Renata má za sebou jedno nevydařené manželství, v životě jí ale nic nechybí. Přesto má problémy s novou ženou svého bývalého manžela, která je pro její děti idolem…
S Honzou jsme se seznámili na vysoké škole. Studoval stavební fakultu, byl právě ve čtvrtém ročníku a já nastoupila na sekretariát studijního oddělení. Tehdy mi bylo dvaadvacet let, on byl o rok starší. Chodil okolo mě a pokukoval po mně tak dlouho, až jsem to nevydržela a pozvala ho na kafe. Naštěstí se „chytil“ a s radostí pozvání přijal. Byla jsem ráda, moc se mi líbil.
Začali jsme spolu chodit, nejdříve jen na výlety, do kina nebo na večeře a později jsme čím dál víc času trávili v mojí garsonce, kterou jsem zdědila po dědečkovi. Po pár měsících se ke mně přestěhoval. Byl to můj nápad, ve svém zamilovaném nadšení jsem mu nabídla, že u mě může bydlet. Honza pilně studoval a já, aby nám nic nechybělo, jsem si přivydělávala účetnictvím v jedné menší firmě.
Laura Poláková
12. srpna 2018
Rodiče dali Honzovi sem tam nějakou korunu, ale většinu nákladů na domácnost jsem táhla já. Nevadilo mi to, věřila jsem, že až najde nějaké slušně placené místo, vynahradí mi to. Hned po studiích jsme se vzali.
V přesvědčení o jeho schopnostech jsem se nemýlila. Okamžitě ho zaměstnala jedna dobře zavedená firma. A jeho kariéra začala strmě stoupat. Větší peníze na sebe nenechaly dlouho čekat. Na hypotéku jsme si pořídili krásný dům za Prahou, také nové auto a jedno malé i pro mě.
Laura Poláková
9. srpna 2018
Na Honzovo přání jsem přestala chodit do práce. Nemůžu říct, že by mi to nějak vadilo. Peníze jsme měli, tak proč jeho nabídku nevyužít. Byla jsem nadšená z nabyté svobody i z toho, že ráno nikam nemusím.
Líbilo se mi to ale jenom chvíli. Brzy jsem se začala nudit. Honza každé ráno odjel do práce, vracel se až večer a já byla celý den v domě sama. A tak jsem mu naznačila, že bychom si mohli pořídit dítě. Souhlasil. Vysadila jsem antikoncepci a čekala, kdy se to podaří. Bohužel se „to“ nedařilo dlouho.
Laura Poláková
7. srpna 2018
Touhou po dítěti jsem už byla doslova posedlá. Tak jsme se rozhodli, že podstoupím umělé oplodnění. Povedlo se a narodila se nám Natálka. Za další dva roky pak syn Jakub. Užívala jsem si mateřství, Honza byl také šťastný, ale na děti neměl skoro žádný čas. Já se na ně naopak vyloženě upnula.
A najednou jsem si všimla, že s manželem už nežijeme spolu, ale vedle sebe. Jenže bylo pozdě. Ve firmě si našel známost, kolegyni o deset let mladší než já, svobodnou, hezkou. Trávil s ní v podstatě víc času než s námi. Rozvedli jsme se.
Laura Poláková
5. srpna 2018
Honza byl naštěstí férový a velkorysý – nechal mi dům, auto a dál přispívá na hypotéku. I na děti mi posílá nadstandardní alimenty. Když už chodily obě děti do školy, nastoupila jsem do práce. Vzala jsem místo sekretářky v jejich škole. Mám je tak aspoň pořád na očích a také pracovní doba je příznivá.
Bývalý manžel se krátce po rozvodu oženil. O naše děti se ale stará vzorně, bere si je pravidelně každý druhý víkend, v létě s nimi jezdí k moři. Natálka a Kuba se z návštěv u něj vrací nadšení. Radost se ale ani tak netýká táty jako jeho ženy Evy.
Stále jim kupuje nové dárky, jezdí s nimi na brusle, bere je do kina, aquaparku nebo do zoo, prostě udělá, co jim na očích uvidí. S Natálkou si hraje na kosmetický salon, s Kubou zase na schovávanou. Zkrátka sdílí s nimi všechny ty hry, na které já už po práci nemám energii ani náladu.
A já se čím dál tím víc užírám žárlivostí, protože děti nemluví o ničem jiném, než co zase Eva vymyslí na víkend. Vždycky se na ni těší a jsou zklamané, když se musí vrátit domů. Před měsícem jsem se od muže dozvěděla, že čekají s Evou dítě.
Laura Poláková
31. července 2018
Neumíte si představit, jak mě ta zpráva potěšila. Asi to na mě bylo dost poznat, protože bývalý manžel byl mou radostnou reakcí skoro až zaskočený. Asi předpokládal, že mu ze zdvořilosti pogratuluju, ale nečekal, že budu tolik nadšená. Jenže pro mě je jejich těhotenství nadějí, že se Eva co nevidět upne ke svému dítěti a Natálku s Kubou nechá mně.