Komentáře k článku zpět na článek

ita 28. 2. 2002 | 15:53

Muj 7 lety vztah ma vice etap nejprve jedno telo jeden duch, pak postupem casu preslo na vitalni, ale posledni doubou zacinam zjistovat, ze byt spolu 24hodin denne nas vztah zabiji:(
Mam sveho pritele moc rada, jsem dost chapajici, ale videt ho stale bohuzel nemusim.. Poslednich par dni bych se nejradeji sebrala a odcestovala na druhy konec republiky, abych nevidela nikoho znameho, uz je toho na me moc:(
Abych vam priblizila co delam, tak s pritelem vedeme maly podnik...jsme v jednom kole a nemame na sebe cas:(

maki 24. 2. 2002 | 23:05
maki 24. 2. 2002 | 23:01

Je mi 26 let. Vdaná jsem 7 let a před tím jsme spolu 4 roky chodili. Mám 5ti letého syna a jsem šňastná. Nejsem žádná domácí puňka. Pracuju v baru a jsem hodně společenská. Manžel podniká a do společnosti moc chodit nechce. Přesto mě respektuje. Nevím, kam se hodí to naše manželství, ale po 11ti letech se stále máme rádi a to je fajn.

Agáta 23. 2. 2002 | 21:21

Vzkaz pro Olgu:Neber si ho.Pokud si žena není jistá,neměla by se vdávat.Vždyň je to na celý život-alespoň já takto manželství beru,samozřejmě se nemucí ale povést

Olga 20. 2. 2002 | 07:26

Po precteni techto clanku, me prepada takova strasna myslenka, jestli nedelam chybu. Se svym pritel chodim jiz 6 let. Letos se mame brat a nas nynejsi vztah bych prirovnala k jedno telo jeden duch, nevim jestli nedelam chybu kdyz si ho mam brat. Nekdy mam totiz takovy pocit, jako bych mela vseho dost a vsechno chtela uplne od zakladu zmenit.

Milly 28. 1. 2002 | 15:10

Měla jsem manželství, které tady asi není definováno. Byl to vztah já-beran, muž-lev, bohužel,v lastně bohudík neklapalo to. Teď prožívám vztah, který ještě není manželstvím, ale kdyby byl, bylo bylo Jedno tělo, jeden duch. Já-beran a on-beran, oba navíc narození ve stejný den. Oba dva dopředu víme, jak ten druhý báde reagovat, co se mu líbí, co řekne, kdy to řekne, jak to řekne, prostě vzájemně se doplňujeme v tu pravou chvíli. Ani chvilku se nenudíme,stále máme téma k rozhovoru, stále něco vymýšlíme, a oba se těšíme, že spolu zestárneme.

Raffy 24. 1. 2002 | 14:24
Helenka 22. 1. 2002 | 16:56

To Majda: Majdo ,hold to je tezke , treba bys tu domacnost taky mohla jednou nechat na nem a nestarat se ... treba si pak uvedomi,ze by Ti mohl pomoci,nebo neco udelat kdyz nejsi doma ... pro mne pritel vari od zacatku naseho vztahu ...nic se nezbori kdyz muzi neco udelaji ...

Majda 21. 1. 2002 | 17:02

To Evula:
Jsem ráda, že v tom nejsem sama. Občas si už sama sobě říkám, jaká jsem neskutečná hsyterická semetrika, ale když ten jeho klid mě dovede tak vytočit.... A nejhorší je, že mám pořád pocit, že to prostě beze mně doma nemůže fungovat, protože přístup mého manžela k různým problémům a zařizování je dost laxní. Takže mám dojem, že když to neudělám já, tak nikdo. A dost často to tak skutečně je. Ale jeho to nerozhodí. To jenom já vyšiluju. Kolikrát si říkám, jak to u nás asi bude vypadat, až se kluk osamostatní a odejde od nás. Asi to bude chtít věnovat se nějakým společným zájmům, teď chodíme hrát bowling, ale až mi bude 60, tak si to dost dobře nedovedu představit.

Philipa 21. 1. 2002 | 07:38

Myslim, ze nase manzelstvi se pohybuje mezi vitalnim a jedno
telo. Je to proste mix. Zname sve reakce, chceme spolu zestarnout (uz
vlastne zaciname),atd. Ja jsem ryba a manzel rak. On je obcas naladovy
a vice vznetlivy, nezli ja. Ja ho zase neprovokuji,kdyz vidim,ze ve sve
nalade lita,nebot vim,ze to za chvili prejde. Delame spolu, ale nemohu rici,
ze bychom se i po letech nudili. Je to mozna tim,ze mame
opravdu spolecne zajmy a zadnemu z nas nedela potiz se
prizpusobit druhemu.Vyhovuji mi i jeho rychla rozhodnuti, kdy se napr.
dozvim z nahodne reci s jeho pritelem, ze tyz den po obede
odjizdime nekam na vikend. Rikam,to je fajn, ze jsem se
o tom dozvedela. Za 2 hod maximalne mam vse pripraveno a jedeme.
Takovych prekvapek uz mam za sebou a musim priznat,ze
tyto vylety jsou mi milejsi, nezli predem dlouho planovane.
Manzelovi se zase libi, ze jsem tak brzy vzdy pripravena bez
nejakych vytacek, atd. I kdyz uz nam je pres padesat, vubec se
nenudime, spis nam chybi cas vse zvladnout. Nechci tvrdit,ze
jsme jak z cervene knihovny, ale rozhodne je to muj nejlepsi
vztah v mem zivote. Vubec nam neprijde na mysl jeden
druhemu ublizovat a kdyz se nahodou stane nedorozumneni,
rychle si to vyrikame. Za ty spolecne roky jsem vybuchla
jen 2x a to ne ze bych se hadala, ale velice razne jsem mu rekla,
co se mi nelibi a aby to neopakoval. To se ani netykalo
konkretne o me,ale o jeho nalady a prehnal to. Neni vsak jednoduche
najit opravdu kompatibilniho partnera. Moje sestra je s manzelem
36 let a klape jim to tez. (ona je lev a on je beran). Muj syn
ma divku berana a on je lev a chodi spolu uz 5 let bez velkych
problemu, vypadaji spokojene. Dcera ma myslim manzelstvi
vyhasle, coz je mi lito. Maji 3 deti, doufam,ze se nic nestane.

Evula 20. 1. 2002 | 05:37

Majdo!Ja se hlasim taky k tomu navykove konfliktnimu a u nas je to taky boj LEV vs RYBY. Jenze naopak, manzel je lev. Kupodivu ale na to prvni naslapnuti startuju ja, nebude to zrejme tim znamenim, ale zase na druhou stranu jsem v porovnani s nim klidas. O te "smrtelne" kombinaci lev-ryby jsem uz take slysela, ale ma to neco vic nez neco do sebe, je to tak? A s temi napady to nejak zmenit - kdyby jich nebylo, asi bychom si neuvedomily, ze jsme v tom vztahu vlastne rady:))

Majda 18. 1. 2002 | 15:30
Majda 18. 1. 2002 | 15:29

Přiznávám - návykově konfliktní. Občas bych ho láskou sežrala a jsou chvíle, kdy bych ho zabila. Já startuju na první našlápnutí, manžel je naprostý kliďas - já jsem lev a on je ryba. Tahle kombinace je prý pro manželství naprostá tragédie. Ale takhle fungujeme už 17 let a nevidím důvod to měnit. Kecám - občas mě to napadne.........

Kachna 17. 1. 2002 | 23:47

ja nejsem jeste vdana,muj rocni vztah se da prirovnat k navykove konfliktimu obcas i k Davidovi a Goliasovi. Nic moc, jak to asi bude vypadat za par let???????

Eva 17. 1. 2002 | 15:56

Moje je neco mezi manželstvím návykově konfliktním a vyhaslým manželstvím....A to nejsem ani vdaná.Mluvím tedy o dlouholetém vztahu.Myslím si že uvedné charakteristiky jsou opravdu hodně zjednodušené a je jen málo takhle ostře vyhraněných párů.Nejvíc mě ale pobavilo,jak se všichni hrdě hlásí k " nejlepším variantám ",jsem snad na světě jediná, která vždy a o všem pochybuje nebo se alespoň snaží vidět věci méně zjednodušeně ?

Viki 17. 1. 2002 | 15:18
Janka 17. 1. 2002 | 14:06
Hana 17. 1. 2002 | 08:10

Jitko, určitě tak může fungovat i mladé manželství. Myslím si, že i naše takové bylo od počátku. Nešli jsme do manželství s velkými iluzemi, navíc jsme spolu 5,5 roku chodili, takže to nebyla ani žádná bláznivá láska, prostě jsme měli pocit, že by to mohlo fungovat i s tím, že jsme znali své nedostatky. A taky to už 20 let funguje, i když s mírnými výkyvy, jako asi všude. Ale základem je to pevné přátelství, na tom se dá stavět celý život.

Monika 17. 1. 2002 | 02:10

Ja a muj manzel jsme a to rikam podle skutecne pravdy vitalnim manzelstvim. Nikdy jsme se nezranovali navzajem a mame porad spolecne plany. Ja se staram o nej a on se stara o me. Na svete neni nic krasnejsiho, nez kdyz dva lidi se navzajem doplnujou.

Jitka 16. 1. 2002 | 17:58

Myslíte, že i mladé manželství může být typ poslední. My jsme spolu stále, snad nikdy víc než-li 3 dni jsme od sebe nebyli. Dokonce spolu i pracujeme. A moc nám to vyhovuje, jsme spolu manželé teprv krátce.
Myslíte, že to takhle může fungovat? U nás to funguje zatím na výbornou...

Hana 16. 1. 2002 | 14:54

Katko, a právě o to jde. Ne, jaké to manželství opravdu z pohledu psychologů je, ale jak si v něm já připadám. Proto jsem napsala poslední dvě možnosti, ačkoliv je možné, že zvenku viděno by to vypadalo úplně jinak. A přitom nepopírám, že občas mi náš vztah nepřipomíná i ostatní možnosti, což je asi úplně normální.

Katka 16. 1. 2002 | 14:16

Jojo, záleží na tom, jaké to manželství opravdu je, ne jak so možná někdo nalhává a tak. Já nikoho z ničeho nepodezírám, jen je strará pravda, že člověk vždycky věci vidí tak, jak je chce vidět.Nikdo si nepřizná, že manželství je vyhaslé či david a Goliáš, i kdyby to tak asi bylo. Člověk by k sobě musel být hodně upřímnej.Já nevím jaké partnerství spolu máme, jestli je to či ono, jestli patří do té škatulky či ne, prostě je fajn a to je to jediné co mě zajímá.

Čmelda 16. 1. 2002 | 13:41
Hana 16. 1. 2002 | 13:31
Evelinka 16. 1. 2002 | 11:46

Přečtěte si také

Horoskopy

Všechny rostliny sesbírané o svatojánské noci jsou svatým Jánem křtěné. Takovéto svatojánské koření…

Nejčtenější články