V dobách, kdy vycestování z republiky za sluníčkem a mořem bylo pro běžného občana naprosto nesplnitelné, byli ti, kteří měli zahradu, velcí šťastlivci. Právě na zahradách se totiž často trávily prázdniny i horké letní víkendy, a tak bylo potřeba, aby byly co nejlépe vybavené, často vlastnoručně vyrobenými potřebami. Co nesmělo chybět?
Lavička na posezení i pohoupání
Jelikož na zahradě přes léto pobývaly celé rodiny nejčastěji, důležité bylo především pohodlí a dostatek míst, kde mohl člověk posedět. Často proto nechyběla typická pruhovaná lavička ve žluto-červené kombinaci, z níž se po pár letních bouřkách začala odlepovat barva a její drobné fragmenty spočívaly na našich nahých stehnech. Pro relax spojený s pohoupáním zase sloužila lavička zavěšená na kovové konstrukci, v níž se krásně odpočívalo po vydatných nedělních obědech. Její levnější variantou byly houpací sítě zavěšené mezi dvěma stromy, jejíž výplety se vrývaly do nahé kůže, pokud odpolední šlofík překročil obligátních dvacet minut.
Jak pečovat o zahradu v srpnu? Podívejte se na video:
K chytání bronzu posloužila skládací lehátka. Jistě ještě pamatujete ta s dřevěnou konstrukcí a pruhovanými potahy, které se daly sundávat! Barvy samozřejmě během prvního léta vybledly, na látce se začaly objevovat nejrůznější skvrny neurčitého původu a postupem času se potah občas vlivem stáří i vyšší váhou jedince protrhl nebo poškodil. V takových případech se často nové potahy v rámci šetření peněz šily doma. Se skládacími lehátky byla navíc potíž v tom, že se čas od času skládala i tehdy, když to po nich nikdo nechtěl. Patřila jste také mezi ty, které lehátko ve svých útrobách zaživa pohřbilo, zatímco vysmátí příbuzní vás kvůli záchvatům smíchu nebyli schopní vyprostit?
Marta Pušová, Prostě fenomén
5. srpna 2023
Místo bazénu necky
Také pro děti se musela najít zábava, a jelikož dostat je na tábor bývalo složité a drahé, muselo se improvizovat. Často k tomu stačil stan zvaný „áčko“ s hliníkovou konstrukcí a pár dětí ze sousedství, které byly ochotné v něm občas nocovat. Mít vlastní bazén pochopitelně nepřipadalo v úvahu, a pokud nebyla možnost vyrazit na koupaliště nebo k rybníku, suplovaly vodní hrátky staré plechové necky napuštěné vodou, v nichž kromě dětí krauloval i drobný hmyz.
Na zahradě se běžně také stolovalo, čistily se houby, zpracovávala se zelenina i ovoce ze zahrádky. K posezení proto byl potřeba stůl i židle, a tak se na většině zahrad objevoval univerzální bílý plastový nábytek, u něhož se scházela celá rodina. Stůl býval obohacen vybledlým slunečníkem, v jehož stínu se nejen pracovalo, ale například se luštily křížovky, hrálo se Člověče, nezlob se nebo poslouchalo přenosné tranzistorové rádio. K dokreslení atmosféry prostě nesměly chybět hity z českého éteru! To vše zpovzdálí sledovali nevkusní sádroví trpaslíci, kteří v zahradě fungovali jako okrasa. Kde se vzali? To se dozvíte ZDE!
Kofola nebo dřeň?
K dokonale strávenému letnímu dni pak chyběly už jen chladivé pochoutky. Zatímco tatínkové si rádi pošmákli na lahvové dvanáctce vychlazené na sedmém schodu, děti a často i maminky nepohrdly barevnými limonádami ve skle. Oblíbená byla pomerančová, malinovka i kofola, sem tam se objevovala také Vinea. V mrazáku nesmělo chybět osvěžení v podobě nanuků jako Eskymo, Ledňáček nebo Míša, s gustem jsme si rozdírali jazyky také o ovocné dřeně.
Jak na léto na zahradě vzpomínáte vy?
Laura Poláková, Prostě fenomén
22. května 2024