RADKA (57): Po rakovině prsu je pro mě nahota na veřejnosti problém

Pane Boze zdravi je nejdulezitejsi! Po plazi muze lit v krasnem tricku! :-)

Moje teta zemřela na rakovinu prsu ve svých 36 letech a nechala po sobě 11 letou dceru. Tenkrát (1964) lékaři ještě tuto nebezpečnou nemoc nezvládali. Teta měla stanovenou diagnózu již od svých 20 let, ale nádor byl dlouho v klidu, i během těhotenství, kojení... Proto tetu radikálně neoperovali včas, nýbrž jí amputovali prs pozdě, když již měla metastázy. Spouštěčem zhoubného procesu byl její pobyt v létě 1963 u moře (ironií osudu jela k moři s dcerou, aby se jí zlepšil stav průdušek - což se stalo, ale přišla o mámu), tedy pobyt na jižním slunci. Bohužel ji před tím nikdo nevaroval.
Tedy na místě paní Radky bych se na ten nudismus na plážích u vody jednoduše vybodla, kdoví jestli nebyl také v jejím případě spouštěčem rakoviny a rozhodně bych neriskovala, že by se ta i když hypotetická situace mohla zopakovat.

Přednější....a ne přesnější.....

Jsou daleko přesnější věci, než se párkrát v létě vysvléknout na koupališti donaha. Navíc by se ta místa opalovat neměla. Důležité je mít léčbu za sebou,mít podporu rodiny, mít ten život uzpůsobený novým poměrům. Umět mít radost z toho, co dělám a umět odpočívat. Výrobci epitéz a prádla fungují taky velice dobře a je z čeho vybírat. Pořád si člověk musí říkat, že v tom není sám.

K anketě - vztah k nudismu mám bezesporu kladný, ale rozhodně to není v rovině "miluju to a nedám na to dopustit". Nejsem žádný nudistický fanatik. Nemusím být nahá za každou cenu ]:-D klidně se koupu i v plavkách a neuráží mě to. Máte ty možnosti odpovědí takové dost extrémní.

Řekla bych, že paní Radka by měla něco dělat ne s poprsím, ale se svou psychikou. Takhle se nedá dlouhodobě žít. Ona se trestá tím, že si odepře něco, co měla ráda, a teď říká, že už to nikdy v životě dělat nebude - proč? Rakovina není ostuda, není to její vina, že měla rakovinu. Není potřeba se za to stydět a žít po zbytek života v ústraní beze všech radostí. Ona říká, že jí nemoc otevřela oči. No, mně to tak teda nepřipadá, naopak mám dojem, že to její "být šťastná, že žiju" je zatraceně málo pro ty další roky života. Je jí 57 let, může mít před sebou ještě 30 let života. Bylo by škoda je prožít jako ve skleníku, protože měla rakovinu. Mraky lidí mají rakovinu, někteří i opakovaně. A přesto jim to nezabraňuje si život užít, co to jde, mít radost ze svých koníčků, dělat všechno, co jim zdravotní stav umožní. A i kdyby teda už nikdy na nudistickou pláž nešla, dobře, ale pořád to stojí za to nemít tenhleten mučednický přístup k životu. Manžel by to jistě také ocenil.

Nechápu, nudismus byl pomalu nejdůležitější věc v jejím životě a najednou "na plastiku nepůjdu". Proč? Bez vysvětlení. Plastika by jí snad pomohla? Sama zkušenost nemám, ale z informací okolo jsem měla dojem, že rekonstrukce prsu není skoro poznat? Asi se mýlím.