Městská divadla pražská s hlubokou lítostí oznamují, že ve věku 87 let zemřela dlouholetá členka uměleckého souboru MDP Jaroslava Adamová ( *15. března 1925, Praha - †16. června 2012, Praha)
Velká herečka, výjimečný člověk – tak si budeme pamatovat herečku Jaroslavu Adamovou, s níž odchází i část slavné poválečné historie českého divadla. Už v době studia byla považována za budoucí „tragédku“. V dalším půlstoletí své kariéry prokázala, že je umělkyní pozoruhodně širokého rejstříku – s přehledem zvládala tragické postavy, stejně jako vytříbené umění konverzačního i komediální herectví, kořeněného groteskním nadhledem a ironií.
První herecké zkušenosti získávala Jaroslava Adamová už za války na scéně divadla Větrník a také v Národním divadle, kde si zahrála Ithackého chlapce v Syngeově Královně žalu v režii Jiřího Frejky. Právě Frejka se stal jedním z jejích osudových režisérů – po absolutoriu konzervatoře v roce 1946 ji angažoval do Divadla Na Vinohradech. Po jeho nuceném odchodu jej následovala a hrála nadále v jeho režiích. Po Frejkově smrti ji v roce 1955 vzal do souboru Jan Werich (Divadlo Satiry, později Divadlo ABC). Už tato éra naznačila šíři jejího talentu (Tornado Lou v Limonádovém Joe, Klára v Návštěvě staré dámy). Po vplynutí divadla ABC do svazku MDP zůstala Jaroslava Adamová v angažmá až do roku 1990 (a do roku 2007 tu hrála pohostinsky).
V době zlaté éry MDP pod vedením režisérů jako Ota Ornest, Alfréd Radok, Ladislav Vymětal či Ivan Weiss vytvořila množství pozoruhodných postav na scénách Komorního divadla, Divadla komedie a ABC. Téměř každá role, kterou nastudovala, byla událostí, výraznou, promyšlenou a prožitou hereckou kreací, která se divákům zaryla hluboce do paměti. Solange ve Služkách, Regina v Lištičkách, Elektra v Mouchách, Claire v Křehké rovnováze, Alice v Play Strindberg, Genoveva v Domě se sedmi balkóny, Eva Mearová v Drobečcích z perníku, Matka ve Skleněném zvěřinci a mnoho dalších. Po Listopadu ji čekala výjimečná příležitost v monodramatu Stěhování duší Josefa Topola. V posledním desetiletí mohli diváci obdivovat její nevyčerpatelnou energii a břitký humor v rolích Abby Brewsterové (Jezinky bezinky), Věry Malmgrenové (Popel a pálenka) či paní Higginsové (Pygmalion). V paměti diváků zůstane i její sólový mistrovský výkon v Cocteauově Lidském hlasu ve Viole.
Film a televize jí bohužel poskytly jen málo výrazných příležitostí, s výjimkou půvabné televizní hříčky Kočár nejsvětější svátosti, kde hrála s Janem Werichem. Od 90. let se ve filmu objevovala častěji (Lucka v Želarech, Babička v Líbáš jako Bůh či stará dáma ve Společnici). Jako dabérka byla spojována s J. Moreauovou, S. Lorenovou nebo A. Magnaniovou (v roce 2001 získala Cenu F. Filipovského za celoživotní mistrovství). Výrazná byla i její práce pedagogická na Pražské konzervatoři a DAMU. Za svůj celoživotní profesionální přínos získala Cenu Thálie (1997) a medaili Za zásluhy (2001).
Odešla herečka hlubokého prožitku, jejíž základní devizou byla pravda, umělecká i občanská.
Čest její památce!
Poslední rozloučení s Jaroslavou Adamovou se bude konat v Divadle ABC v pondělí 25. června 2012 v 11 hodin (přístup veřejnosti je možný od 10:30 hod) a v 15 hodin ve Velké obřadní síni Krematoria Strašnice.