Pozor, citlivka!

Pozor, citlivka!

„Nepřeháněj!“ – „Nebuď přecitlivělá.“ Také slýcháváte podobné výtky často? Pamatujte, že se rozhodně nemáte za co stydět. Podle psychologů totiž může být zvýšená citlivost v životě výhodou.

Současný svět je naplněn čím dál většími davy a hlasitějšími zvuky. Termíny, v nichž musíme podávat výkon, se zkracují. Pro ty, kdo potřebují pro přežití ticho a mír, může být zničující i věčné posílání e-mailů nebo textových zpráv či neustálá „pohotovost“ na mobilním telefonu. Jsou ale takoví lidé opravdu přecitlivělí, když z toho utíkají do ticha a samoty?

Podle psychologů má naše citlivost hluboké biologické a sociální kořeny. Jednoduše řečeno, záleží jak na tom, co jsme zdědili, tak i na tom, jak s námi bylo v dětství zacházeno. A každý pátý z nás je vrozeně disponován k tomu, aby na životní situace reagoval se zvýšenou citlivostí. Ve hře jsou geny Odborníci vědí, že je rozdíl mezi zvýšenou citlivostí a přecitlivělostí, a proto by se s nálepkou přecitlivělosti mělo zacházet opatrně. Zvýšeně citliví lidé zakoušejí v každodenním životě jen občasnou nepohodu.

Skutečná přecitlivělost naopak lidem brání běžně fungovat. Podle míry své citlivosti reagujeme na stejné životní situace každý jinak. Grafička Marie z Prahy na setkání abiturientů po deseti letech s překvapením zjistila, že její bývalá spolužačka Eva nedostudovala, protože nezvládala předzkouškový stres.

Později jí v každém zaměstnání vadily přísné požadavky na výkon, takže se nikde neudržela. „Vymlouvá se, že jí to začalo už na gymnáziu, když k nám byl náš třídní přehnaně kritický. Ale to je přece nesmysl, vždyť já jsem se s tím vyrovnala bez problémů,“ diví se Marie.

Jenže zatímco Marie vyrůstala v rodině plné milujících, optimistických a vyrovnaných lidí, Evin domov byl chaotickým místem, kde nebyla šance projevit emoce a svěřit se s problémem. Její matka byla navíc křehká a nejistá osoba, jež měla tolik problémů sama se sebou, že jí na děti nezbývala síla. Eva mohla svou citlivost zdědit po ní.

Pokračování článku si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Moje psychologie.

Doporučujeme

Články odjinud