Laická veřejnost považuje noční pomočování spíše za slabost než za onemocnění a přitom se tato diagnóza (primární noční enuréza), která se vyskytuje zhruba u 15 - 20 % pětiletých, 10 % sedmiletých a 3 % dvanáctiletých dětí, dá velmi úspěšně léčit.
Téměř třetina (29 %) z 980 dotazovaných respondentů by trpěla pocitem studu, kdyby se jejich šestileté dítě v noci pomočovalo. Bohužel právě stud, předsudky a nedostatek informací zabraňují včasnému záchytu tohoto závažného problému. Návštěvu lékaře by rodiče pomočujících se dětí neměli odkládat déle než do jeho pěti let. Ačkoliv 97 % Čechů uvedlo, že noční pomočování přetrvávající od novorozeneckého věku by řešilo s lékařem nejpozději v pěti letech jeho věku, zkušenosti lékařů jsou zcela jiné.
„Noční pomočování přetrvávající po pátém roce života můžeme považovat za patologický jev. Někteří rodiče se ovšem za problém svého potomka stydí natolik, že přicházejí, až když tato záležitost způsobuje dítěti nepříjemnosti ve škole a znemožňuje mu tak zařazení do kolektivu,“ řekla MUDr. Naděje Kočnarová, praktická lékařka pro děti a dorost. Na adresu rodičů dodává: „Každý rodič by měl k tomuto problému přistupovat s citem a než začne své dítě peskovat za mokré prostěradlo, měl by si
o nočním pomočování něco přečíst.“
O nedostatečné informovanosti Čechů svědčí také výsledky lednového průzkumu. „Mezi účastníky průzkumu převládal názor, že nejčastější příčinou dlouhodobého a častého nočního pomočování jsou psychické problémy dítěte jako je strach a stres (40 %). Třetina respondentů (30 %) vidí jako nejčastější důvod pomočování onemocnění ledvin nebo nachlazení. Pouze 13 % respondentů zmínilo ve skutečnosti nejčastější příčinu pomočování, a to nedozrálost systému pro regulaci tvorby, množství a hustoty moči,“ uvedla MUDr. Olga De Beuckelaerová, analytička společnosti STEM/MARK, a.s.
„V průběhu prvních 6ti let dítěte dozrává nejenom reflektorická regulace močení, ale také hormonální regulační systém produkce moče. U části dětí se nástup regulační funkce opožďuje v souvislosti se sníženou noční tvorbou hormonu vazopresinu,“ vysvětlil MUDr. Zdeněk Dítě, urolog z 1. LF UK a VFN, Praha. Základem léčby nočního pomočování je úprava příjmu tekutin a močení spolu s podáváním léků snižujících noční tvorbu moči. Tyto léky s téměř okamžitým účinkem nahrazují nedostatek vazopresinu a jsou úspěšně používány v léčbě enurézy již téměř dvacet let. Dítě by nemělo být zbytečně vystaveno stresu z neléčeného nočního pomočování, účinná léčba je totiž v České republice dobře dostupná. Pro děti enuretiky má včasná aplikace režimových opatření a medikace pozitivní psychický a sociální vliv.
Prevence zbytečného traumatu
Ačkoliv příčiny enurézy nejsou psychického rázu, tento problém způsobuje dětem četná strádání
a stresové situace. Děti enuretici jsou omezeni v aktivitách s vrstevníky, mají nižší sebevědomí a pro některé zůstává pomočování „noční můrou“.
Kdy řešit pomočování s lékařem
V průběhu batolecího a předškolního věku dokáže dítě udržet moč nejprve v denní době a následně i ve spánku. V současnosti převládá přesvědčení, že noční pomočování přetrvávající po pátém roce života můžeme považovat za patologický jev. V případě denních úniků moče je nutné situaci řešit již dříve, zhruba ve třetím či čtvrtém roce dítěte. Vždy je ale nutné vedle těchto věkových kritérií zohlednit i další příznaky (např. obtížné močení, umočování se, přerušované močení, současná zácpa a únik stolice, nadměrné pití, záněty močových cest, neurologický a psychomotorický stav dítěte).
Neléčené pomočování - deprimované dítě
Je známo z každodenní praxe i dotazníkových studií, že zdaleka ne všichni rodiče pomočujícího se dítěte vyhledají lékařskou pomoc. V průzkumech se ukázalo, že jen pětina rodičů si uvědomuje, že jejich dítě může trpět izolací od svých vrstevníků v důsledku pomočování. Pomočování může vést
u dítěte také k pocitům životní nepohody a studu. Jedna z řady studií ukázala, že téměř u poloviny dětí bylo pomočování odhaleno jejich přáteli. Pomočování je v naší společnosti považováno spíše za slabost než onemocnění, proto zhruba polovina dětí se za své problémy stydí a třetinu z nich dovedly „noční příhody“ alespoň jednou k pláči.
Léčba a podpora
Léčba enurézy je interdisciplinárním problémem, na jehož řešení by se měl podílet pediatr a další specialisté. Dětský lékař přichází do kontaktu s dítětem jako první, proto je důležitá jeho erudice a zájem o aktivní řešení problému. Podle povahy onemocnění se mohou léčby účastnit i další odborníci jako dětský nefrolog, dětský urolog, případně dětský psycholog. Vždy platí, že základní podmínkou úspěšné léčby je pozitivní motivace všech zúčastněných. Lékař se neobejde bez trpělivosti pacienta, rodičů i ošetřujícího personálu.
I když enuréza ve většině případů ustoupí, aktivní terapie je potřebná vždy, když se situace stává pro jedince společensky neúnosnou. Přestože je enuréza lékaři chápána jako nemoc, mnozí rodiče se stydí toto onemocnění lékaři přiznat. Tím mohou zanedbat tento závažný, avšak snadno řešitelný problém!
Citlivý přístup
Každý rodič by měl k tomuto problému přistupovat s citem a než začne své dítě peskovat za mokré prostěradlo, měl by si o nočním pomočování něco přečíst. Věty typu: „teď už jsi velký…“, nebo „to je ale ostuda“ by rodiče neměli vypustit z úst. Neinformovanost rodičů může přivést dítě k sebeobviňování a narušit vzájemnou důvěru. Kromě pomočujícího se dítěte (enuretika) by rodiče měli poučit i jeho sourozence a vysvětlit jim, že noční pomočování je naprosto soukromá věc, o které se na veřejnosti nemluví.
Jak ulehčit trápení?
Pokud dítě trpí enurézou, je třeba si s ním v klidu pohovořit tak, aby ho to neponižovalo. Rodiče mohou k duševní pohodě enuretika přispět také úpravou lůžka a zlepšením přístupu na toaletu. Větší pocit jistoty a lepší orientaci ve tmě získá dítě díky nočnímu světýlku. Cesta na záchod má být krátká a jednoduchá, pokud není, měli by rodiče dát k posteli nočník.
Při nočním pomočování je vhodné položit na prostěradlo gumovou podložku a přikrýt ji silnou savou plenou, aby moč nepronikla do postele. Po probuzení nebude mít dítě takové výčitky, že rodičům přidělává práci navíc. K uzdravení dítěte je vhodná spolupráce pediatra a v nutných případech
i psychologa.
Dětský lékař – první pomocník
Úloha praktického dětského lékaře je zejména v překonání studu a otevření tématu. Při pravidelné kontrole by se měl lékař kromě jiného zajímat také o případnou existenci problému pomočování. V případě, že jeho dotaz narazí na stud nebo vyhýbavou odpověď, je vhodné dát rodičům najevo, že noční pomočování je podobně jako astma či alergie onemocněním, které je třeba léčit. Lékař s rodiči dále rozebírá rodinné, osobní i nynější anamnézy, dotazuje se na historii problému a frekvenci pomočování. Už při prvním rozhovoru s rodiči je dobré zapojit do rozhovoru také dítě, aby se necítilo pouze pasivním pozorovatelem.
Rodiče – každodenní pomocníci
Někteří rodiče přicházejí na doporučení svých známých, kteří již mají úspěšnou léčbu enurézy za sebou. Takoví rodiče se za problém svého potomka stydí natolik, že přicházejí až ve věku staršího školáka, často ve chvíli, kdy dítěti tento problém způsobuje nepříjemnosti ve škole
a znemožňuje mu tak zařazení do kolektivu. Pomočující se dítě nemůže přespat u kamaráda, jet na vícedenní výlet se školou, do školy v přírodě nebo na tábor. Mnohdy se takové dítě může cítit méněcenné a stát se terčem šikany.
Sociální anamnéza též vypoví o rodinném postoji k tomuto problému. Nedbalí rodiče upřednostňují vlastní pohodlí, chtějí si ušetřit práci a hledají pouze krátkodobá řešení. Z různých rozhovorů s rodiči dítěte vyplynulo, že např. svému předškolnímu dítěti dávají pleny na dlouhé cesty, aby nemuseli na cestě zastavovat. Takový bezohledný přístup rozhodně neposlouží k dodržování hygienických návyků.
Režimová léčba
Pitný režim - pravidelný příjem tekutin po malých dávkách (cca 100 ml) v 1-2hodinových intervalech rovnoměrně celý den. Je nutné se vyvarovat nárazového pití většího množství tekutin. Nepodávat dítěti k večeři polévky nebo hodně slaná jídla.
Mikční režim - močení v maximálně dvouhodinových intervalech i bez pocitu výraznějšího nucení na močení. Močení v klidu bez použití břišního lisu, bez rušivých vlivů z okolí, pokud možno kontinuálně, s pečlivým domočením. Je nezbytné zabránit pocitům prudkého nezvladatelného nucení na močení. Při problémech s neúplným vymočením pak domočování na několikrát. Klíčové je nechat vymočit dítě těsně před spaním.
Nácvik močení - relaxační cviky pánevního dna, metodou biofeedback, apod.
Dietetická opatření – nedráždivá strava, probiotika (laktobacily), brusinkové extrakty. Vyhnout se kořeněným jídlům. Nedoporučuje se pití kofeinových a šumivých nápojů, koncentrovaných čajů, koncentrovaných ovocných šťáv.
MUDr. Naděje Kočnarová
Praktická lékařka pro děti a dorost, Praha
Více informací o nočním pomočování najdete na www.nocvsuchu.cz.
zdroj: Quent