Uzavírá se temná část roku
Už od nepaměti lidé vnímají noc z 30. dubna na 1. května jako jednu z nejtajemnějších vůbec. Filipojakubská noc je považována za začátek světlé části roku, kdy temné síly nemají nad zemí příliš velkou moc. Proto se poslední noc snaží využít tenkou hranici mezi světy a naposledy si zařádit a zaškodit. Ke slovu se přihlásí zase s Dušičkami.
Je také čas připomenout si lidové zvyky, které před filipojakubskou nocí dělali naši předci. Ti by ostatně slovo čarodějnice vůbec nepoužili, aby těmto bytostem nad sebou nedali sílu.
Znáte zvyky a tradice spojené s pálením čarodějnic? Podívejte se na video:
Pokračování 2 / 5
Inspirací byl zřejmě Beltine
Původ svátku je pravděpodobně prastarý, již staří Keltové, kteří na našem území žili zhruba 500 let před naším letopočtem, v tuto dobu slavili jeden ze svých nejvýznamnějších svátků – Beltine (psáno také Beltain či Beltane). Termín se v kalendáři nachází mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem a název je obvykle vykládán jako „jasný oheň“ a právě ohněm Keltové uctívali slunečního boha Belena. Vpředvečer svátku se ve vesnicích zhášely staré ohně, aby v nich vše špatné, co minulý rok přinesl, zemřelo. Nový oheň přináší nové začátky a má kouzelnou moc.
Kateřina Hradová
30. dubna 2024
Přání k pálení čarodějnic
V tento den se vyháněl dobytek na pastvu, ale musel projít mezi dvěma nově zapálenými ohni, aby byl ochráněn před morem a jinými chorobami. Lidé pak mezi ohni procházeli pro přivolání štěstí či vyléčení neplodnosti. Již tehdy byl tento den spojován s čarodějnicemi a dalšími nekalými živly, které kradly lidem jídlo.
Pokračování 3 / 5
Když křesťané svátek proměnili
Zvyk se v krajích udržoval po staletí, církev ve snaze vymýtit všechny pohanské zvyky jej proměnila ve filipojakubskou noc. Význam ale zůstal stejný, lidé se snažili uchránit od zlého. A tak na kopcích za vsí zapalovali velké vatry, aby čarodějnice a zlé síly udrželi co nejdál od lidských stavení. Popel z těchto magických ohňů nebyl jen tak obyčejný. Dodával sílu a zdraví, a tak se sypal na pole, aby byla dobrá úroda.
Jiřina Sivcová
29. dubna 2024
Při pohledu do kalendáře může člověka napadnout, proč se říká filipojakubská noc, když Jakub má svátek 27. července a Filip 26. května. Svatý Filip, jeden ze 12 apoštolů Ježíše Krista, měl však až do poloviny 20. století svátek 1. května, teprve v roce 1955 jej římskokatolická církev odsunula na 26. května.
Pokračování 4 / 5
Čarodějnice, symbol zla
Lidé z kusů starého oblečení vytvářeli hadrové figuríny, které během noci spálili v ohni. Jasný symbol, který ukazuje, kam patří zlo. Zvyk měl vesničany chránit před čarodějnickými kejklemi. Dodnes si do figuríny lidé projektují vlastní trápení a problémy a doufají, že i ta zmizí v ohni. Zapálená košťata vyhozená vysoko do vzduchu měla zapudit čarodějnice, které lítaly vysoko nad jejich hlavami. Roztočené hořící koště pak symbolizovalo slunce a vyhozené do výšky mělo zabezpečit dobrou úrodu.
Kateřina Hradová, Jiřina Sivcová
30. dubna 2024
Proti uhranutí čarodějnicí lidé před vrata stavení dávali čerstvé drny a pod ně pokládali vejce. Domy také kropili svěcenou vodou a před vrata i na dvůr zapichovali trnové větvě, aby se čarodějnice poranily. Stavení se před samotným svátkem vykuřovala, zřejmě proto, aby se v nich neusadily zlé síly. K tomuto účelu sloužil jalovec, rozmarýn, bolehlav, routa a samozřejmě kadidlo. Muži a chlapci vpodvečer práskali na křižovatkách cest biči, zvonili zvonky, rámusili hrnci s pánvemi, protože hlasité zvuky měly čarodějnice držet dál od vsi.
Pokračování 5 / 5
Vyrazte na lov pokladů
Lidé věřili, že se během filipojakubské noci otevírají jeskyně a nabízejí lidem své poklady. Aby se hledající před temnými silami ubránil, musel mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu, hostii a další předměty.