Proč na sebe sestry často žárlí i v dospělosti? Mohou za to rodiče i spory z dětství! | Foto: iStock

Foto: iStock

Proč na sebe sestry často žárlí i v dospělosti? Mohou za to rodiče i spory z dětství!

I když se říká, že pouto mezi sestrami je na celý život, často stejně dlouho trvá i sesterská rivalita a žárlivost. Kde se bere a kdo za to může?

Láska versus žárlivost

„Nikdy nezapomenu na to, jak mi moje babička na sklonku svého života vyprávěla historky o tom, jak měl její tatínek radši její mladší sestru. Například mi do detailů dokázala popsat nádherné bordó šatičky s malovanými knoflíky, které sestře přivezl odněkud z cest. Babička tehdy dostala jen šátek. Babička sestře šaty velmi záviděla a střípek závisti a žárlivosti na lásku otce ji píchal pod žebry zjevně i v jejích osmdesáti letech. Podotýkám, že se se sestrou navštěvovaly, měly se rády a nedaly na sebe dopustit. Ale stejně jako byla v jejich vztahu celý život láska, byla v něm i žárlivost,“ vzpomíná Olívie a dodává, že to má podobně i ona se svou sestrou. Také proto si na babičku tak často vzpomene. Je neuvěřitelné, že i v dospělosti dokážeme na své sourozence žárlit. Jaké jsou nejčastější důvody?

Jaký vztah spolu mají sestry Plíškovy? Podívejte se na video:

Pokračování 2 / 5

Nevyřešené konflikty z dětství

Každou sourozeneckou dvojici, trojici či čtveřici provázejí v dětství konflikty a spory, což je naprosto normální a nijak patologické. Bohužel nám ego občas nedovolí z těchto sporů „vyrůst“, a tak si je přeneseme do dospělosti. Někdy nemusí jít přímo o konkrétní spor, ale o silné emoce, jež z něj zůstaly a které si držíme. Nedořešené neshody a zklamání pak mohou rozdmýchávat žárlivost i další negativní pocity.

Pokračování 3 / 5

Konkurenční boj o pozornost rodičů

To, že jsou sourozenci určitým způsobem a do určité míry konkurenty a rivaly v získávání pozornosti, lásky a péče od rodičů, je zcela přirozené. Když tento „boj“ svádějí dvě ženy, může být o něco ostřejší a bolestivější, než když je boj „smíšený“. Bratr je prostě muž a srovnávat se s ním a konkurovat mu není v některých oblastech zcela přirozeně možné. „Jablka a hrušky“ jednoduše srovnávat nelze. Pokud si jedna sestra myslí, že je ta druhá více milovaná a oblíbená, vede to samozřejmě k žárlivosti a ta může zejména u nezralých osobností přetrvávat do dospělosti.

Pokračování 4 / 5

Chtěla by žít život té druhé

Některé životní cesty jsou podobné, a tehdy si není moc co závidět. Avšak u sourozeneckého vztahu, kdy je kupříkladu jedna ze sester úspěšná, zajištěná a šťastně vdaná právnička a druhá sedí na podatelně na poště a má za sebou dva rozvody a jednu exekuci, si lze docela snadno představit, že ve vztahu najde roli určitá míra žárlivosti. A to rozdíly v životních příbězích nemusejí být ani tak velké! Porovnávání s druhými máme jednoduše v krvi, mnohé rodiny a školský systém jsou takto bohužel nastaveny.

Pokračování 5 / 5

Svůj díl často nesou i rodiče

Naši rodiče se na nás podepisují v dobrém i ve zlém; rodičovství zkrátka nejde vystudovat, skvělým rodičem se nikdo nenarodí. A tak v nás žárlivost mnohdy zažehnou ti nejbližší – máma s tátou. Mnoho rodičů si neuvědomuje, jak to, jak moc se na konkrétní dítě těšili, jak se o něj později báli i v čem ho podporují a co mu zakazovali, ovlivňuje vztahy mezi sourozenci. Ne všechny tatínky zpočátku nadchne druhá či třetí dcera v pořadí, i když ji mají později samozřejmě rádi.

Ne každý je zralou osobností v době, když se mu narodí prvorozené dítě, u druhého už máme zpravidla více rodičovského rozumu, což děti velmi dobře vnímají. Jedna ze sester se pak přirozeně může cítit méně milovaná než ta druhá. Z pohledu rodičů však nejde o míru lásky, ale o zkušenější výchovný přístup – ať už je benevolentnější, anebo naopak přísnější.

Doporučujeme

Články odjinud