Revizoři útočí

23. 6. 2000
Zajímalo by mě, jaké zkušenosti máte s revizory v MHD. Mě osobně až do dubna letošního roku jenom tak "normálně" překáželi. Protože když člověk někam spěchá a revizor ho zdržuje a nedá si vymluvit, že legitimaci na MHD opravdu máte, ale za 5 minut vám jede autobus... no prostě prudér.

Revizoři útočí

AHOJ LIDIČKY!
Zajímalo by mě, jaké zkušenosti máte s revizory v MHD.
Mě osobně až do dubna letošního roku jenom tak "normálně" překáželi. Protože když člověk někam spěchá a revizor ho zdržuje a nedá si vymluvit, že legitimaci na MHD opravdu máte, ale za 5 minut vám jede autobus... no prostě prudér.
Černá pasažérka jsem, během celkem sedmiletého studia, nikdy nebyla. Poctivě jsem si kupovala zlevněné studentské čtvrtletní kupóny.
Nástupem do práce (loni v září) jsem začala éru černopasažérství, což mi vydrželo právě do letošního dubna. Ušetřila jsem nějaké penízky, to bylo fajn.
Bohužel si to ale odskákal můj přítel, který, když nás jeden rozložitý revizor kontroloval, statečně bránil svoji "princeznu" - (tedy mě). A seběhlo se to všechno asi takto:

Jelikož se mi platit pokutu samozřejmě nechtělo, odmítala jsem revizorovi ukázat občanku - ani na to přeci nemá právo, ne? Když můj přítel odběhl nahoru po eskalátorech mi jízdenku koupit, chtěla jsem také jít pryč, za ním. Leč revizor mě fyzicky nechtěl pustit. Bránil mi svým břichem, kterým do mě žďuchal, roztaženýma rukama mě omezoval v cestě... nejsem typ, který by se s ním začal prát. Za dvě minutky byl můj přítel zpátky s jízdenkou, která se ovšem revizorovi nelíbila, vždyň jsme nejeli z této stanice... Vedl ironické a drzé řeči typu " že mě povalil na perón a skákal tam po mně"... - (zatímco byl přítel pryč)
Přestalo nás už totálně bavit jeho "omezování naší svobody" a tak jsme rázně hodlali nastoupit do přijíždějícího metra. To se mu ovšem vůbec nelíbilo, takže mě hned za ruku drželi chlapi dva. Můj přítel mě vedl dopředu, dvoumetrový revizor dozadu. Kterému z nich jsem se vytrhla snad ani nemusím říkat...
Ovšem pozor, pan revizor to nevzdal a vzdor všem předpisům mě zcela proti zákonům chytil zezadu do "kravaty"! No, opravdu.
Můj přítel se nejspíš podivil, jak to, že za ním jaksi "stagnuji" a otočil se. Není žádný velký rváč, útočí spíše řečmi, a v tom je vážně přeborník /:-)/ .
To, co uviděl, by se rozhodně žádnému klukovi nelíbilo - aby cizí drzý chlap držel jeho dívku pod krkem. Proto po křiknutí, ještě slušném : - Co si to dovolujete? vzal jeho ruku a strhnul jí z mého těla.
Nastupovali jsme, revizor zavolal něco jako : - Haló, počkejte... A můj přítel se otočil, co že to ještě chce...
A ze vzdálenosti asi 50 cm chytnul dvě dávky oranžovým pepřovým sprejem rovnou do očí, přes obličej, krk, ramena, do vlasů...
Malý "odprašek" jsem dostala na obličej i já, bylo to HODNĚ nepříjemný, a co teprve můj přítel!
Z vagónu pak vyběhl i jeden mladík v obleku, s kufříkem, který to s největší pravděpodobností také schytal, a oba dva se na "sprejera" vrhli. Jak to tam dopadlo, nevíme, protože se příteli neudělalo dvakrát dobře po těle, takže jsme spěchali nahoru. (Potom jsme se od dispečerů, kteří byli s námi, dozvěděli, že lidé si drželi kapesníky u obličejů i nahoře ve vestibulu, jak se ten slzný plyn rozšířil).
Sanitka nás odvezla na Bulovku, kde nás oba ošetřili na oční i na kožní pohotovosti /upřímně řečeno- žádná extra rychlá "pohotovost" to nebyla, vypadalo to tam, jako kdyby se čas zastavil, všechen personál měl času habaděj a my, hlavně tedy přítel, mohli tou příšernou pálivou bolestí zešílet/.
A pak jsme jeli domů - nabílení mastí tak, že jsem si připadala jako prašivá...
Místo romantické noci jsme si navzájem potírali bílou hojivou mastí všechna pálivá místa, která se rozmnožovala podle toho, kam jsme sáhli, kde jsme se podrbali. Prostě to nešlo z rukou pryč.
Na revizora jsme podali oznámení policii a dopadlo to tak, že za tento "přestupek" NEJSPÍŠ zaplatí 3000,- Kč. To nevíme jistě, nejspíš to je "státním tajemstvím". Neřekli nám to.
Vypovídali jsme pouze na jednom pražském obvodním úřadě a tam se jiné tresty prý ani nesmějí ukládat. (Kromě "napomenutí").
Dokonce se nám nemusel ani omluvit. A jeho zaměstnavatel, Dopravní podnik hl. m., nic neví, protože úředníci obvodního úřadu "prý" nesmějí "bonzovat".
Ale my "prý" můžeme....... a to my také BUDEME!!!
(Za to noční a celovíkendové trápení s našimi téměř "hořícími" těly by si už tento agresivní revizor neměl v této profesi ani škrtnout! To je náš názor a doufám, že všichni budete stát při nás...).
A ještě něco: jezdím DÁL NAČERNO!!!

Autor:JANA

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Měli byste jít trochu do sebe. Zkuste se sami sebe otázat, jestli je cesta, kterou kráčíte, ta správná. Pro vás by bylo lepší, kdybyste se nesnažili plout s davem. Jste přece jedinečné…

Nejčtenější články