Neslyšitelná řeč – řeč těla
Jen když přicházíme do styku s jinými kulturami, si uvědomíme, že naše normy (představy o tom, jak bychom se měli vyjadřovat) jsou velmi relativní. Kultura, ve které žijeme, má velký vliv na naši neverbální komunikaci. Signály týkající se času a prostoru jsou takové, které jsou kulturou nejvíce ovlivnitelné.
Neverbální prvky jsou důležitou částí komunikace. Až 65% přenášené komunikace je neverbální. Neverbální prvky jsou např. gestikulace rukou, držení těla ale i úsměv.
Schopnost komunikovat s druhými je závislá na rytmické synchronizaci, to znamená, sdílení společného rytmu. Každý člověk při rozhovoru vyvine určitý rytmus, pomocí kterého člení větu do smysluplných celků, zdůrazňuje důležitá slova a dělá pauzy. Tento řečnický rytmus je provázen i neverbálními projevy a gesty. Posluchač, který je v souladu s tímto rytmem, nejen, že lépe rozumí hovořícímu, ale má z této komunikace větší uspokojení a lepší vztah k řečníkovi.
Nejdůležitější projev, který používáme v komunikaci je zrakový kontakt. Pohled očí je důležitý nejen proto, že nám umožňuje zpětnou vazbu, kontrolovat vlastní vyjadřování na reakci partnera. Při rozhovoru lidé vyčerpávají až 30–60% celkového času na oční kontakty, přičemž od 10–30% pohledů trvá 1-7 sekund. Častěji pozoruje posluchač, než řečník, který odvrací pohled, když se potřebuje více soustředit na to, co chce říci.
Neverbální signály se dělí na úmyslné a neúmyslné, podle toho, zda je uskutečňujeme vědomě či nevědomě a na prostorové, přechodné, vizuální a akustické, podle toho, na co zrovna působí.
Do kategorie vizuálních signálů zařazujeme velké množství neverbálních signálů, jako např. výraz tváře, pohyby těla, zrakový kontakt, fyzický vzhled a dotyky.
Léčivé kouzlo dotyku
Dotýkání patří k národním zvykům. Jedním z národů, kteří se nejčastěji dotýkají jsou Řekové. Naopak k nejchladnějším patří Američané. Tam je taková situace, že se učitelky v mateřských školkách obávají vzít plačící dítě do náruče, aby si pouhou útěchu někdo nevysvětlil jako sexuální zneužívání. V Americe je nyní zakázáno poklepat kolegovi pochvalně na rameno nebo ho soucitně obejmout.
Kultura dotyků však celkově upadá. Hmat patří na začátku 21. století k vymírajícím smyslům. Současný svět se omezuje pouze na zrakové vnímání, které je sice nejdůležitější (a takový pohled jistě umí pohladit), ale tělesný kontakt může zlepšit váš postoj k sobě samému, má kladný vliv na vývoj řeči a inteligence u dětí a je to velmi jedinečný dotyk, který značnou měrou podporuje léčení a zdraví.
Léčebné dotyky se považují za jeden ze základních způsobů léčby a v některých velkých lékařských centrech se staly součástí výuky zdravotních sester. Dotyky pomáhají ulevovat od bolesti, zmírňují deprese a úzkost. Podporují pacientovu vůli k životu a pomáhají také předčasně narozeným dětem, které trpí nedostatkem dotykových podnětů v inkubátorech, aby lépe rostly a prospívaly.
Dotyky nejsou jen léčebné, ale jsou i příjemné, potřebné a pro naši fyzickou i psychickou pohodu naprosto nezbytné.
Svůdný dotek vůně
Víte proč vůbec vznikly parfémy? Říká se, že je Francouzi vymysleli hlavně proto, aby se nemuseli mýt. Ale pravý důvod bude trochu jiný. Parfémy byly údajně vynalezeny proto, že lidem vadilo, jak páchnou ovce a kozy. Přesněji, ohrnovali nos nad vůní kožených rukaviček. Tuto módu zavedla Kateřina Medicejská, rukavičky z kozí a ovčí kůže se staly velmi žádaným zbožím a jejich jediným problémem bylo, že příliš nevábně voněly. A tak se potřely jasmínem. Jasmín voněl všem, začaly se vyrábět první parfémy a vznikl cech voňavkářský.
Vůně útočí na naše smysly, vytváří kouzelnou atmosféru, mohou ovlivnit vzájemné city či vyvolat pouhou radost. Každá žena touží působit sebevědomě, přitažlivě a dosáhnout tak neopakovatelného pocitu ze svádění.
Každá žena má svou specifickou vůni – vůni ženskosti. Tuto vůni vytváří nejen pomocí parfémů, ale i použitím přísady do koupele, tělového mléka, krému, šamponu.
Každý parfém je vyvinut jako jedinečný celek, kombinace několika parfémů mohou navodit harmonii a příjemný dojem. To platí o používání dalších parfémovaných výrobků: mýdel šamponů a deodorantů.
Používáte-li však několik různých výrobků od jedné značky s příjemnou a jemnou parfumací, vůně se doplňují a nepůsobí rušivě.
Móda a vůně
Vůně, která vás zahaluje je výrazem vaší osobnosti, nálady a také toho, jak byste chtěla být vnímána okolím. Vůně působí na psychickou rovnováhu. Příjemná vůně dokáže velmi rychle zlepšit náladu, ale i naopak. Pronikavá, velmi intenzivní vůně zneklidňuje a může vyvolat určité potíže.
Stejně jako volíte různá oblečení pro různé příležitosti v závislosti na tom, co zrovna děláte a jak se zrovna cítíte, stejně tak můžete vybírat ze svého „šatníku“ vůní, vždy tu pravou podle dané situace.
Víte,že…
Na malou lahvičku vonné esence se spotřebuje mnoho kilogramů květin. Květinky se musí trhat ještě před rozedněním, neboť jen čerstvě otevřené květy vydávají svou neopakovatelnou vůni.
Dobře cvičený nos parfuméra umí rozeznat až 10 000 různých vůní.
Pižmo je nejinenzivnější vonná látka a získává se bezbolestně z výměšků žláz z těl samců kabara pižmového (příbuzný asijských jelenů) žijícího v Himaláji. Kapka pižma na kapesníku může vonět až 40 let.
Vyvinutí nové vůně od původní myšlenky k hotovému výrobku ve flakónu trvá zhruba 2-5 let.
Originální vůně nejsou jen ve formě parfémů, ale i každý sprchový gel, tělové mléko či šampon má svou specifickou vůni.
zdroj: AMI Communications