Trpíte profesionální deformací, kdy se podíváte na člověka a hned víte, co by se na něm dalo opravit?
Asi ano. Poznám, co vyčnívá, vadí, nebo co by naopak bylo hezké, kdyby bylo nápadnější. Ale raději počkám na to, co řekne klient. Někteří přijdou s konkrétní věcí, která jim vadí. Potom ti, kteří už ten konkrétní zákrok znají a chtějí jím něco vylepšit. Ale mnoho je i takových, kteří chtějí, ať se na ně podívám a řeknu, co bych vylepšila já.
Byla jste tímhle „vylepšováním“ nějak postižená odmala? Třeba jestli jste zkoušela upravovat svoje panenky…
Panenky mě určitě bavily, ale že bych je nějak zdobila, to ne. Nejradši jsem však měla svého krkacího medvídka. To byla opravdová rarita. Dodneška mamince vyčítám, že ho dala pryč.
Proč jste si vybrala estetickou medicínu?
Studovala jsem všeobecné lékařství. Velká část mediků chce dělat chirurgii, protože tam vidíte ten okamžitý zázrak. I mně se líbila. Jako medička jsem chodila na stáže na chirurgii. A jednoho dne mi pan doktor řekl: Běž se umejt! A já se zaradovala: Jo, je to tady! Tak jsem přiběhla, on mi vrazil háky do ruky a složil se. Asi mu nebylo dobře. Operace trvala dalších pět hodin, a já držela ty háky a bála se pohnout. A ten den jsem pochopila, že se svojí tělesnou konstitucí asi nejsem vhodný typ na tenhle obor. Ale dermatovenerologie je takovým kompilátem všech možných oblastí medicíny. Je nesmírně rozmanitá.
Jaké byly tehdy v tomhle oboru možnosti?
Úplně jiné. Používali jsme skalpel, ostrou lžičku, mrazilo se tekutým dusíkem nebo sněhem. Tetování se odstraňovalo frézkou… Dnes je všechno elegantní, snazší.
Takže odstranit třeba tetování je dnes hračka?
To vůbec ne. Je s tím pořád hodně práce a dlouho se to hojí. Máme specializované druhy laserů, kde paprsek pigment rozstřelí na malé částečky, jako když rozbíjíte skálu dynamitem. Bílé krvinky pak malé částečky odklidí. Ale pigment musíte „rozstřelit“ tolikrát, dokud se nerozpadne na tak malé částečky, aby ho uměly bílé krvinky odklidit. A musí to vydržet kůže. Takže záleží i na tom, kde je pokožka jak citlivá a také na složení barev. Ani tím nejúžasnějším laserem to prostě není jednoduché. Vždycky říkám, že je jednodušší tetování vyrobit, než ho potom odstranit.
Chodí s tímhle požadavkem hodně lidí?
Ano. Máme dost klientů, kteří si v mládí nechali udělat nějaký obrázek a později se dostali na pozice, kde nemůžou pořád sedět s dlouhým rukávem, v rukavicích a roláku. Nedávno jsme tu ale měli i maminku, která chtěla jít do porodnice už bez tetování, takže si jej před porodem nechala odstranit.
Vy byste se asi tetovat nenechala…
Já rozhodně ne. S výjimkou povedeného permanentního make-upu, ten mám ráda.
Chodí za vámi na kliniku často i muži?
Samozřejmě. Mužům vadí různé výrůstky, znaménka, rozšířené žilky, tetování, zarůstající vousy, příliš husté ochlupení, ale také vrásky, povadlá pleť, jizvičky po akné...
Četla jsem, že si dnes muži nechávají třeba trvale odstranit vousy. Je to pravda?
Je to jedna z poměrně častých žádostí. Vousy dělají někdy víc problémů než parády, a pokud se muž dennodenně holí, mohou hodně komplikovat život. Laser navíc působí protizánětlivě. Na odstranění chodí často i sportovci, kteří dělají sport na takové úrovni, že pro ně příliš velké ochlupení může třeba při plavání znamenat nějakou tu setinku navíc.
Co jsou podle vás za poslední roky ty nejlepší vynálezy?
Nedám dopustit na botulotoxin. I když se objevují články, jak tenhle krásný jed, jak mu ráda říkám, škodí, není to pravda. Je známý a dostatečně prozkoumaný mnoho let. Navíc je botox vratný proces. Můžete ho vyzkoušet anebo aplikaci upravit tak, aby vám to vyhovovalo. Můžete kdykoli začít a kdykoli přestat. Co se týče přístrojových technik, tak nejvíc fascinující jsou určitě lasery. Když si vzpomenu, jak jsme různé nerovnosti brousili bruskou, znaménka vyřezávali a pálili... Dneska držím v ruce elegantní handpiece, zaměřím na místo červeným světýlkem a najednou nerovnost začne mizet, to je úplný zázrak!
A jaké jsou v současné době ty nejlepší novinky?
Tenhle pojem nemám moc ráda. Často jsou to totiž už známé věci, které se jen zdokonalují. Teďse hodně mluví o výplňových injekčních implantátech, ale to není žádná novinka. Jen se různým způsobem vylepšují. Stejně tak se hodně mluví o novém způsobu faceliftu různými typy nití. Ty také existovaly už dříve, jen v trochu jiné podobě. Bohužel si myslím, že se jim přikládá malinko větší význam, než skutečně mají. Plasticko-chirurgický facelift nenahradí. Mohou ho oddálit, udělat tu jemnou práci, tolik nezatíží.
Jakými dalšími metodami se nejlépe oddaluje větší zákrok, tedy skutečné projevy stárnutí?
Dermální nitě se také používají pro zlepšení a zpevnění struktury pleti. Máme lasery a další přístroje, které pleť omlazují, odstraní jizvičky a vrásky, a působí i v hlubokých vrstvách pleti, kde stimulují buňky k produkci vaziva. Vždycky říkám, že můžete mít botox a různé výplně, ale když se nestaráte o povrch pleti, nebude stejně nikdy vypadat skvěle.
Kdy je ta pravá chvíle začít o nějakém vylepšení uvažovat?
Estetická dermatologie se s plastickou chirurgií navzájem doplňují. Když budete dbát na prevenci, dlouho se plastickým zákrokem nemusíte zabývat. Nemá cenu, aby člověk chodil na facelift, když se jedná o milimetr a je určitě lepší počkat, až bude plně indikovaný. Důležité je přijít v optimální dobu. Ne pozdě, kdy je už tkáň hodně povislá a změny by si všichni okamžitě všimli. A také ve chvíli, kdy se na ten zákrok těšíte a jste pro něj plně rozhodnutí.
A poznáte na první pohled, že má na sobě někdo něco upraveného?
Člověk se nemá změnit. Měl by vypadat odpočatě, jako po dovolené. Ale musí to být stále on. Sama dávám přednost tomu, aby zůstala raději nějaká nedokonalost, než aby byl člověk dokonale vyžehlený a působil nehybným a odulým dojmem. Teď jsem měla klientku, která ošetření dlouho odkládala. A když pak přišla do práce, kolegové se ptali, jestli byla na dovolené, že vypadá úžasně, ale nemohli přijít na to, čím to je. A tak to má přesně vypadat.
Jaké jsou u nás nejvíce zažité mýty v oblasti estetické medicíny?
Dlouho se tradovalo, že estetická dermatologie a plastická chirurgie je jen pro určitou skupinu lidí. Klienti by ale měli vědět, že když přijdou včas, tak ani výdaje nejsou tak vysoké.
Jste známá tím, že svoje přístroje a metody ráda testujete nejdříve sama na sobě…
Začalo to v době, kdy jsem se seznamovala s prvními lasery. Chtěla jsem vědět, jak výkon probíhá, jak vypadá, jak bolí, a jak se to hojí. Nemám v sobě moc masochismu, ale je pravda, že když nikdo není po ruce…
Tak si sama píchnete třeba do tváře botulotoxin?
Ano. Musím sebrat odvahu a udělám to. Když se u nás s botulotoxinem začínalo, byly popsané pouze základní aplikace, ale já si řekla, že to lze přece určitě využít i na různých dalších místech. Třeba v oblasti úst. Ne vždycky se experiment obešel bez následků. Jednou ráno jsem si šla vyčistit zuby a najednou zjistila, že jsem celá mokrá, protože nemůžu pořádně zavřít pusu. První, co mě napadlo, byla cévní mozková příhoda. A když jsem přemýšlela, kam se odvezu, došlo mi, že jsem si před několika dny zkoušela píchnout botulotoxin do oblasti úst.
Jako co to udělá…
Přesně tak. Dnes se píchá botulotoxin do mnoha dalších oblastí včetně úst.
Takže jste se obětovala v zájmu vědy…
A v zájmu klientů. Pro mě je důležité, abych věděla, jak co přesně působí, protože vůči klientům je to fér. A když mám takhle vybavenou kliniku, je nutno vědět, jak co funguje. Když se mě klientka zeptá, jestli jsem konkrétní zákrok vyzkoušela, mohu odpovědět, že ano. Daleko lépe jí sdělím, jak probíhá, s čím musí počítat. Upřímně - nevzpomenu si na přístroj, který bych na sobě nezkusila. Jen z plasticko-chirurgické části jsem samozřejmě nezkusila všechno, s výjimkou liposukcí. Tam znám všechny typy a nedám na ně dopustit.
Experimentujete takhle sama, nebo na sobě zkouší nové metody i vaši kolegové?
Jsme tu čtyři lékařky a zkoušíme na sobě navzájem. A zkouším také na manželovi, který je velmi ochotný, protože ho to zajímá.
On je lékař?
Ne, je sklářský výtvarník.
Chodí za vámi často klienti s požadavkem na opravu zákroku, který se nepovedl někde jinde?
Poměrně často. Většinou se jedná o zákroky v různých salonech. Přišla dokonce i lékařka, která si nechala takový zákrok dělat v kosmetickém salonu. To nechápu. Stát se může kdykoli cokoli, i zkušenému lékaři. Ale ten ví, jak komplikovanou situaci zvládnout.
Jsou v něčem české ženy specifické?
Možná jsou víc statečné a racionální. Když už se pro něco rozhodnou, všechno jde. Ale také se tady návštěvy estetických klinik extrémně tají a raději tvrdíme, že vypadáme dobře díky zdravé stravě, pohybu apod., než abychom přiznaly, že jsme se nechaly někde vylepšit. Ale ctím to. Sama svým klientkám říkám, že ani manžel nemusí vědět o drobné úpravě. Vadí mi ale, že když už někdo zákrok přizná, je často zkritizován. Když už si žena dojde ke kadeřníkovi a koupí si něco hezkého na sebe, proč by si neměla nechat odstranit hlubokou vrásku? Všichni volají po přirozenosti. Proč ne? Kdo si chce žít přirozeně, tak ať si tak žije. Vyčítá mu to někdo? A když chce někdo vypadat jako jeho idol, je to jeho věc.
Co byste všem těm kritikům vzkázala?
Vzpomínám si na paní, kterou jsem potkala před dvaceti lety. To jsem ještě pracovala Na Bulovce. Trápilo ji velké poprsí. Zeptala jsem se, proč si prsa nenechá upravit a ona byla překvapená, že něco takového lze. Za nějakou dobu jsem ji potkala na naší klinice. Volala na mě: Podívejte se, paní doktorko, jaká mám krásná prsa! A všichni pacienti, kteří čekali v té chodbě, jen zírali. Říkám to proto, že byla opravdu šťastná, zbavila se traumatu. A přesně to je přínos estetické medicíny. Ti kritici si neumí představit, s čím vším se lidé potýkají, a i když jim to může připadat jako hloupost, pro někoho to může být středobod života.
Ale přesto se určitě setkáváte i s požadavky, které nejsou úplně rozumné…
Ano. Jsou módní vlny a trendy; mezi ty poslední patří trend velkých rtů a také líček. Mám klientky, které prostě velkou pusu chtějí. Já sama nemám ráda, když je něčeho moc, ale je to opravdu věc každého. Extrémní výkony však odmítám.
Vždycky mě trápil dlouhý palec na noze, kvůli kterému mám o číslo větší boty. Umí plastická chirurgie opravit i tohle?
Teoreticky by to uměla, ale výkon patří už do ortopedie. Dělají se extrémní zákroky, kdy se prodlužují končetiny, ale něco jiného je, když se provádí kvůli vadě. Pokud je důvodem výška, je to už opravdu na hlavu. Rizika jsou příliš vysoká.
MUDR. MARTA MOIDLOVÁ
Vystudovala Fakultu všeobecného lékařství University Karlovy v Praze. Poté pracovala na Dermatologické klinice pro doškolování lékařů a farmaceutů v nemocnici Na Bulovce v Praze. Od roku 2001 vede Kliniku LaserPlastic v Praze 1, kde optimálně skloubila celou estetickou a laserovou dermatologii s plastickou chirurgií. Absolvovala řadu stáží a kongresů například v Rakousku, ve Francii, v USA, v Brazílii, v Itálii, v Monaku atd. Přednáší, publikuje a je jedním z prvních školitelů pro aplikaci botulotoxinu, implantátů a laserů. Je mj. členem předsednictva Společnosti pro využití laserů v medicíně, Society of Antiaging Medicine a dalších organizací.
Článek vyšel v časopise Moje Psychologie