RENATA (38): Rodila jsem jeho dítě a on mi mezitím zahýbal

@Mata69: V dlouhodobém vztahu jsou také kritická léta. A ta padají na muže i na ženy. Navíc se obávám, že dnes mnoho žen žije s pocitem, že mají právo - vlastně kvůli mediální masáži a masáží FB a jiných sítí - spíše povinnost, chovat se v těhotensví, šestinedělí, v době kojení a tak dál nesnesitelně a očekávají, že muž je bude tišit, chlácholit a pomáhat jim. A trpět, když to tak nebude. Paní Renata píše, že se obává, jak zvládne druhé dítě, když to první je tak malé. Znamená to, že s tím má problém. Nikdy se nezeptala sama sebe, zda je muži vedle ní dobře? Nikdy nezatoužila svého muže svést k intimitě? To všechno se sice může stát tak nějak nepozorovaně. Ale zjištění, že má milenku je okamžikem zlomu, okamžikeme pravdy. Ta chvíle rozhodně není vhodná na to, "uhodit na něj", "vytřískat" z něj přiznání a vyčítat. Toto je poslední okamžik uvědomit si, že mému muži doma něco chybí a uděla všechno, co je v mých silách to napravit. Ne naříkat nad sebou, jak odila a on zahejbal. Ale bojovat. Každá žena je dost silná na to, aby to zvládla, pokud se nebude zaobírat tím, co je spravedlivé, co se píše, jak to má být, jak to mají jiné ženy, ale prostě se tou nevěrou nakopne a postaví se na nohy. Na vlastní nohy. Jenom tak ho může získat zpět. A když už ho chtít nebude, Pak stejně musí umět život ustátn a těch vlastních nohou .