Jestli vám zbylo pár posledních vlastnoručně vypěstovaných kousků zeleniny a vy už nevíte, jak je zpracovat, vyzkoušejte pickles. Kvašená zelenina vám během zimních dnů dodá pořádnou dávku vitaminů. Využít můžete květák, zelí, mrkev, červenou řepu, prostě cokoliv.
Stačí zelenina a sůl
Základem většiny domácích pickles neboli kvašené zeleniny je červené či bílé zelí, které obsahuje více než 50 zdraví prospěšných látek, má protirevmatické účinky a lidské tělo z něj dokáže využít i velké množství vápníku. Právě rychle kvašená zelenina je také přirozeným zdrojem vitaminu C. Mléčné kultury, které mohou za proces kvašení, zase skvěle ošetří naše střeva a posílí imunitu.
Jak ušetřit na zelenině? Podívejte se na rozhovor s odbornicí na výživu Margit Slimákovou nejen na téma domácí přípravy pickles:
Na domácí pickles nepotřebujete vůbec nic speciálního. Stačí vám hlávka zelí, další tvrdá zelenina a sůl. Kromě toho potřebujete už jen prkénko, nůž, velkou sklenici a menší sklenici, která poslouží jako závaží. Když vám zelenina zachutná, můžete objednat speciální kvasicí nádoby, které jsou běžně k sehnání na internetu.
Základní recept na kvašenou zeleninu
Postup:
Zelí nakrájejte na tenké nudličky. Já kromě zelí použila ještě mrkev a červenou řepu, které jsem pokrájela na tenké plátky.
Zeleninu vložte do misky, zasypte solí, rukama pomačkejte a nechte hodinu odležet. Soli potřebujete 20 gramů na každý kilogram zeleniny a nejlepší je mořská nebo himalájská. V případě potřeby poslouží i obyčejná kuchyňská.
Pak už jen stačí zeleninu namačkat do sklenice. Tento proces neuspěchejte a dejte si na něm skutečně záležet. Ze sklenice je třeba vymačkat všechen vzduch, který by mohl proces kvašení pokazit. Nakonec zeleninu zatižte tak, aby byla celá ponořená v tekutině. Pokud samotná šťáva nepostačí, přilijte trochu převařené vody.
Nakonec je třeba zeleninu zakrýt, například sklenicí, která co nejvíc pasuje do hrdla zavařovací nádoby, nebo víčkem, které nebude zcela zavřené, aby vzduch mohl unikat.
Za 2 až šest dnů máte hotovo. Záleží jen na vás, jak moc kvašená zelenina vám bude chutnat. Až to bude akorát, přesuňte zeleninu do ledničky, kde by měla vydržet několik měsíců.
Co můžete ještě použít
Na pickles se kromě bílého a červeného zelí hodí všechny druhy tvrdé zeleniny, jako je kedlubna, celer, tuřín, vodnice, červená řepa, mrkev, daikon. Můžete vyzkoušet i na drobné kousky rozebranou brokolici či květák, pro zajímavější chuť přidat jablíčko. Narazíte-li v obchodě na topinambury, nebojte se je vyzkoušet. Skvělá je i cibule, lze přimíchat stroužky česneku.
Nebojte se experimentovat
Základní recept na pickles pracuje se solí. Lze však přidávat i další druhy koření. Mezi základní patří kmín, nové koření či bobkový list. Pikantní pickles získáte použitím čerstvého nastrouhaného křenu nebo zázvoru, zajímavou chuť dodá česnek, kopr, rozmarýn nebo jalovec.
Kdy domácí pickles rozhodně nejíst
Během kvašení se ke slovu dostanou bakterie mléčného kvašení, které potraviny zakonzervují. Nedodržení přesného postupu však může způsobit, že se dílo nepodaří a zelenina se zkazí. Výsledek záleží na mnoha faktorech, jako je okolní teplota, čistota při práci, množství soli nebo třeba na vzduchu, který by se do sklenic neměl dostat. Pokud se na povrchu objeví plíseň nebo obsah sklenice bude nehezky zapáchat nebo když je zelenina prostě zkvašená příliš, pak ji raději vyhoďte.
