RADKA (42): S opravářem jsem prožila sex jak z laciného porna, teď se stydím  | Foto: iStock

Foto: iStock

RADKA (42): S opravářem jsem prožila sex jak z laciného porna, teď se stydím

Radka je rozvedená a aktuálně nezadaná, přesto má výčitky, že měla kratičký románek s mužem, který jí doma instaloval žaluzie. Marně se snaží na epizodu zapomenout, ale stále se jí to nedaří.

Nejsem jeptiška, ale ani žádná „samice“, jsem prostě normální ženská. Předtím, než jsem se usadila a měla děti, jsem pár partnerů vystřídala, ale co jsem se vdala a narodila se mi dcera a syn, jsem žádný mimomanželský vztah neměla.

Ne že by nebyla příležitost a občas i chuť, ale brala jsem manželství a slib věrnosti vážně. Manžel bohužel ne, a tak jsme se po patnácti letech a několika provalených nevěrách rozešli.

Lehké to nebylo, ale zvládla jsem to. Majetek jsme si rozumně rozdělili, dospívající děti zůstaly se mnou a bývalý manžel na ně neměl problém platit. A dokonce se rok po rozvodu pokoušel ke mně a k dětem vrátit. Byla jsem naštěstí natolik soudná, že jsem jeho snahy s humorem, avšak velmi srozumitelně odmítala.

I přesto, že by byl manželův návrat z určitého pohledu lákavý, dokázala jsem si stát za svým a byla „zásadová“. Z tohoto pohledu naprosto nechápu, jak jsem mohla tak snadno podlehnout cizímu chlápkovi, co mi domů přišel instalovat žaluzie.

Stalo se to před létem. Našetřila jsem nějaké peníze a objednala synovi a dceři do pokoje žaluzie. Mají pokoj na jih a kvalitní venkovní žaluzie na mně už dlouho loudili. Děti odešly do školy, já si vzala home office a čekala, až zazvoní zvonek a dorazí montér. Zazvonil přesně v dohodnutou dobu.

Bylo by stylové, kdybych napsala, že poté, co jsem otevřela dveře a spatřila vyrýsovaného sympaťáka s perfektně zastřiženým fousem, se mi podlomila kolena a zrychlil tep. Nic takového se ale nestalo, i když jsem musela uznat, že je onen usměvavý muž nesmírně přitažlivý a také parádně voní.

Pán byl přesně můj tip. Jak to měl on, dodnes netuším, ale lehké „elektrické“, má kamarádka Soňa by řekla „erektické“, vlny mezi námi probíhaly od prvního okamžiku.

Pán se chopil vrtačky a žaluzií a já ve vedlejší místnosti datlovala do počítače faktury. Asi po půl hodině přišel poprosit o kávu a vodu, prý si zapomněl pití. Omlouvala jsem se, bylo mi trochu trapné, že jsem mu nic nenabídla.

Když jsem mu nesla kávu a vodu, vyšel mi naproti do úzké chodby. Vzájemnému doteku se nešlo vyhnout. Pán si převzal kávu, při tom mi koukal přímo do očí a najednou řekl: „Pokud řeknete ano, nebudu rozhodně proti. Jste neskutečně přitažlivá…“ Koukala jsem na něj jako z jara, polkla několikrát nasucho a nezmohla se na odpověď.

On se sebevědomě usmál. Zjevně měl podobné situace v malíku a zeptal se ještě jednou. Nechápu, co to do mě v tu chvíli vjelo, ale úplně spontánně jsem vyhrkla: „Ano!“ Pak už jsme nemluvili, všechno bylo rychlé, ani jsem si to nestačila příliš užít.

Když bylo po všem, tak mě požádal o ručník a svolení se vysprchovat. Ve sprše si pískal a mně začínalo být setsakra trapně. Když vyšel ze sprchy, mrkl na mě a řekl, že to bylo báječné a že jde dodělat „ty žaluzky“. Za hodinu jsem dostala fakturu na dohodnutou částku a vizitku s dokresleným srdíčkem a soukromým číslem.

Když pak odcházel, zeptal se, zda se může někdy ozvat, a také dodal, že je na Facebooku. Sama sebou zděšená jsem špitla, že nevím. V tu dobu už na mě naplno dolehly dle Soni naprosto iracionální výčitky.

Nebyla jsem vdaná ani zadaná, pán byl odpovědný a použil kondom, výčitky jsem mohla mít jen kvůli tomu, že vše proběhlo na posteli mého syna.

Onen muž mi napsal asi za týden, zda nemám chuť si hezkou chvilku zopakovat. Poděkovala jsem mu za nabídku, ale odmítla jsem ji a požádala ho, ať mi už nepíše. Napsal jen: „Ok, už vás nebudu kontaktovat. Byla jste báječná, přeji hodně hezkých chvil.“

Pán byl zjevně profík nejen v instalaci žaluzií, ale i ve svých „volnočasových aktivitách“. Od onoho dne uběhlo už několik měsíců a já se vytrvale snažím na vše zapomenout, neboť mi každý uplynulý den přidává pocitu trapnosti. Nějak se s tím zážitkem nemůžu vypořádat, nechápu, kde se ve mně ty pocity „viny“ berou.

Možná má svůj podíl výchova nebo dojem, že bych v mém věku už takové věci dělat neměla. Nejde o žádnou tragédii, ale ráda bych se se vším nějak v klidu a v pohodě vyrovnala a na vše zapomněla. Nějak ale nevím jak.

Doporučujeme

Články odjinud