Zvířata hrají v životě lidí velkou roli. Často jsou jejich nejlepšími přáteli, kteří jim zpestřují všední dny a patří mezi právoplatné členy rodiny. Velmi podobné to bylo také před více než 5000 lety na území starého Egypta. Tehdejší obyvatelé věřili, že duše zvířat je úzce spojená s bohy, a tím i posvátná. Znáte všech 14 božských zvířat Egypta, která vám představíme?
Posvátná zvířata ve starém Egyptě
Důležitost zvířat v životě starých Egypťanů se odráží v nejrůznějších nástěnných malbách i písemných pamětech. Archeologové stále nacházejí nespočet mumifikovaných těl zvířat a zvířecí pohřebiště, což je důkazem toho, že zvířata byla pro tehdejší lid opravdu božská. Dochované sošky, amulety a malby ztělesňují buď přímo konkrétní zvířata, nebo samotné bohy se zvířecími prvky, jako jsou například hlava, rohy, ocas atd.
Lidé vybraná zvířata uctívali jako své bohy, nesměli je týrat, vyvážet nebo zabíjet.
Jakékoli vztáhnutí ruky na tato posvátná zvířata bylo považováno za zločin, který byl často potrestán smrtí. Některá zvířata si svoje božství získala díky svému dobrému srdci, jiná pro svou nadřazenost. Štír nebo krokodýl se stali posvátnými kvůli nebezpečí, které v jejich přítomnosti lidé pociťovali.
Kočka
Egypťané kočky přímo zbožňovali, a proto měla v každé rodině alespoň jedna kočka své čestné místo. Kočka byla pro staré Egypťany nejenom dobrým parťákem. Pomyslně chránila nejen domov, ale také celou úrodu. Za každou ulovenou myš byla kočka náležitě odměněna. V celém Egyptě byl zákaz převážení koček nebo jejich hubení. Pokud pověřený úřad odhalil nekalé jednání s kočkou, musel být zločinec potrestán.
Úmrtí kočky bylo vždy považováno za rodinnou tragédii a jako výraz své nejhlubší úcty si všichni členové rodiny po smrti jejich milované kočky oholili obočí.
Kočky a jejich duše jsou spojovány s bohyní Bastet, která je známá jako bohyně krásy, radosti a plodnosti. Ve východní části delty Nilu je této bohyni a všem kočkám zasvěcen chrám Bubasti. V minulosti lidé vyráběli mnoho kočičích sošek a kočky figurovaly v nástěnných malbách i špercích. I dnes si sošku kočky často z Egypta odvážejí turisté jako suvenýr.
Skarabeus (vruboun obecný)
Skarabeus je nejvýznamnějším symbolem Egypta a každý si jej jistě umí vybavit. Jedná se o menšího brouka, který před sebou neustále valí kuličku trusu. Z něj se po nějaké době vylíhnou noví potomci. Často se tento brouk vyskytoval na amuletech. Malé sošky skarabea se obřadně vkládaly do mumií na místo, kam patří srdce. Egypťané tohoto brouka spojovali se znovuzrozením a reinkarnací. Kdo na skarabea vztáhl ruku a zabil jej, musel být potrestán smrtí.
Podobu skarabea si na sebe bral bůh Cheprer. Podle starých pověstí právě tento bůh postrkuje každý den Slunce od východu na západ, podobně jako skarabeus valí před sebou svou kuličku.
Kráva
Také kráva patřila k posvátným egyptským zvířatům. Věřilo se, že stvořila Mléčnou dráhu díky mléku, které nosí ve svých vemenech. Jednalo se o natolik posvátná zvířata, že si dokonce zasloužila i vlastní pohřebiště. Duševně jsou krávy spojené se dvěma bohyněmi. Jednou z nich je bohyně lásky, krásy a mateřství – Hathor. Je vyobrazována s rohy zahnutými ven. Druhou bohyní je Bat, která má na hlavě rohy zahnuté dovnitř.
Beran
Dalším hospodářským zvířetem, jež si díky svému božství zasluhovalo úctu, byl beran. Ovce byly v té době běžným domácím zvířetem. Beran byl ale vysoko nad ovcemi, byl to zploditel, a tedy i bůh. Egypťané jeho duši spojovali s králem všech bohů Amonem. Jistou paralelu spatřovali také s bohem slunce Re.
Lvice
V tomto případě nebyl božským tvorem lev, ale jeho ženský protějšek lvice. Ta, jako hlavní lovec smečky, byla propojená s bohem války Sachmetem. Lvice byla považována za nejsilnější staroegyptskou šelmu v celé zemi.
Šakal
Jestliže jste si mysleli, že na egyptských malůvkách figuruje pes, jste na omylu. Jedná se o malou psovitou šelmu, šakala. Často je vyobrazován ve spojení s kočkou. Protože šakal neloví, ale přiživuje se na již ulovených a mrtvých zvířatech, je jeho božstvem bůh mumifikace a pohřebišť Anúbis.
Sokol
Na nástěnných malbách a hieroglyfech se často objevuje pták, který roztahuje svá široká křídla za zády vladaře. Tímto ptákem je právě sokol. Byl považován za ochránce faraonů především díky tomu, že dokázal rychle létat a výborně lovit svou kořist. Často je zobrazován jako vysoko letící pták. V tomto případě symbolizuje Slunce a Měsíc na nebi. Pravé sokolí oko je považováno za Slunce a levé za Měsíc. Sokol představuje reinkarnaci hned dvou bohů – boha nebes Hora a boha ochrany a síly Sokara.
Ibis
V současném Egyptě se jedná o vyhynulý druh společenského ptáka. Byl natolik vzácný a vážený, že jej po smrti Egypťané mumifikovali a pohřbívali. Ibis je převtělením boha moudrosti Thowta, který stojí za vznikem celého světa. Je spojován také s bohyněmi Tehutin a Džehutim, které byly patronkami vzdělání.
Sup
Protože si jsou samec i samice supů vzhledově podobní, mysleli si staří obyvatelé Egypta, že je to právě samice, která si zaslouží být božská. Její nadřazenost spočívala v tom, že se dokáže sama bez přítomnosti samce rozmnožovat a dovést mláďata až do dospělosti. Často je vyobrazována s roztaženými křídly. S myšlenkou královského majestátu a ochrany je její duše ztělesněním bohyní Nebthet a Mut.
Krokodýl, hroch
Lidé žijící v oblastech kolem řeky Nil se krokodýlů a hrochů velmi obávali. Dobře věděli, že setkání s nimi je může ohrozit na životě. Z tohoto důvodu se snažili ke břehům Nilu přinášet nejrůznější oběti, aby chránili sami sebe a svou rodinu.
Krokodýl je ztělesněním krutého boha Sobka. Je to bůh řek, mokřadů, zavlažovacích kanálů a všech jezer. Hroši, především hrošice, jsou božské díky bohyni Tawaret. Ta je patronkou rodících žen a dětí.
Kobra
Kobra je nejnebezpečnějším hadem severní Afriky. Často vyhledává temné a tmavé úkryty, kde číhá na svou kořist. Ideálním útočištěm jsou pro ni hrobky. Kobří duše je spojována s bohyní Vadžet. Ta byla strážkyní a ochránkyní všech králů.
Včela
Včely byly pro Egypťany velmi důležité. Jejich vosk se používal k pečetění sarkofágů a med k balzamování těl. Věřilo se, že duše člověka má podobu včely. Včela také figurovala v mnoha dalších pověstech. Podle jedné z nich byly včely stvořené ze slz boha slunce Rea. Zřejmě proto jim byla přisuzována královská hodnost a byly také v symbolu vládce Dolního Egypta.
Štír
Štír představoval pro bosé venkovany velkou hrozbu, jeho jed byl příčinou mnoha úmrtí. Lidé se tohoto tvora báli, a proto ho bezmezně uctívali a svá těla zdobili štířími amulety. Věřili, že se jim nebezpečné zlo podaří zahnat stejným zlem. O štírech je známo, že se vyhýbají přímému dennímu světlu. Především proto jsou ztělesněním strážkyně podsvětí Selket.
