Prezident Tomáš Garrigue Masaryk měl k literatuře blízko, přátelil se i s Karlem Čapkem Foto: Dějiny zemí koruny české

Prezident Tomáš Garrigue Masaryk měl k literatuře blízko, přátelil se i s Karlem Čapkem Foto: Dějiny zemí koruny české

Jeho žena Charlotte pocházela z Brooklynu Foto: ČTK
S prvním československým prezidentem ji pojily stejné zájmy Foto: ČTK
Setkali se během svého pobytu v Lipsku u rodiny Göringových Foto: ČTK
Manželství T. G. Masaryka a Charlotte Masarykové bylo založeno na vzájemném respektu Foto: Profimedia
32
Fotogalerie

Prezidentské páry české historie: Hácha si vzal sestřenici, Beneš měnil jména

V souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami je pozornost voličů upřená nejen na prezidentské kandidáty samotné, ale také na jejich drahé polovičky. Jak by také ne, když první dámy, popřípadě první muži, mají za úkol své partnery reprezentovat i podporovat. Jak se to dařilo českým prvním dámám napříč historií? A jaké tvořily páry s prezidenty?

Tomáš Garrigue Masaryk se se Charlotte seznámil přímo románově

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk se oženil se svou láskou z Brooklynu Charlotte Garrigue. Charlie, jak jí rodina přezdívala, byla aktivní feministkou. Věnovala se hře na klavír a filozofii. Později se i u nás zasazovala o práva žen. S budoucím manželem ji spojila v roce 1876 lipská rodina Göringových, u kterých Američanka pobývala kvůli vzdělávání a za nimiž se vracela. Setkali se, když byl v rodině ubytovaný i prezident Masaryk kvůli doktorátu na vídeňské univerzitě. Prezidenta s Charlotte pojila láska k filozofii, zamlouvalo se mu i její „neevropské“ chování.

Nejdříve byli přátelé, dokud Masaryk nepožádal Charlotte v jednom z dopisů, aby si ho vzala. Po svatbě v New Yorku odjeli do Vídně, kde se Charlotte učila česky. V roce 1881 se pár přestěhoval do Prahy. Charlie se angažovala v  ženských spolcích. Vztahu od začátku nepřál otec první dámy Rudolph Pierre Garrigue. Zámožného spolumajitele pojišťovny Germania z jihofrancouzské hugenotské rodiny a otce jedenácti dětí neobměkčilo ani narození vnoučat Herberta a Alice. Vztahy prezidenta s tchánem zůstaly chladné.

Jak odpovídaly manželky a manžel kandidátů na prezidenta v debatě? podívejte se na video:

Pokračování 2 / 11

Edvard Beneš přiměl manželku přejmenovat se

Masarykův nástupce Edvard Beneš se s manželkou Annou Vlčkovou seznámil v Paříži. Spojili je přátelé a stejné zájmy. Oba chodili na francouzštinu, literaturu a dějiny. Anna Benešová byla svému muži oporou. Starala se o domácnost a byla mu i jakousi osobní asistentkou. Navíc se kvůli němu dokonce přejmenovala. Druhý československý prezident měl špatnou milostnou zkušenost s nositelkou stejného jména, proto veřejnost znala první dámu Annu jako Hanu.

Ani Edvard Beneš, občanským jménem Eduard, nezůstal u svého rodného pojmenování. Začal si říkat Edvard. Hana Benešová byla proslulá svým vytříbeným módním vkusem, který se její následovnice snažily napodobit. Oblékala modely československé návrhářky Hany Podolské. Spokojený prezidentský pár měl i tak jednu bolístku – nemohl mít děti. Anna sice jednou otěhotněla, ale potratila. Na vině mohl být stres z politického odboje za první světové války, kdy byli manželé přes tři roky odloučeni. Beneš odešel v září 1915 do exilu, jeho žena se ocitla kvůli držení Masarykových spisů ve vězení, kde strávila necelý rok.

Pokračování 3 / 11

Emil Hácha si vzal sestřenici

Manželství třetího československého prezidenta, právníka a politika Emila Háchy bylo šťastné, ovšem i trochu incestní. Oženil se se svou sestřenicí Marií, rozenou Klausovou, se kterou se seznámil při studijním pobytu v Praze u strýce z matčiny strany. Marie pocházela z pražské německé rodiny. Rozuměli si jak názorově, tak lidsky. Jejich láska vzešla z hlubokého přátelství. Rok od svatby, ke které došlo až po desetileté známosti, se jim narodil jejich první a jediný potomek, dcera Milada.

Prezidentství svého chotě se Marie bohužel nedožila. Když v roce 1938 zemřela, jejího muže to hluboce zasáhlo. Jak se píše v knize Libora Budínského Jedenáct prezidentů, zkroušený manžel se po smrti milované manželky Marie vyjádřil takto: „Manželství bylo největším štěstím mého života.“ V důsledku žalu se v Emilu Háchovi probudil básnický talent, když zanedlouho potom vydal lyrickou sbírku milostné poezie. Prezidentem Československa se Emil Hácha stal až necelý rok po smrti drahé manželky.

Pokračování 4 / 11

Klement Gottwald se ženit nechtěl

Manželství komunistického prezidenta Klementa Gottwalda nebylo tolik spokojené jako u jeho předchůdců. Z Marie Holubové, která pracovala jako služebná, učinil svou manželku až po letech známosti. Budoucího manžela Klementa Gottwalda poznala Marie Holubová v roce 1919. Zajímavostí je, že i když byla první dáma občanským jménem Marie, přezdívala si Marta. Jen o rok později vzešla z románku dcera Marta. Gottwald veškerou péči o dceru nechal na Martě, kterou zprvu opustil, protože neměl zájem o manželství. Nakonec se ale dal pár znovu dohromady, když byly dceři čtyři roky, a Klement konečně požádal Marii o ruku. V březnu 1928 se z nich stali manželé.

Marta sama nikdy nevstoupila do KSČ, i když svého muže doprovázela na politických stranických cestách a jako první dáma ho podporovala. Zajímala se o módu a snažila se navázat na eleganci předchozí první dámy Hany Benešové, ale moc se jí to nedařilo. Nakupovala v drahých krejčovských salonech, ale protože byla korpulentní postavy, nezřídka  byla terčem posměchu škodolibé veřejnosti, která jí dávala různé nelichotivé přezdívky.

Pokračování 5 / 11

Antonín Zápotocký se s ženou seznámil na demonstraci

Prezidenta Antonína Zápotockého spojila s chotí Marií Skleničkovou demonstrace v Kladně, které se oba účastnili. Marie Zápotocká pocházela z chudé rodiny hutníka v Dobříši. Nejdříve se se Zápotockým pouze vídali, dokud Marie nezjistila, že je v očekávání. V roce 1910 měla dvojice svatbu. Ze svazku vzešly dvě dcery, Marie a Jiřina. Stejně jako manžel, byla i Marie zapálenou komunistkou. Manžela podporovala ve všech politických aktivitách a spolu s ním se stala zakladatelkou Komunistické strany Československa.

Oba se kvůli německé okupaci snažili dokonce emigrovat do Sovětského svazu, to se jim ovšem nepovedlo. Namísto toho byli vězněni v koncentračních táborech, odkud se jim podařilo dostat až po konci 2. světové války. Marie Zápotocká zůstala po návratu z koncentračního tábora v domácnosti a nadále byla oddaná KSČ. Od ostatních prvních dam se lišila tím, že se i před lidmi chovala přirozeně, až „domácky“. Známé bylo její neformální oslovování manžela Zápotockého „táto“ na veřejnosti.

Pokračování 6 / 11

Antonín Novotný znal manželku od dětství

Šestý československý prezident a třetí komunisticky orientovaný si vzal kamarádku z dětství Boženu Fridrichovou. Božena pocházela z pražské rodiny továrního dělníka Karla Fridricha a ze čtyř sourozenců. Přestože se dvojice znala z dětských let, byli zprvu přáteli a zamilovali se do sebe až postupem času. Svatba se konala v prosinci 1929. O rok později Novotní přivítali na svět syna Antonína. Po svatbě bývala Božena osamělá. Novotný byl vytížený v KSČ, takže moc nebyl doma a poté během okupace byl vězněn v koncentračním táboře.

Božena si roli první dámy pravděpodobně užívala ze všech prvních dam naší historie nejméně. Vyhýbala se společnosti, neměla moc přátel, ostře si chránila své soukromí a s lidmi neváhala manipulovat. Dokonce si nevěděla rady ani s příliš vysokým výdělkem svého manžela, který neměla za co utratit. Velkou část proto nakonec pár vrátil, když Novotný nuceně skončil ve své funkci. Jeho odchod z politiky měl pro Boženu hořkou pachuť, podle ní šlo o spiknutí. Když Novotný v roce 1975 zemřel, nesla to těžce a s myšlenkami na minulé křivdy se stáhla do ústraní.

Pokračování 7 / 11

Ludvík Svoboda poznal budoucí manželku na plese

Prezident Ludvík Svoboda, tehdy ještě kapitán, poznal budoucí ženu na jednom z vojenských plesů v Kroměříži. Když poprvé spatřil dívku z mlynářské rodiny Irenu Stratilovou, bylo Svobodovi dvaadvacet let. K církevnímu sňatku mezi nimi došlo v červnu 1923. Rok po svatbě se manželům narodil syn Miroslav a o další rok později dcera Zoe. O Ireně Svobodové se vědělo, že má dobré srdce. Mimo jiné se spoluúčastnila na pomoci rodinám zatčených gestapem, kterým sháněla potraviny.

Jeden z vyslýchaných parašutistů účast rodiny Svobodových v pomoci uprchlíkům vyzradil pod tíhou mučení gestapu, čím manželům začalo trápení. V listopadu 1941 skupinu odbojářů zatkli a jejich syn byl v necelých osmnácti letech stejně jako oba Irenini bratři a Svobodův synovec zavražděni v koncentračním táboře. Irena Svobodová platila i během vykonávání funkce první dámy za lidskou a skromnou. Dokonce prý odmítla financování stravování na Hradě, které si rodina Svobodových hradila ze svého.

Pokračování 8 / 11

Gustáv Husák se ženil dvakrát

Československý prezident slovenského původu měl manželky dvě. První z nich byla česká právnička, herečka a režisérka Magda Husáková, rozená Lokvencová. Jako mladá se s otcem přestěhovala na Slovensko, kde se usadila. Tam se s budoucím prezidentem setkala poprvé v roce 1935 na přednášce pro levicově smýšlející. Svatba proběhla v září 1938. Narodili se jim synové Vladimír a Ján. Jejich manželství nevydrželo a po propuštění Gustáva Husáka z vězení se dvojice rozvedla.

Druhé manželství komunistického prezidenta skončilo nešťastně. Na začátku šedesátých let se při práci v redakci časopisu Kultúrny život seznámil s vdanou novinářkou a překladatelkou Vierou Čáslavskou. Viera byla přesvědčenou komunistkou a v době, kdy poznala svého druhého manžela, byla vdaná a už měla dvě děti.

Kvůli známosti s prezidentem Husákem podala žádost o rozvod, aby se později za něj mohla provdat. Svatba komunistického politika byla utajená a rychlá. Manželství trvalo pouhé čtyři roky, protože ho ukončila tragédie. Druhá první dáma zemřela při havárii záchranného vrtulníku, který Vieru převážel po úrazu do nemocnice v Bratislavě. Prezidentem Gustávem Husákem informace o tragickém úmrtí ženy velice otřásla.

Pokračování 9 / 11

Václav Havel a dvě jeho osudové ženy

Prezident Václav Havel měl osudové ženy dvě. S první manželkou Olgou Šplíchalovou se československý a český prezident seznámil ve vyhlášené kavárně Slavia, kde se scházeli literáti, členové filozofických spolků a vzdělaní lidé. Po osmi letech se snílek Václav Havel s dochvilnou a pracovitou Olgou v červenci 1964 oženil a jejich vztah byl přes mnohé odlišnosti spokojený. Olga Václava Havla v boji za svobodu inspirovala i podporovala. Literátka a dramatička nemohla mít děti, takže manželství zůstalo bezdětné.

V těžkých chvílích byla první dáma prezidentovi oporou. Spolu s ním se podílela na vzniku občanské iniciativy Charta 77 proti komunistické vládě. Za dobročinnost byla uznávána u nás i v cizině. V roce 1991 obdržela cenu Žena roku 1991 od norské nadace Stiftelsen Arets Budeie, o čtyři roky později medaili Přemysla Pittra a ocenění Žena roku 1995 České republiky. Manželství Havlových bohužel skončilo v roce 1996, kdy Olga zemřela na rakovinu. Skon Olgy Havlové veřejnost zarmoutil. Posmrtně v roce 1997 jí byl udělen řád T. G. Masaryka za boj o demokracii a lidská práva.

Druhou ženou bojovníka za svobodu Havla se stala herečka Dagmar Veškrnová. Václav Havel se s ní oženil necelý rok po smrti první manželky Olgy Havlové v roce 1997. Dvojici seznámil Jiří Suchý při oslavách divadla Semafor, ještě když byl Václav Havel ženatý s Olgou. Ta si před skonem přála, aby nezůstal sám. I druhá první dáma se věnovala charitě. Pár navázal na práci Olgy Havlové, když sloučením s nadací Václava a Olgy Havlových založil nadaci Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Václav Havel měl sám zdravotní problémy, druhé manželství mu však viditelně prospívalo. Svazek trval až do úmrtí Václava Havla v roce 2011.

Pokračování 10 / 11

Václav Klaus se s manželkou nehádá

Václav Klaus se zamiloval do ekonomky Livie Mištinové během jejich společných studií na Vysoké škole ekonomické. Svatba páru, který si své soukromí chrání, proběhla v roce 1968. Dvojice se netají tím, že spolu sdílí stejné hodnoty, takže se o malichernostech nikdy nehádají. Manželé spolu mají dva syny Václava a mladšího Jana. Livie se roky angažovala také v diplomacii a v letech 2013–2018 vykonávala funkci velvyslankyně pro Slovenskou republiku. Jako první dáma stála svému muži vždy po boku a navštěvovala s ním řadu společenských událostí. Sama Livie se angažuje v několika nadacích. Od seznámení obou manželů loni uplynulo už úctyhodných šedesát let.

Pokračování 11 / 11

Miloš Zeman má smůlu v lásce

Ne všichni vědí, že se Miloš Zeman ženil hned dvakrát. Jeho první manželkou byla utajovaná Blanka Zemanová. Pár se evidentně nerozešel v dobrém, protože Miloš Zeman se o své první ženě nikde nezmiňuje, dokonce ani ve svém životopise. Stejně to má i jeho bývalá manželka, která se před novináři nechává zapírat a svou minulost se současným prezidentem tají.

Druhou ženou prezidenta Zemana se stala Ivana Bednarčíková. Ivana má česko-slovenský původ, vystudovala filozofickou fakultu. Milošovi Zemanovi nejdříve dělala sekretářku, později pracovní vztah přerostl v osobní a Ivana otěhotněla. V srpnu roku 1993 si o dvacet let staršího Miloše Zemana vzala na Novoměstské radnici v Praze. Od jeho odchodu z postu premiéra republiky v roce 2002 je ale jejich manželství spíše formálním svazkem. Dvojice žije dlouhá léta odděleně. Jeden čas v letech 2011–2012 byla Ivana produkční odboru kultury Správy pražského hradu. I přes neshody Ivana Miloše Zemana nadále reprezentuje a zastává formální funkci první dámy České republiky.

 
 
 

Doporučujeme

Články odjinud