Touha po herectví
Jedna z našich nejoblíbenějších hereček se narodila ve Šternberku do rodiny vášnivých divadelníků, a tak malé Hance divadlo přirostlo velmi brzo k srdci. Když dostala jako malá svou první velkou příležitost zahrát si na prknech, která znamenají svět, chopila se jí odvážně. Na roli družičky v Jiráskově Lucerně nikdy nezapomněla, protože právě díky ní pochopila, čím jednou bude jako dospělá. Na gymnáziu sice koketovala s myšlenkou zkusit studium medicíny, do velké Prahy se jí z malého města ale moc nechtělo. Jenže touha po herectví byla čím dál větší, a tak se nakonec rozhodla pro studium DAMU, kam byla úspěšně přijata.
Jaké byly nejzásadnější role Hany Maciuchové? Podívejte se na video:
Věrná až za hrob
Jejím prvním větším angažmá bylo Divadlo za branou, na začátku 70. let ale dostala nabídku do prestižního Vinohradského divadla, kterému byla až na pár „odskoků“ věrná do konce své kariéry. Velké role na velkém jevišti jí padly jako ulité: Obchodník s deštěm, Zločin a trest, Cyrano z Bergeracu, Hamlet… V žádném z těchto skvostů nemohla malá modrooká brunetka s velkým talentem chybět. Stejně jako byla věrná jednomu divadlu, její srdce patřilo i jednomu muži. S charismatickým hercem Jiřím Adamírou to byla láska na první pohled i na celý život.
Šťastná i bez „papíru“
O téměř dvacet let starší herec měl za sebou už dvě manželství a byl otcem dvou dětí, Hanu ale miloval natolik, že ji několikrát požádal o ruku. Ona však i přes opětovanou lásku pokaždé odmítla. Po velké rodině toužila i bez svatebních zvonů, jenže v roce 1980 prodělala těžkou operaci, po které jí lékaři oznámili, že už nikdy nebude mít děti. S Jiřím přesto tvořili šťastný pár dalších třináct let, než krutě zasáhl osud podruhé. Hereččina osudová láska onemocněla rakovinou páteře. Jiří Adamíra zemřel v roce 1993 v sedmašedesáti letech a Hana pak po zbytek života litovala, že mu neřekla své Ano.
Nikdo nebude jako Jiří
Ti dva spolu ale zářili i před kamerou a hereččin obdiv vůči staršímu a zkušenému muži i herci je asi nejpatrnější v inscenaci Španělé v Praze, kde si Jiří zahrál stárnoucího velvyslance a Hana osamělou vdovu. Přesto, že měla kolem sebe rodinu, přátele i divadelní kolegy, na Jiřího nepřestala myslet nikdy. „On je pořád mou velkou součástí a vždycky bude. Jeho místo nemůže nikdo nehradit a já se o to ani nepokouším. Mám proto jen spoustu kamarádů a kamarádek. Ale nikdy už nebudu mít někoho, jako byl Jiří,“ nechala se slyšet herečka.
Diváci ji milovali
Mezi její nejslavnější a nejznámější role patří prostořeká Olina v Ženě za pultem, odvážná Anče z Krkonošských pohádek, maminka uličníka Osvalda z komedie Lucie, postrach ulice, spravedlivá učitelka Miriam Hejlová ze seriálu Ulice a spousta dalších. Důkazem, že ji diváci milovali, je i několik cen TýTý, stejně jako spousta ocenění za rozhlasovou činnost. V roce 2010 jí byla udělena medaile Za zásluhy v oblasti kultury.
Druhý boj prohrála
O čtyři roky později si ale musela vyslechnout krutou diagnózu. Stejně jako její matka i ona onemocněla rakovinou prsu. K nemoci se ale postavila čelem, už jen právě kvůli mamince, která nad rakovinou vyhrála. Úspěšný boj svedla i herečka, ale bohužel jen dočasně. O další čtyři roky se jí rakovina vrátila a tentokrát napadla slinivku. Nezabralo ozařování ani chemoterapie a Hana se rozhodla stáhnout do ústraní. Poslední chvíle života trávila se sestrou Silvií a přítelem Karlem v rodinném kruhu na rodné Moravě. Zemřela v olomoucké nemocnici 26. ledna 2021. Na dnešek 26. ledna 2022 tak připadá smutné první výročí od její smrti.