RADANA (35): Bydlení s kamarádkou hořce lituji. Přišla jsem o byt i přátelství

11 komentářů

SandraN
14. listopadu • 15:13

No já to pochopila tak, že když se s ní přítel rozešel, že tedy z bytu odešel on. Kdo se rozejde a řekne, běž ty, já tu zůstanu? Jo, ono je hezké kamarádit se a jen se vídat jinde. Jakmile dojde na každodenní kontakt a něco společného jako bydlení či spoluvlastnictví, je to jinak. Znala jsem dvě kamarádky. Jakmile se z nich staly blízké spolupracovnice, malér. Jedná na druhou, že ta chodí pozdě, ta zase kecá kolem, než se pustí do práce, ta neposílá všechno včas, ta má bordel na stole, ta není tak ochotná ke klientům...byly by se navzájem sežraly.

Elynor
15. listopadu • 6:00

@SandraN: Přesně tak, i velmi dobré přítelkyně, které se znají spoustu let, by mohly mít problém při každodenním soužití v jednom prostoru. A často k tomu stačí i těch 8 hodin v práci na jednom pracovišti. Když je člověku 20 let, nějak to přežije, ví, že je to dočasné, zvládne i společné bydlení na koleji, nakonec většinou stejně není "doma" a chodí tam jen spát :-) ale v dospělém věku, kdy už nějaký čas ten člověk bydlel sám, má svoje zvyky, to se přizpůsobuje hůř. Radana se poučila, a ani to nebylo tak tragické, jak to podle titulku vypadalo. ]:-D

Anda
13. listopadu • 18:10

Žádné drama se nekonalo. Bydlení s nefungující parťačkou skončilo bez velkých karambolů. Když už je člověku přes třicet, měl by si dobře rozmyslet, s kým sdílí bydlení. Radana aspoň získala zkušenost a s někým, koho dobře nezná - a to obnáší pár let a krizových situací - se pod společnou střechu nepohrne.

Elynor
13. listopadu • 10:26

To je další podivná věc v článku - není možné jen tak sbalit dospělého člověka a odvézt ho do první léčebny po ruce. Jednak s tím ten dotyčný musí souhlasit a jít tam dobrovolně, nebo případně má to léčení nařízené soudem, pak je do léčebny dopraven, druhak to obvykle nejde ze dne na den. Na léčebnu se čeká, často v řádu měsíců. Rodiče si mohli dceru odvézt k nim domů, a až pak jí zařizovat léčebnu, za předpokladu, že ona sama chtěla. Radana to sice nemusí vědět, ale autorka článku by to vědět měla.

SandraN
13. listopadu • 10:22

Poněkud černobílý příběh o jedné hodné a jedné špatné bývalé kolegyni a kamarádce.
Ta 35 letá, co to popisuje, bydlela předtím kde, když tak rychle kývla a sestěhovala se? Ve svém asi těžko. V pronajatém zřejmě taky ne, to by té druhé navrhla přece jednodušší variantu, svůj pronajatý a přistěhování. Divné bylo i to, že kamarádka nezůstala v pronájmu, který měla s přítelem. Asi byla tedy Radana u rodičů a tam se zřejmě i potom vrátila.
Jak málo známe lidi, s nimiž jsme na pracovišti i lidi, které nazýváme kamarády...

Elynor
13. listopadu • 10:34

@SandraN: Tak já bydlím v pronájmu, a kdyby mi kamarádka navrhla spolubydlení, tak by se v žádném případě nemohla přistěhovat ke mně, neb by se sem nevešla, je to byt sotva pro jednu osobu. Kromě toho mám ve smlouvě s majitelem, že to nebudu nikomu dalšímu podnajímat. Tudíž bych musela tento byt opustit a spolu s kamarádkou si najít jiný, větší, kde bychom mohly být dvě. Což bych teda neudělala ani omylem. ]:-D No a že ta druhá nezůstala v bytě s přítelem, se kterým se rozešla, to je snad logické. Přece nebude bydlet s někým, s kým už nežije, a on si tam hlavně mohl nastěhovat jinou slečnu.

Bojovníček
13. listopadu • 19:09

@Elynor: Prosím vás,co je komu do vaší situace ?

mambule
13. listopadu • 9:57

Tady není čeho "hořce litovat", nanejvýš pár tisícovek za nájem, o které Radana nejspíš přišla, jestli je spolubydlící nebyla schopná nebo ochotná je zaplatit. Holky se moc neznaly, tudíž šly do rizika, že společné bydlení neklapne - ale stejně tak mohlo klapnout. Nic tragického se nestalo. Horší by bylo, kdyby Radana byla v tom bytě po delší době hodně zvyklá, zakořeněná, nebo musela za spolubydlící platit velké dluhy na nájemném. Je od ní hezké, že upozornila rodiče spolubydlící a ti se o dceru mohli postarat.Ale proč nemá 35 letá slečna svou rodinu nebo aspoň partnera? 🙂 Nebo aspoň peníze na svůj byt, kde by měla klid?

Elynor
13. listopadu • 7:12

No tak o byt nepřišla, nebyl její, nýbrž pronajatý, maximálně mohla vypadat před majitelem bytu jako nespolehlivý jedinec. To se dá přežít. O přátelství taky nepřišla, žádné nebylo. Když s někým párkrát zajdeme na víno, nejsme proto hned přátelé, a dle popisu tady o nic víc nešlo. Je to zkušenost, mohlo být hůř. Mohla jí ta spolubydlící způsobit daleko větší problémy. Jenom by mě zajímalo, kde bere člověk bez práce, tedy bez příjmů, žijící pravděpodobně z podpory v nezaměstnanosti, peníze na to, aby měl ve svém pokoji velkou zásobu tvrdého alkoholu. Kdyby pila čůčo z krabice, dobře. Ale v článku se mluví o lahvích a o tvrdém, ne o víně. To bylo drahé vždycky. Jestli by se ty podpory neměly přehodnotit, nebo vyplácet v poukázkách na jídlo. Ačkoli cesta se najde vždycky, takže by si určitě dotyčná slečna našla způsob, jak se dostat k alkoholu, jen by to měla složitější. Nicméně něco je tady špatně, když si nezaměstnaný může dovolit chlastat.

kaaj
14. listopadu • 19:39

@Elynor: .. asi špatný překlad článku z obdobného zahraničního plátku...

Jariska
13. listopadu • 6:06

At je Radana rada, ze ten byt s linou kamaradkou nekoupily. Byly by to daleko vetsi problemy. Pravda je, ze si dnes mlady zacinajici clovek nemuze dovolit bydlet sam z financnich duvodu a proto je jednodussi bydlet s partakem. Jenze to je vzdy sazka do loteriea Radana mela v tom pripade smulu.
Pisatelka uz nepise, kde a jak bydlela pred tim nez sla bydlet s Luckou. :-l

Doporučujeme

Články odjinud