Čas mi zatím není znám. Je teplo, příjemné šero, které je kolem dokola chráněné jistotou a poklidem. Pocit bezpečí a odpočinku. Pocit, že nyní za mnou kdosi stojí.
První svítání
Čas mi zatím není znám. Je teplo, příjemné šero, které je kolem dokola chráněné
jistotou a poklidem. Pocit bezpečí a odpočinku. Pocit, že nyní za mnou kdosi stojí.
Někdo jehož součástí smím být. S námi oběma tu dýchá neuvěřitelně nádherné
očekávání příchodu nového světla. Světla na cestě, jíž kdosi už začal žít.
Důkazem jsou stopy již poznaného, ve kterých já s příchodem svého prvního svítání
budu smět jít dál. Ty stopy patří tomu, komu dávám dík za tyto pocity. Tomu, s kým
společně čekám, až přijde mé první svítání, ta chvíle, kdy se poznáme.
Lépe snad - uvidíme. Přece se známe hlouběji, než sotva kdy po té dostaneme tutéž
příležitost. Tak pevnou, tak neopakovatelnou, nenahraditelnou.
Ten zázračný dar , který jsi nenechala utéct. Dávám ti svou důvěru, že mě ochráníš.
A nyní, kdy nastal ten čas plný zázraků, nauč mě ještě prosím všemu moudrému,
abych potom, až přijde mé první svítání, byl tím človíčkem, kterého si přeješ
tolik mít. Na cestě, která povede zase sem, zpět. Dokážeš to. Dokážeš to svými
laskavými slovy, kterým naslouchám. Říkej mi prosím, dokud jsem já tebou, čím vším
pro tebe jsem. Říkej mi prosím, jak moc pro tebe znamenám.
A já se stanu právě takovým, až přijde mé první svítání.
Cítím tvůj dech, tvůj pláč a smích i tlukot tvého srdce. A bez toho bych ani
nemohl přijít. Vím dobře, co mi vyprávíš, když s tebou společně usínám i vstávám.
Rozumím dobře tvým myšlenkám a přáním. Velká část jich plyne tebou do mě. Tam
zůstávají uložené. Poznáš to, až přijde mé první svítání.
Čas mi zatím není znám, je teplo, příjemné šero, které je kolem dokola chráněné
jistotou a poklidem. Pocit bezpečí a odpočinku. Pocit, že nyní za mnou kdosi stojí.
Čekám až přijde svit.
Se mnou čekáš i ty. Tím, čím teď pro mne jsi , budu já tobě, až přijde mé
první svítání. Už brzy vyjde nové slunce a já tak uvidím to štěstí , které
jsem po celé tyto chvíle cítil i ve tvé tváři. Tehdy splyne s tím mým. Štěstím
z toho, že jsi to právě ty. Už brzy se rozední a světlo mi přinese to, o čem teď
nemám ani zdání. Nevím co s sebou to světlo přináší a já se ho možná bojím.
Možná se bojíš i ty. Moc se snažím ti pomoci tím, že tady jsem. Už vím, teď
nastal čas. Pak už ti to nepovím. A vím, že s příchodem mého prvního svítání a
tím vším, co přijde s ním, mi můžeš pomoci jenom ty mami. Dík.
autor: čtenářka Martina