O tom, že mateřské mléko má na dítě blahodárný vliv, jistě není pochyb. Leckterou maminku by mohlo napadnout, že i mléko kravské bude pro miminko dobrou volbou. Ovšem mezi mlékem mateřským a neupraveným mlékem kravským či jiných hospodářských zvířat jsou velké rozdíly.
Význam mléčné výživy kojenců První měsíce života kojence je jeho trávicí trakt ještě nezralý a jen postupně se adaptuje na příjem potravy. Není připravený trávit potravu jako dospělý jedinec. Proto by jedinou potravou v průběhu prvních čtyř měsíců mělo být mléko. Je to období tzv. „výlučně mléčné výživy“. I následující měsíce je mléko hlavní složkou potravy, ale postupným přidáváním masovo-zeleninového, ovocného a cereálního příkrmu si střevní trakt kojence postupně zvyká na přechod.
Mateřské mléko je v kojeneckém období nejoptimálnějším zdrojem výživy. Kromě živin obsahuje totiž látky, které pomáhají kojenci tyto vstřebat a strávit (laktoferin, oligosacharidy, enzymy), obsahuje látky podporující imunitu (imunoglobulíny, lymfocyty), a též pomáhající řídit ostatní životní funkce (růstové faktory, regulační peptidy, hormony). Navíc kontakt matky a dítěte při kojení prospívá jeho zdravému psychosociálnímu vývoji. Tyto vlastnosti mateřského mléka jsou nezastupitelné.
V případě, že kojení není možné, dostává se ke slovu umělá kojenecká výživa. Moderním trendem - vzhledem k optimálním vlastnostem mateřského mléka, je co nejvíce napodobit složení mateřského mléka, a to minimálně pro období „výlučně mléčné výživy“ – to jsou tzv. počáteční nebo startovací mléka. Kojencům od ukončeného 4. měsíce věku jsou určená tzv. pokračovací mléka, které jsou jakýmsi přechodem mezi plně adaptovanými formulemi a neupraveným kravským mlékem.
Přípravky umělé mléčné výživy jsou vyrobené většinou na bázi kravského mléka, které však prochází mnohými úpravami. Je zde optimalizované složení bílkovin (poměr kaseinu k syrovátce 40:60, snížený obsah bílkovin, přídavek taurinu), přidáním rostlinných tuků se zvyšuje poměr polynenasycených mastných kyselin (kyselina linolová, linolenová). Upravuje se rovněž poměr a obsah vápníku a fosforu, formule se obohacuje železem, stopovými prvky (jód, selen) a vitaminy (zejména vitamín D).
Použití neupraveného kravského mléka je pro kojenecký věk nevhodné především pro vysoký obsah bílkovin a minerálů, zejména sodíku. Vysoký obsah sodíku a bílkovin přetěžuje vylučovací systém dítěte a vede často k poruchám hospodaření organismu s tekutinami – dítě dehydratuje, může dojít k rozvratu vnitřního prostředí s následným zvracením, průjmům a zejména u nejmenších kojenců až k závažným poruchám vědomí. Neméně závažné jsou možné dlouhodobé následky, nejčastěji alergické projevy (atopický ekzém, chronické průjmy s následnou malabsorpcí, astma). Častou komplikací je i chudokrevnost, způsobená podstatně nižší využitelností železa oproti mateřskému mléku a umělé mléčné výživě. Práce z posledních let ukazují, že u těchto dětí je vyšší riziko obezity, cukrovky, poruchy funkce ledvin v dospělosti. Pro období minimálně prvních deseti měsíců života kojence, nejlépe až do roka, není tedy vhodné podávat kravské mléko ani ve formě neupraveného (zde je možnost bakteriální nákazy), ani pasterizovaného, anebo uperizovaného mléka (s prodlouženou trvanlivostí).
Pokud je podáváno odstředěné nebo nízkotučné mléko, organismus dítěte je navíc ochuzován o esenciální mastné kyseliny, které pro vývoj hlavně nervového systému zásadně potřebuje a tyto mléka jsou navíc obohacována bílkovinou, takže obsah bílkovin je ještě vyšší (některá mléka až 7,8/100kcal oproti požadovaným 2,2 – 4,5g/100kcal). Jedinou vhodnou náhradou mateřského mléka je kojenecká výživa upravená pro tento věk.
Mateřské mléko má nižší podíl bílkovin, vyšší obsah sacharidů a přibližně stejný obsah tuku. Úprava složení bílkovin je základním požadavkem na kvalitativní úpravu kravského mléka pro výrobu náhradní mléčné výživy. Neupravené kravské mléko má ve srovnání s mateřským mlékem velmi nízký obsah esenciálních mastných kyselin. Proto je nutné složení tuků v produktech náhradní mléčné výživy upravovat přidáváním vybraných rostlinných olejů. Významný rozdíl je v obsahu minerálních solí. Mateřské mléko obsahuje 0,2g ve 100ml, v kravském mléku je to 0,74g na 100ml. Kravské mléko má tedy vyšší obsah minerálních solí, vyšší obsah vápníku (s menší využitelností ve srovnání s vápníkem v mateřském mléce), nižší obsah železa a nižší poměr Ca/P. Proto se u přípravků pro náhradní mléčnou kojeneckou výživu snižuje obsah minerálních látek, obohacují se železem a upravuje se v nich poměr mezi vápníkem a fosforem.
Vysoký obsah bílkovin a minerálů neupraveného kravského mléka způsobuje ztrátu vody v organismu kojence. Vylučovací schopnost ledvin je omezena, což může vést až k závažným poruchám centrálního nervového systému. Bílkovinná složka neupraveného kravského mléka obsahuje značný podíl kaseinu, který se zdlouhavě tráví.
Odstředěné neupravené kravské mléko pro kojence a děti starší 6 měsíců, které již konzumují pevnou stravu, se rovněž nedoporučuje, protože jeho energetická hodnota je nízká a při jeho trávení jsou mobilizovány tukové zásoby organismu.
Shrneme-li hlavní fakta, potom víme, že přechod dítěte z mateřského mléka či přípravků určených pro umělou výživu na plné kravské mléko musí být postupný a musí respektovat poznatky o vývoji dítěte. Bylo opakovaně dokázáno, že neupravené kravské mléko v prvních dvou letech života dítěte například vede ke vzniku chudokrevnosti v důsledku ztrát železa stolicí dítěte. Kojenecká mléka s upravenou bílkovinou tento efekt nevyvolávají.
Zkrátka, dítě by do 2. roku života mělo výlučně pít certifikované kojenecké či batolecí mléko. A nejlepší pro tento účel se ukazuje opět mléko šité na míru, na míru potřebám českých a slovenských dětí. Například mléko Sunar complex premium od společnosti HERO svým složením plně respektuje tyto potřeby. Kromě optimální úpravy všech základních složek, doplňků biogenních složek a vitamínů respektujících chuť mléka, obsahuje takové důležité složky jako fluor potřebný pro zdravý vývoj chrupu a antioxidační a prebiotické složky pro posílení imunity organizmu. Je určený dětem ve věku dvou a tří let, tedy pro období, které znamená rychlý tělesný a duševní vývoj dítěte – základ pro celý život. Nesprávná výživa může tento vývoj nepříznivě ovlivnit.
Doc. MUDr. Miroslav Dědek a Prof. MUDr. Svatozár Dluholucký, Csc. Odborníci na dětskou výživu zdroj: PLEON Impact