Průvodce jarním šatníkem: vše o lehkých sezónních materiálech

Průvodce jarním šatníkem: vše o lehkých sezónních materiálech

Přichází jaro. Konečně je čas dát sbohem teplým svetrům, čepicím a šálám, čas pečlivě uložit všechnu vlnu a kožešiny a směle zapomenout na tlusté kabáty i neforemné vycpávané bundy. S koncem plesové sezóny se rozloučíme i s leskem saténu, taftu a sametu, ale komu by se po nich stýskalo – jejich místo v našem šatníku teď bude patřit lehoučkému hedvábí, chladivému lnu, průsvitnému šifonu, tylovým sukýnkám a romantickým krajkám – zkrátka výsostně jarním a letním materiálům. A ty jsou jiné nejen svou podstatou, ale vyžadují i jinou péči.

Ve spolupráci s konzultantkou Fashion Days , Eliškou Kadlecovou, jsme připravili Průvodce jarním šatníkem. Po jeho přečtení se v rozličných materiálech budete nejen lépe orientovat, ale dozvíte se také, jak o ně správně pečovat a také vždy něco navíc:

LEHKÉ HEDVÁBÍ

Přírodní hedvábí se získává odmotáváním vláken z kukel nočních morušových motýlů. Častější a dostupnější variantou je dnes však syntetické hedvábí. Pokud je kvalitní, je stejně jako to pravé měkké, jemné, lehké, vzdušné a přirozeně lesklé. Pravé hedvábí se přitom používá především na luxusní textilie a módní doplňky, jako jsou značkové šátky, šály, dámské šatovky, halenky, pestře potištěné deštníky nebo kravaty a také slouží jako surovina pro výrobu dalších tkanin, jako je atlas, buret, mušelín, organza nebo šantung.

PÉČE

Hedvábí nás chrání před horkem i chladem, jeho nevýhodou je však poměrně náročná údržba. Pere se výhradně ručně ve vlažné vodě s jemným pracím prostředkem nebo šamponem. Běžné prací prášky jsou pro něj příliš agresivní a můžou je vybělit a vytvořit na něm skvrny. Hedvábné věci se také nesmějí ždímat, jen jemně sušit ve froté ručníku. V úvahu tak rozhodně nepřipadá sušení v sušičce, v blízkosti topení nebo na přímém slunci. Přímé sluneční světlo za spolupůsobení vzdušné vlhkosti pravé hedvábí rozrušuje stejně jako pot – vlákna žloutnou a ztrácejí pevnost. Proto se také nedoporučuje nechávat hedvábné šátky dlouhodobě vystavené na sluníčku. Hedvábí se žehlí se ještě vlhké, pozor ale na kapky vody, po kterých na něm zůstávají skvrny – jak je vidět, důvodem pro zakoupení syntetického hedvábného šátku namísto pravého je tak často vedle ceny i mnohem jednodušší údržba.

VÍTE ŽE?

• Vlákno pravého hedvábí odmotané z jednoho kokonu má délku od pěti set metrů až do čtyř kilometrů.

• Přírodní hedvábí se v Číně vyrábělo již ve 3. tisíciletí před naším letopočtem. Výrobní postupy se střežily pod hrozbou trestu smrti. Když bylo toto tajemství vyzrazeno a hedvábí se v 6. století dostalo do Evropy, vyvažovalo se doslova zlatem a drahým kamením.

• Pravé hedvábí nemusí být jen dílem motýlů, existuje i velmi ojedinělé lasturové, takzvané byssové hedvábí.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

CHLADIVÝ LEN

Len je ve své podstatě přírodní lýkové vlákno ze stonků lnovitých rostlin – nejčastěji ze lnu přadného. Len je pevnější a odolnější než bavlna, lněné výrobky však nemají tepelně izolační schopnost, takže nehřejí a mají studený omak. Proto se výborně hodí na léto a používají se i na oblečení do subtropických oblastí. Vlákna lnu mají malou pružnost, a snadno se mačkají – z toho důvodu se často používají ve směsi s bavlnou, viskózou nebo polyesterem.

PÉČE:

Lněné výrobky obecně dobře snášejí praní, mohou se ale srážet. Čím vyšší je pak podíl lnu v textilii, tím náročnější je i žehlení, pro které je vhodný nejvyšší stupeň napařování nebo rovnou vlhčení lněného plátna rozprašovačem.

VÍTE ŽE?

• Při nedostatku se kdysi len nahrazoval kopřivami, jejichž vlákna po zpracování nepálí, a jsou dokonce vysoce kvalitní, mají však velmi malou výtěžnost.

• Len pochází z Egypta, kde se do něj již před pěti a půl tisíci lety balila těla zesnulých faraonů.

• K podobným účelům jako len se používají i vlákna z ananasu, ramie, konopí, agáve nebo z bromélií.

PRŮSVITNÝ ŠIFON

Šifon je jemná průsvitná tkanina se zrnitým povrchem, tkaná z přírodního hedvábí nebo syntetických vláken. Šifon vytváří průsvitné elegantní záhyby a je vhodný k řasení. Značná průhlednost však klade vysoké nároky na precizní zpracování, protože je na něm vidět každá nedokonalost. Vyrábějí se z něj především košile, šaty, šátky, blůzky, sukně a závoje. Navzdory své nízké hmotnosti je velmi pevný, snadno se ale mačká a ještě snáze poškodí.

PÉČE

U šifonu z pravého hedvábí se doporučuje chemické čištění, ale lze jej prát i v ruce, pokud se neždímá a nechá se opatrně uschnout rozložený na ručníku. Syntetický šifon pak může při použití programu na jemné prádlo i do pračky. Žehlí se bez napařování na tu nejnižší teplotu.

VÍTE ŽE?

• Ačkoliv dnes šifon vnímáme jako jeden z lepších materiálů, jeho název pochází z francouzského „chiff on“, což znamená „hadr“.

• Zlatou érou šifonu byla 30. léta, filmy z té doby šifonovými šaty přímo překypují.

ROMANTICKÁ KRAJKA

Ty nejkvalitnější krajky se vyrábí z bavlny a lnu, levnější a méně kvalitní pak ze syntetických materiálů. Krajka, hit posledního léta, bude v letošní sezóně vidět už méně, stále ale zůstane velmi trendy materiálem, používaným na jakémkoliv druhu oblečení nebo doplňku, od tradičního spodního prádla, přes límečky, topy a šaty až po kabelky a boty.

PÉČE

Krajka by se obecně měla prát v programu na jemné prádlo, nejlépe v ochranné síťce. V ostatních aspektech péče pak záleží na materiálu – bavlněné krajce žehlení prospěje – změkne a vytvaruje se, naopak syntetickou krajku může žehlení byť na nejnižší teplotní stupeň nevratně poškodit.

VÍTE ŽE?

• Krajka se v oděvnictví nejvíce rozšířila v 16. století. Jako ručně vyráběná se ve své době stala symbolem luxusu a bohatství a byla z toho důvodu i důležitou součástí krojů.

• Dodnes existuje náročná umělecká rukodělná technika šité krajky, pracující pouze s jednou nekonečnou nití.

NADÝCHANÝ TYL

Tyl se jako lehká průhledná textilie s jemným mřížkováním nejčastěji vyrábí z bavlny nebo chemického hedvábí. Tylu jsou dva základní druhy – měkký a natužený. Měkký tyl se používá na dámské šaty a halenky nebo svatební závoje. Natužený tyl známe ze sukní baletek a slouží také jako výztuha širokých dlouhých společenských šatů nebo jako svrchní materiál na sukně, kterým dodává jemný a nadýchaný vzhled.

PÉČE

Měkký tyl lze prát podle pokynů na štítku oděvu – většinou za použití programu na jemné prádlo. Natužený tyl je nutné znovu natužit škrobením nebo jej případně nechat rovnou vyčistit chemicky.

VÍTE ŽE?

• Název ‚tyl‘ má svůj původ ve jméně francouzského města Tulle, kde se v 17. a 18. století paličkovaly síťovité podklady pro výšivku i šitou krajku.

• Tyly není potřeba začišťovat, protože se netřepí. Nezačištěný tylový okraj tak nesvědčí o nedbalosti švadlenky, ale o jejích znalostech.

Doporučujeme

Články odjinud