Patří mezi afrodiziaka, léčí a povzbuzuje mysl. Dokáže v lidech vyvolat závislost. A při zvýšené konzumaci může mít vliv na vaši váhu. Taková umí být čokoláda. Milovaná i zavrhovaná…
Ukažte prstem na někoho, kdo nemá rád čokoládu. Moc takových kolem vás nebude. Pak se zeptejte, kdo jí mléčnou a kdo si naopak potrpí na vysokou dávku kakaa. To už se vytvoří skupinky, které se budou dohadovat, co je lepší. Pak jim každému dejte na talíř stejně velkou tabulku čokolády podle jejich výběru. Ti, kdo si potrpí na mléčnou, nebo dokonce bílou čokoládu, ji s velkou pravděpodobností snědí celou.
Naopak ti, kdo jedí hořkou a čokoládu s vysokým procentem kakaa, si dají jeden řádek a bude jim to stačit. Důvod? Liší se nejen obsahem kakaa, ale také cukru, jenž dráždí inzulin, a ten pak požaduje další dávku. A nakonec je mezi nimi rozdíl daný podílem kakaového másla či jiných tuků. I díky tomu je v současné době trh s čokoládami doslova nabitý.
Čtěte mezi řádky
Jak už jsme naznačili, není čokoláda jako čokoláda. To ví každý, kdo si aspoň jednou v životě vybíral v obchodě z nepřeberného množství značek, barev, chutí a příchutí. Tak jako každá jiná potravina i čokoláda musí být výrobci označena na obalu na základě stanov zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb. a dle vyhlášky č. 76/2003 Sb. stanovující požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony.
Při výběru čokolády sledujte především informaci o obsahu kakaové sušiny. Ta vypovídá o celkovém obsahu kakaových součástí použitých při výrobě čokolády. Mezi ně se řadí kakaová drť, hmota, prášek, máslo, výlisky a tuk. Čím větší procento tam naleznete, tím lépe.
Je-li kakaové máslo nahrazeno jiným tukem, musí být tato informace také uvedena na obalu potraviny, a to takto: „Vedle kakaového másla obsahuje rostlinné tuky.“ Ty nesmí tvořit více než 5 % celkové hmotnosti čokolády a nesmí být snížen minimální stanovený obsah kakaového másla či celkové kakaové sušiny. V neposlední řadě se na obalu musí uvádět i výskyt alergenů, nejčastěji se jedná o oříšky, vejce, sóju, mléko a lepek. Náš trh každopádně nabízí tyto druhy:
Hořká čokoláda
Musí být vyrobena z nejméně 35 %, ideálně více než 50 % kakaových součástí. Obsah kakaového másla musí tvořit alespoň 18 % a tukuprosté kakaové sušiny 14 %.
Průměrná kalorická hodnota hořké čokolády se 70 % kakaa ve 100 g činí 2285 kJ/546 kcal.
Mléčná čokoláda
Bývá vyrobena s přídavkem kondenzovaného či sušeného mléka. Obsah kakaových součástí nesmí být nižší než 25 %, přednost dejte raději 30% čokoládě. Musí obsahovat i 14 až 25 % mléčných součástí a nejméně 2,5 % připadá na tukuprostou kakaovou sušinu.
Průměrná kalorická hodnota mléčné čokolády ve 100 g činí 1770 kJ/423 kcal.
Bílá čokoláda
Není vlastně ani čokoláda, protože je v ní kakao zcela nahrazeno kakaovým máslem, mlékem a cukrem. Není zde stanoveno minimální procentuální množství celkové kakaové sušiny, jen obsah kakaového másla, a to na 20 %, u mléka pak zhruba 14 %.
Průměrná kalorická hodnota bílé čokolády ve 100 g činí 2255 kJ/539 kcal.
Jiná Alternativa
Ingrediencí, jež ve zdravějším kabátku nahrazuje čokoládu v receptech, bývá karob. Vyrábí se z rozemletých lusků svatojánského chleba. Barvou, konzistencí a částečně i chutí se podobá kakau. Obsahuje ale méně tuku, a protože je přirozeně sladký, není třeba přidávat cukr.
Dějiny v datech
Čokoládu objevili dávno před příchodem Evropanů původní obyvatelé Střední Ameriky. Z kakaových bobů vyráběli např. placky nebo nápoje. Do Evropy čokoládu přivezli Španělé v 16. století. Vzniku čokolády takové, jakou ji známe dnes, však předcházelo hned několik vynálezů datujících se až k 19. století. V roce 1828 vyvinul Coenraad Johannes van Houten metodu výroby kakaa s malým množstvím tuku. Díky tomu se stal kakaový prášek jemnějším a tmavším.
V roce 1826 zavedl Philippe Suchard první „mélangeur“, stroj, který míchal kakao s cukrem. V té době také vznikly první továrny na čokoládu v Anglii, Německu a Americe. Následně, v roce 1847, se podařilo firmě J. S. Fry a synové smíchat rozpuštěné kakaové máslo s kakaovým práškem a cukrem a nalít jej tak do tabulkových forem na čokoládu. První tabulka čokolády se prodala v roce 1849 v Birminghamu a v roce 1879 vznikla díky pánům Danielu Peterovi a Henrymu Nestlé první mléčná čokoláda. Ještě v témže roce vyvinul Rodolphe Lindt metodu, jež se stále ještě používá a jež vedla ke vzniku velmi jemné čokolády.
Mléčná čokoláda
Nabídnout vám musí aspoň 25 %, lépe však 30 % kakaových součástí a také 14–25 % mléčných součástí.
Bílá čokoláda
Kakao je zcela nahrazeno kakaovým máslem, jehož obsah by měl být minimálně 20 %. Mléka je 14 %.
Hořká čokoláda
Ideálně by měla obsahovat více než 50 % kakaových součástí a 18 % kakaového másla.
Zapamatujte si!
Kvalitní čokoláda s vysokým obsahem kakaa má relativně nízký glykemický index. I když její kalorická hodnota bývá vysoká, málokdy jí díky tomu sníte tolik jako mléčné či bílé. Navíc obsahuje polyfenoly, látky s antioxidačními účinky. O čokoládě se také říká, že jsou v ní přítomné fyziologicky aktivní látky, jež pomáhají stimulovat uvolňování endorfinů. Pravda je ale taková, že jich tam není tolik, aby to mohlo tyto efekty vyvolat. Na druhou stranu v malé míře, a pokud ji nebudete jíst pravidelně, může být kvalitní čokoláda součástí zdravého způsobu stravování.