RENATA (31): Mám se vdávat, ale miluji někoho jiného

RENATA (31): Mám se vdávat, ale miluji někoho jiného

Renata se motá v začarovaném kruhu. Má těsně před svatbou, přes cestu jí ale přeběhl nový muž, který jí pomotal hlavu, a ona začíná pochybovat…

Až doposud jsem v životě neřešila žádné větší pochybnosti. Tak nějak jsem vždycky věděla, co chci, a šla jsem si za tím. Stejné to bylo, když jsem se poznala s Danem. Téměř od samého začátku jsem tak nějak tušila, že on bude ten pravý. Neříkám, že náš dlouholetý vztah byl úplně bez mráčku, samozřejmě proběhly nějaké menší krize a hádky, ale to je přece v normálním vztahu celkem běžné.

Nikdy to nebylo nic tak zásadního, abych musela pochybovat, jestli chci s Danem být. Nejlepší na tom ale bylo, že on to cítil úplně stejně. Když mě loni na 1. máje pod rozkvetlou třešní požádal o ruku, řekla jsem úplně samozřejmě ano. Jenže situace se změnila, svatba má být příští měsíc a já nevím, co mám dělat… Navíc to má být svatba opravdu veliká, já i Dan máme spoustu příbuzných i přátel a všechny jsme je na našem velkém dnu chtěli mít.

Situace se zkomplikovala v létě. Rozhodli jsme se s Danem, že začneme stavět dům, abychom byli dokonale připravení na rodinný život. Dan sehnal architekta a když jsme se s ním potkali poprvé, nevěřila jsem vlastním očím. Byl to totiž můj spolužák z gymplu Adam! Po maturitě jsme se všichni rozutekli po světě a po různých vysokých školách a s Adamem jsem ztratila kontakt. Školní sraz jsme měli za tu dobu jen jednou a tam se neukázal, protože v té době pobýval zrovna kdesi v cizině. Ani jsem nevěděla, že studoval architekturu, to jsem se dozvěděla až na oné schůzce, a také to, že v době srazu pobýval v rámci studia v Londýně.

Další věc, která mě šokovala, byl jeho vzhled. Adam byl vždycky pěkný kluk a na gymplu na něj holky dost letěly, teď ale vypadal téměř dokonale. Perfektně upravený, stylově oblečený a navíc jeho sebevědomé vystupování a pracovní úspěchy… Musím říct, že mi doslova učaroval. Pravda je, že on byl z nečekaného setkání stejně šokovaný jako já a jak se mi později svěřil, okamžitě prý po mně zatoužil. Tyto pocity bohužel byly oboustranné.

Spolu s Danem jsme s Adamem absolvovali několik schůzek a dvakrát dokonce zašli na večeři, kde Adamovi dělala doprovod jeho přítelkyně, které jsem nemohla přijít na chuť. Trávit čas s Adamem se mi ale naopak zdálo čím dál příjemnější. Občas jsem se s ním viděla i sama, když bylo potřeba pořídit něco, co se týkalo nově vznikajícího domu, a začali jsme si být čím dál tím víc bližší. Často jsme si i psali a já cítila, že se řítím do pořádného průšvihu. Stopnout jsem to ale nedokázala.

Po nějaké době mě pozval na večeři, kde se mi svěřil, že se rozešel s přítelkyní, protože je do mě celý blázen a musí na mě neustále myslet. Snažila jsem se odolávat, ale vlastně jsem to cítila úplně stejně. Ještě nějakou dobu trvalo, než jsem mu zcela podlehla, a teprve minulý víkend jsme si udělali tajný výlet na hory, kde jsme celé dva dny strávili v malém útulném penzionu. Po něm už bylo jasné, že jsem se naprosto bláznivě zamilovala a že mě čekají krušné chvíle.

A teď, babo, raď. Dana mám pořád strašně ráda a po letech s ním strávených vím, že bude skvělý manžel i táta a život s ním bude v pohodě. Oproti tomu o Adamovi vlastně pořád nevím téměř nic. Netuším, jaké by to bylo s ním žít, jestli by na něj byl takový spoleh jako na Dana, jestli bych mu třeba mohla věřit, že je mi věrný…

Ale vím, že ho miluji. Naprosto zoufale a hluboce, celým svým srdcem. Jenže láska časem vyprchá… A co bude dál? Naše svatba s Danem je už kompletně připravená a přesně za měsíc ze mě má být vdaná paní. Někomu budu muset zlomit srdce nebo se vzdát Adama i Dana. Jen prostě nejsem schopná se rozhodnout, kterou možnost si vybrat…

Doporučujeme

Články odjinud