Místo syna to měl být otec
Manželovi je 30, tchánovi o 20 víc. Manžela lituji a pečuji o něj, protože je vážně nemocný a tchána, který pečuje o nás, miluji. Cítím, že naše city jsou oboustranné, ale v tomto životě pro naši lásku není místo.
Vše začalo vlastně už na svatbě, 6 let před tím, než manželovi sdělili diagnózu. S tchánem jsme si už před svatbou velmi rozuměli, měli jsme společný humor i pohled na život, velmi podobné zájmy, vkus, chutě, zkrátka kdybychom se potkali za jiných okolností, možná bychom byli jedno tělo i duše (ano, vím, asi si to moc idealizuji).
Na svatbě – po víc než pár skleničkách, mi tchán řekl – že jsem si neměla brát jeho syna. Myslela jsem si tehdy, že to myslí tak, že syn pro mě nebude dobrým partnerem. Zmýlila jsem se, řekl mi, že syn je moc fajn, ale já ještě víc a že pro něj bude strašně těžké mít mě stále tak blízko. Prý jsem úžasná „ženská“, na kterou on čekal celý život. Druhý den se mi ale za všechno omluvil, řekl, že moc pil a moc mluvil.
Nejhorší bylo, že ač jsem se vdávala z lásky, tchán mi opravdu velmi imponoval, přitahoval mě, voněl, vždy mezi námi fungovala jakási chemie.
Jak se vyvíjel Renatin příběh dál, se dozvíte v následujících kapitolách... Pokud jste netrpěliví a chcete znát rychle konec, můžete část příběhu přeskočit. Z boxíku zvolte rovnou poslední kapitolu a prostřední část textu se vám vůbec nezobrazí. Jestliže si chcete příběh přečíst celý, postupujte po kapitolách tak, jak za sebou následují.
Pokračování 2 / 4
Nemoc manžela mění
Když manželova nemoc propukla, měla jsem o něj strašný strach, dlouho problémy odmítal řešit, až skončil velmi v nemocnici s akutním problémem. Po mnoha vyšetřeních a následné operaci se potvrdilo, že má Crohnovu nemoc ve velmi pokročilém stádiu. Tuhle chorobu bohužel nelze vyléčit, dá se ji však „udržovat“ ve snesitelné podobě.
Manžel má mnoho omezení, nejen co se týká stravy, protože chronický zánět u něj postihl nejen tenké a tlusté střevo, ale částečně i jícen. Je pořád unavený, musel přestat aktivně sportovat, bohužel navíc ještě ke všemu velmi špatně snáší léčbu. Své onemocnění nese kvůli omezením velmi těžce, musel změnit práci a nakonec stejně skončil v částečném invalidním důchodu.
Z měsíce na měsíc se tak z fajn chlapa stal do sebe uzavřený morous. Chápu, co ho k tomu vede, život se mu obrátil naruby, jenže nejen jemu, ale i mně a klukům, kterým je nyní 3 a 4 roky. Rok jsem byla velmi chápavá a empatická, jenže manžel byl čím dál víc hořký, zlý až hrubý. Svou zášť obrátil naprosto špatným směrem – prot mně. Já jsem jeho hromosvod, a kdyby měl víc sil, tak snad i otloukánek.
Pokračování 3 / 4
Tchán je má zpovědní vrba
Tchán je rozvedený, manželova maminka se kdysi na pracovním pobytu velmi zamilovala a později odešla od manžela i dětí do jiné země. Tchán tak sám vychoval dva pubertální kluky, měl sice za tu dobu několik známostí, ale nikdy se už neoženil.
A právě on je člověkem, který mi nejvíc pomáhá, o kterého se můžu vždy opřít, komu volám, když nemám hlídání, nebo prostě už nemám sílu a potřebuji se vypovídat. Protože je „na volné noze“ a pracovní dobu si řídí jen on sám, jezdí s kluky často na výlety, bere si je na prodloužené víkendy, vyzvedává je ze školky, abych mohla pracovat, protože peníze opravdu potřebujeme a snaží se mě velmi podporovat i psychicky. Místo abych své problémy řešila u kafe s kamarádkou, manželem nebo třeba psycholožkou, řeším je s tchánem.
Vím, že svého syna miluje, a také vím, že to nejsem jen já, o koho se chce starat a pomáhat, ale hlavně jeho syn, kterého sám vychoval.
Pokračování 4 / 4
Osudová chyba?
V době, kdy jel manžel na 3 týdny do lázní, jsem strávila pár dní s kluky a tchánem na chalupě. Paradoxně tohle vše navrhl manžel, kluci měli ve školce nějaká volna, mělo být krásné počasí, tak mi sám navrhnul, ať sbalím nejen jemu do lázní, ale i sobě a za klukama a tchánem zajedu.
Nezvládli jsme to. Strávili jsme spolu nejen čtyři dny, ale také čtyři noci. Teď v tom lítáme oba až po uši, oba jsme v pasti, oba víme, že situace nemá naprosto žádné řešení. Cítím strašnou vinu i velkou lásku, svůj život už naprosto nezvládám.
