Povídala jedna paní, že by si nenechala přešít obličej, ani kdyby jí visel až na prsa. A že se toho bojí. Že je dost na tom, když se něco řezat musí. Povídala druhá paní….
Povídala druhá paní: „Jo, to kdybyste viděla, co dělají ženské v Americe! Tam se tak bojí nemocí, že si raději nechají problém vyoperovat před tím, než vznikne.“
Vyoperovat problém, než vznikne? Tomu tedy nerozumím. Tak jsem štěkla, jako aby mi to teda vysvětlila.
Panička neštěkla, panička řekla: „Jak vyoperovat problém než vznikne?“
Ona mi ta moje panička snad čte myšlenky!
„No prostě ony se tak bojí nemocí, že všechno, z čeho by se mohla vyklubat, dají raději pryč.“
Já tak kroutila hlavičkou, až jsem si viděla na ocásek.
„Pořád nechápu,“ řekla panička i ta první paní.
„No mohly by třeba onemocnět na žlučník, tak ho dají preventivně pryč.“
„Úplně?“
„Dočista.“
Dočista dočista, štěkla jsem.
„Třeba si pomyslí, že by v prsu mohl být problém. Tak ho dají pryč a aby netroškařily, tak se vzdají rovnou obou a nechají si při té příležitosti udělat nový. Silikonový a líp držící. Silikon neonemocní.“
„Kde jste to slyšela?“ nevěřícně koukala panička.
„Četla jsem to.A taky to bylo v televizi. A tak ony si nechají vyoperovat preventivně žlučník, mandle, slepák, prsa, ženské orgány, půlku žaludku….“
„Stop!“ zavelela panička, „zastavte!Neřekla jste to nejpodstatnější!“
„A co jako?“
„No že si před tím nechaly vyoperovat mozek. Protože jinak by tohle nevymyslely. Ani v Americe!“
Vaše
Eni