Radost a smích jsou základ
A tak se může stát, že z těch neřešených a opomíjených prkotin se časem stane chronický stres a trápení. Nebo deprese. Nebo…
Pruský filozof Wilhelm Von Humboldt to vyjádřil výstižně a jednoduše: „Tělesný stav závisí velmi na duši. Člověk by se měl především rozveselit a ze všech stran uklidnit.“ Jak prozaické! Jenže oč jednodušeji to zní, o to těžší realizace je. Co když je naše duše nemocná natolik, že jí nepomůže už vůbec žádné rozveselení? A může psychická nepohoda ovlivnit fyzické zdraví tak, že to povede až k vážnému onemocnění?
Jak snížit riziko rakoviny? Podívejte se na video:
Pokračování 2 / 4
Proč je to tabu?
Když jsem se pokoušela oslovit lékaře z různých oborů a zeptat se na jejich názor, u všech oslovených mě překvapil strach jednoznačně odpovědět. „Tak na tohle vám, paní redaktorko, opravdu neodpovím. Na takovou otázku totiž odpovědět nejde,“ slyšela jsem z úst jednoho. Jistě. Moc dobře si uvědomuji, že jednoznačná odpověď asi opravdu neexistuje, to bychom si všichni dávali setsakramentský pozor, kdyby se v ordinacích na nástěnkách nebo na obale od čokolády psalo: „Stres, smutek, zloba a beznaděj způsobují rakovinu!“
Netoužila jsem po jednoznačné odpovědi, nijak jsem na lékaře netlačila. Chtěla jsem znát jen osobní názor, pohled člověka, který se s rakovinou setkává dnes a denně a něco si o ní už myslet musí. Zbylí dva lékaři, které jsem oslovila, se shodli v tom, že stres na onemocnění určitý podíl nese, ale jejich názor měl na přání zůstat v anonymitě.
Lucie Kořistová
6. září 2023
Pokračování 3 / 4
Rozladěná mysl
To jsme skutečně na tak tenkém ledě? Proč se dnes lékaři bojí otevřené diskuze? Jediný, kdo se odpovědi nebál, byla MUDr. Miroslava Skovajsová. Lékařka a pedagožka, která v České republice založila mammografický screening. „Je trochu moderní, že se vše svádí na stres. Většina z nás ani neví, co ve skutečnosti stres vlastně je. Každý si ho vykreslí tak, aby na něj mohl svoji obtíž, neúspěch, nepohodu nebo nemoc svést. Někomu naopak dobře dávkovaný stres zase pomáhá k výkonům, a tím k pocitu životního štěstí,“ myslí si lékařka. Je však přesvědčená, že nemoc, a nemusí to být jen rakovina, je produkt rozladění mysli. „U nemoci jde v podstatě o zhmotnění nevyřčených a neřešených problémů, které nosíme někde hluboko uložené. Často je to tak, že když konečně dostaneme odvahu problém pojmenovat, říci ho nahlas, svěřit se s ním, a dokonce ho vyřešit, a my se nadechneme a cítíme se lehce, teprve tehdy si uvědomíme, jak moc nás drtil a omezoval,“ říká Miroslava Skovajsová.
Markéta Žídková
24. října 2019
Pokračování 4 / 4
Duše jako součást bytí
Jak moc je tedy duše propojena s tělem a jak moc (nebo spíš málo) si to vlastně dokážeme připustit? „Na takto zásadně filozofickou otázku se nedá jednoduše odpovědět, a tak si dovolím připojit vlastní přání,“ říká Miroslava Skovajsová. „Přála bych si, aby lidé přijímali svou duši jako část bytí. Péče o vlastní duši nás povznáší nad přízemní, mnohdy zbytečně ubíjející problémy. Přidejme k tomu mysl a tělo, včetně všech vývojově různých částí mozku, jako jeden celek, kde se vše navzájem prolíná a ovlivňuje. Člověk, který sám sebe takto vnímá, o všechny své součásti pečuje, směřuje snáze k oné vyladěnosti, která je pro zdraví nezbytná,“ uzavírá lékařka.
Simona Procházková
9. září 2021