Z pračky jste opět vyndala dvě liché ponožky, v příborníku zase ubylo lžiček, zato prachu pod sedačkou, stolem a v zádveří i přes včerejší úklid záhadně přibylo! Co je to za magii, vždyť to odporuje fyzikálním zákonům!
Na Islandu, v zemi skřítků, elfů, víl a kouzel, kde ještě minulý rok kvůli těmto bytostem pozastavili stavbu dálnice, aby se elfové a skřítkové mohli v klidu přestěhovat jinam, by možná měli rychlé vysvětlení. Kdo ale řádí v českých domácnostech? Jisté teorie už samozřejmě máme. Někteří domácí záškodníci, třeba lichožrouti, jsou dokonce popsáni v „odborné dětské literatuře“. Kdo nám ale krade čajové lžičky, ponožky a neustále vyrábí prach?
„Mami, kde se bere prach?“
Možná to napadlo vás, možná si s tím lámou hlavu vaše děti; ale také je pro vás záhadou, jak je možné, že ráno zametete, vyluxujete, vytřete a k večeru, když přijdete z práce, na vás zpod postele, zpod stolu, z rohů pokoje i zádveří opět vykukují našedlé prachové chuchvalečky? Jen jim nalepit malé vykulené oči a je jasné, oč tu běží…
S velkou pravděpodobností se u vás usídlil jeden z miliónů velmi plachých prachoprašů a snaží se prostřednictvím svého četného potomstva kolonizovat vaši domácnost. Chuchvalečky, které s pravidelnou urputností likvidujete, jsou naštěstí pouze jakési zárodky, zatím bez očí, nosu a úst. Pokud byste je ale nechala růst, pravděpodobně byste vypěstovala další prachopraše, což v žádném případě nezkoušejte! Dva a více prachoprašů v domácnosti představuje naprostou prachovou kalamitu.
Něco se děje, přestaly nám mizet lžičky!
Zatímco prachopraši obývají naprosto každou domácnost (s výjimkou několika neuvěřitelně sterilních domácností „milých“ tchýní), záhada mizejících lžiček, která se v minulosti v movitých rodinách obvykle sváděla na služebnictvo, se v úplně každé domácnosti nevyskytuje. Bytost zvaná lžičkař, si podobně jako „bytař“ – bytový zloděj, své oběti pečlivě vybírá, podle jakého klíče zatím bohužel není známo. Stejně jako doposud nevíme, co se lžičkami dělá. Zajímavé je, že někdy se lžičkař ztratí při stěhování; zatímco v jednom bytě vám lžičky zásadně chyběly, v novém vám zásadně přebývají.
„Ta pračka ty ponožky snad žere!“
Ubohá pračka je další nevinnou obětí mnoha křivých obvinění; jenže kde jinde se ty ponožky ztrácejí? Pravda, občas najdete nějakou zapomenutou „singles“ při úklidu za postelí, pod gaučem, nebo v batohu z víkendu, ale to je spíše výjimka. Ponožky zkrátka čas od času zmizí, avšak zásadně nikdy ne celý pár. Zatímco děti věří, pod vlivem krásných knížek a úžasných ilustrací, na lichožrouty, my dospělí se stále snažíme najít nějaké racionální vysvětlení.
Nicméně i pečlivá detektivní práce nás většinou dovede k závěru, že máme doma nezvaného hosta, který ponožky krade – jakéhosi ponožkožrouta. Ale pozor, nezoufejte, tento záhadný tvor ponožku kupodivu občas vrátí! A tak doporučujeme, dávat zbylé „singlesky“ nějakou dobu do zvláštní tašky, a když se ztracená ponožka záhadně objeví, máte celý pár opět k dispozici. A pokud ne, můžete časem s dětmi či vnoučaty vyrobit vlastní armádu pohádkových lichožroutů, možná budou bránit váš majetek…
Milé čtenářky, máte doma i vy nějaké magické bytosti?
