kombinujte jej se zinkem.
Jak prospívá našemu zdraví rýmovník? Podívejte se na video:
Pokračování 2 / 5
Udržujte střeva v kondici
Je prokázáno, že mikrobiom (soubor bakterií, virů, hub a jiných mikroorganismů v těle) má zásadní vliv na naše zdraví. S imunitou pak přímo souvisí především stav střevní mikroflóry. Pokud je narušená antibiotiky, dalšími léky, stresem nebo nezdravým životním stylem, pomůžou vám probiotika. „Střevo je jedním z klíčových orgánů, které zajišťují naši imunitu ze 70–80 %. Probiotika, která vyživují prospěšné bakterie v našich střevech a podporují jejich množení, mohou taktéž napomoci jejich správnému fungování a tím i udržování rovnováhy střevní mikrobioty,“ vysvětluje lékarnice s tím, že je můžeme získat ze stravy, například ze zakysaných mléčných výrobků nebo z tabletek.
Pokračování 3 / 5
Vsaďte na bylinky
Na léčivou sílu rostlin spoléhaly už naše babičky. Můžeme je užívat v podobě čajů, lihových tinktur nebo nejlépe gemmoterapeutik (výtažky z pupenů). „Obsahují spoustu látek potřebných pro budoucnost rostliny. Patří sem různé hormony, enzymy, stopové prvky a další látky s širokou působností. Proto mají tato gemmoterapeutika široké spektrum účinků – zvyšují obranyschopnost, zlepšují činnost centrální nervové soustavy a celkově organismus posilují,“ říká známá bylinkářka Jarmila Podhorná.
Mezi nejlepší gemmoterapeutika patří eleuterokok, maralí kořen, echinacea a černý rybíz, který má podle bylinkářky pro imunitu největší účinky. „Je vhodné při snížené funkci nadledvinek nebo při těžších formách zánětů, ale je též využívané jako antialergikum při senné rýmě, ekzémech a astmatu. V podobě gemmoterapeutika patří černý rybíz mezi nejúčinnější přírodní léčiva vůbec.“
„Echinaceu se doporučuje konzumovat po dobu 7–10 dnů od vypuknutí prvních příznaků nachlazení, když může přispět ke zkrácení doby jeho trvání. Ženšen obsahuje řadu biologicky aktivních látek a obvykle se ukazuje jako výhodná jeho konzumace až po dobu 3 měsíců,“ doplňuje Ivana Lánová.
Markéta Žídková
3. prosince 2021
Pokračování 4 / 5
Cibule, med, citron
I tahle silná trojka byla našim babičkám velmi dobře známá. Šťáva z cibule dokáže likvidovat viry, bakterie, odhleňovat dýchací cesty a obsahuje spoustu cenných látek, které udržují naši imunitu v kondici. Získáte ji snadno tím, že nakrájená cibulová kolečka zakápnete medem, který má podobné účinky. Velmi pomáhá také černý česnek, který se vyrábí fermentací syrového česneku. Pomáhá posilovat imunitní systém a je vhodné jej nasadit několik týdnů před obdobím s největším výskytem respiračních onemocnění.
Poslední z trojce, citronová šťáva, obsahuje spoustu vitaminu C, zlepšuje trávení (to je podstatné pro správné fungování imunitního systému) a látky obsažené v citrónu také podporují funkci jater, produkci enzymů a mají antivirotické a antibakteriální účinky.
Marta Pušová
25. března 2019
Pokračování 5 / 5
Zázračné houby
V poslední době jsou hodně populární takzvané betaglukany. Jsou to přírodní polysacharidy, které se přirozeně vyskytují v buněčných stěnách hub, sinic, kvasinek, obilovin a bakterií. Mohou se užívat dlouhodobě od podzimu do jara, nebo ve zvýšené dávce při už probíhajícím onemocnění. Betaglukany jsou stavební složky buněčných stěn hub, například shiitake, reishi a hlívy ústřičné. „Hlívu lze konzumovat nejen čerstvou, ale také v podobě různých extraktů z ní,“ uvádí lékárnice Ivana Lánová. Nejefektivnější betaglukany jsou pak izolované z pivovarských a pekařských kvasinek.
