Povídka - Stará stodola nejvíc hoří...

28. 2. 2000
Vykecala jsem našim románek bývalé profesorky z ekonomky s mladším bráchou od spolužáka. Ty brďo, dvacet let rozdíl.

Stará stodola nejvíc hoří...

Řekl otec a já zčervenala až po uši. Vykecala jsem našim románek bývalé profesorky z ekonomky s mladším bráchou od spolužáka. Ty brďo, dvacet let rozdíl. To je teda síla. Otec se nostalgicky zadíval z okna se zvláštním zasněným výrazem. Máma si při pohledu na něj zhluboka povzdechla a odešla do kuchyně. Její povzdech zapříčinil okamžité zpřítomnění jeho pohledu. Hm, netuší, že jsem svou historku schválně na něj nalíčila. Abych jej nachytala na hruškách, abych se pásla na jeho rozpačitosti. Moc jsem si to neužila. Je rafinovaný, zlolajný a promiskuitní. Mámu pravidelně dvakrát do týdne podvádí se čtyřicítkou inteligentní a já se mám na to dívat. Se zámkem mlčení na ústech. Otrava. Tůdle, takový nudle! Končím. Nebudu se litovat. Nebudu po večerech brečet, ale mámě stejně nic novýho nevykecám. Protože ona to dávno ví, i když se o tom spolu nebavíme. Jo, abys věděl, tak nejsi jediný, koho čtyřicítka inteligentní obluzuje. Ale ty to asi víš, protože v jiný den by ses neodvážil za ní přijít. Když se zamyslím sama nad sebou, tak nechápu, proč se tím tak nesmyslně zabývám, proč se v tom ustavičně patlám a proč se na tebe nevykašlu. Poctivě si odpovím, protože jsem postižena oidipáčem. Jako Brno a prase dohromady. Něco mi našeptává, že bych také nemusela být tak otrocky věrná Vláďovi, když mě miluje Jiří. Ale asi po tobě nebudu, i když by to bylo mnohem zábavnější, než se stát ženou trpitelkou jako máma. Ach jo, kvůli tobě, ty padouchu, jsem byla posedlá podezíravostí, jestli mně Vladimír někde potají nezahýbá. Dnes už vím, že mám takovýho troubu, že se opravdu, ale opravdu obávat nemusím. To s Jiřím bych si tak jistá nebyla, a proto s ním nechodím. Máma se vynořila z kuchyně s kouřícím táčem. Se švestkami, tvarohem a drobenkou. Ježíšmarjá, zase ztloustnu, ale čert to vem, na Vláďu bych měla i s nějakým kilem navíc. Otáčíš se s úsměvem na mámu a poplácáš ji po zadku. No jo, no baň, naše mamuška zase něco dobrého upekla, aby ti udělala blaho. Ta slepička kropenatá, pěkné má peří... provokativně si začnu pískat. Samozřejmě, nikdo nic nepochopí. Venku je takový to správný předjaří. Za chvíli zazvoní Vladimír a pojedeme se projet na kole. Nevzbuzuje ve mně vášeň, ale jistotu. Zato, když si vzpomenu na Jiřího, tak cítím jemné motýlí šimrání. V podbřišku. Už se těším na bazén, jak bude kolem mne kormidlovat a širokými rozmachy paží čeřit vodu. Asi bych se do něj dokázala zbláznit, ale z každého citového rozšoupnutí mám děsnou hrůzu. Až tak, že musím mít na paměti, že je Jiří o strašných pět let mladší než já. - Jak říkám, stará stodola nejvíc hoří, viď, maminko? Otec se blahosklonně obrátí k matce a znovu ji popleská po hyždích. Leze na něj jaro, ale asi má pravdu, Stejně by si mě Jiří nikdy nevzal.

Autor: Dana Matějčková

Témata článku:   

Přečtěte si také

Horoskopy

Ambice Lvů jsou i před Vánoci pořád velice silné. Moc dobře si uvědomují, že mají skvělé období, a proto z něj chtějí vyždímat maximum. To vše jim chválíme. Tento přístup je ideální. Ne…

Nejčtenější články

Doporučujeme