Povídka - Noc splněných přání

31. 5. 2000
Dámská jízda, zábava na diskotéce v plném proudu. Byly jsme tři a šampaňské teklo proudem. Měly jsme co slavit, utrhly jsme se od ploten a uklízení, byla to naše noc. Všechny jsme byly usměvavé a rychle jsme se staly středem pozornosti.

Noc splněných přání

Dámská jízda, zábava na diskotéce v plném proudu. Byly jsme tři a šampaňské teklo proudem. Měly jsme co slavit, utrhly jsme se od ploten a uklízení, byla to naše noc. Všechny jsme byly usměvavé a rychle jsme se staly středem pozornosti. Mě zaujal vysoký kluk za barem. Neustále jsem ho pozorovala a když se naše pohledy setkaly, cítila jsem šimrání kolem žaludku. Díky přítelkyni, která mu prozradila, že se mi líbí, jsme se ten večer dali do řeči. Protancovali jsme noc, ale ani ráno jsme se nechtěli rozloučit.On musel do práce, nespal ani minutu, ale i tak mě večer chtěl znovu vidět. Nevím, jestli jsem se do něj zamilovala již tu první noc, ale jeho úsměv, když mě poprvé oslovil, tu jistotu, si pamatuji dodnes. Nemohla jsem si to odpustit a trochu ho zchladila odmítnutím. I po letech se nemůžeme dohodnout, kdo z nás byl překvapený víc, jestli on, protože to se mu nikdy nestalo, nebo já, že jsem řekla něco, čeho jsem hned litovala. Nebylo ale proč.Toto odmítnutí bylo totiž hlavním důvodem, jak jsem se později dozvěděla, proč se rozhodl, že mě získá. Povedlo se. Další týdny jsme se scházeli v centru města a jen tak chodili a povídali si. Našli jsme spoustu věcí, které jsme měli společné, smáli jsme se stejným věcem, líbily se nám stejné filmy, hudba, oblečení, oba jsme milovali děti. Budoucnost se před námi otevírala v zářivých barvách. Ale nic není dokonalé, měla jsem přítele. O víkendech jsem zůstávala z různých důvodů doma, tajné schůzky se množily, přítel nebyl hloupý a já jsem po pár týdnech musela s pravdou ven. Po sedmi společných letech následoval přátelský a klidný rozchod, zůstala jen trocha smutku.
S Markem jsme si stále rozuměli a za několik měsíců jsme začali vážně uvažovat o společné budoucnosti. Bylo mi 23, jemu o rok víc. Dostala jsem od tatínka byt, který jsme společně zařídili a pak jsme začali mluvit o svatbě. Chtěli jsme nejdříve vyzkoušet, jestli spolu budeme schopni žít, tak jsme svatbu naplánovali na další léto. Ten rok utekl jako voda a my byli ještě zamilovanější než dřív. Ve svatební den bylo krásné počasí, sluníčko svítilo a v zahradách u zámku na Hluboké voněly mé oblíbené čajové růže. Maminky to oplakaly a my dva jsme zářili spokojeností. Líbánky

  1. svatební dar od rodičů - jsme strávili na Hawaii. Dva týdny utekly jako

voda a nás čekal návrat domů. Všechno jednou končí, ale každý konec znamená nový začátek. To jsme zjistili až několik týdnů po návratu. Čekala jsem miminko. Už jsme nemohli být šňastnější. Nebo mohli? Když jsem se při vyšetření dozvěděla, že budeme mít dvojčata, nemohla jsem chvíli vůbec promluvit. Marek to přijal se slovy: "Stejně jsme se nemohli dohodnout na jméně, teď už je rozhodnuto.".
V únoru, v den Svatého Valentýna, se narodila naše zlatíčka Veronika a Alex. Marek věnuje veškerý volný čas rodině a já jsem šňastná. Když tak přemýšlím, co by se stalo, kdyby tenkrát na diskotéce Tereza nevzala náš osud do svých rukou, běhá mi mráz po zádech. Jedna noc, a změní život tolika lidí najednou.

Autor: Yveta

Témata článku:   

Přečtěte si také

Horoskopy

Víc, než je zdrávo, budete přemýšlet o tom, co se honí hlavou vašeho druhého já. Netrapte se tím. Nejde o nic, co by něco na vašem vzájemném vztahu zásadně měnilo. Je přece normální, když…

Nejčtenější články