Říkal si Mac Ferry
Narodil se 29. března 1902 v Praze do intelektuální rodiny. Martin Frič (na fotce vpravo, vlevo Jiří Suchý). Byl vymodlené dítě a v genech měl skutečně mimořádné schopnosti. Jeho předkem byl vlastenec a politik Josef František Frič, který obhajoval Karla Havlíčka Borovského, v rodině se našli přírodovědci a ředitelé muzea, novináři a spisovatelé či podnikatelé. Není divu, že i Martin Frič byl tak trochu mistr talentů. Už jako dítě se zajímal o všechno možné a rád rozvíjel své schopnosti. Hrál na kytaru, krásně zpíval, maloval a zajímaly ho technické vynálezy.
Začal studovat reálnou školu, ale pak přešel na UMPRUM, kde úspěšně rozesmával spolužáky parodiemi na tehdejší komiky. Jeho herecký talent ho přivedl na jeviště kabaretu Červená sedma. Bylo mu devatenáct a měl nahradit slavného komika Ference Futuristu, který odcházel jinam. Martin se nebál, nestyděl se nikdy a byl exhibicionista. Brzy pak odjel na Slovensko, kde vystupoval pod pseudonymem Mac Ferry. Přezdívka „Mac“ mu už zůstala. Tam se stal hvězdou, a dokonce i ředitelem. Zdálo se, že na co sáhne, tam se mu daří.
Pokračování 2 / 4
Začal psát scénáře
Vrátil se do Prahy a vystřídal celou řadu kabaretů. Ve dvacátých letech se začal seznamovat s filmem, stavěl kulisy, zpracovával filmový materiál, zkusil se postavit za kameru a začal psát scénáře. Tak se začala rodit hvězda filmové režie. První scénář napsal k filmu Proč se nesměješ z roku 1922 a taky si tam zahrál vedlejší roli.
O dva roky později se Frič seznámil s režisérem Karlem Lamačem a právě jemu dělal asistenta. V roce 1927 měl režírovat film Páter Vojtěch, k němuž napsal scénář Frič, ale neměl čas, tak doporučil Friče. Výsledek byl pro Friče znamenitý – film měl velký divácký úspěch.
Pokračování 3 / 4
Byla čest s ním točit
A další filmy následovaly. Páter Vojtěch byl pro Friče důležitý i z jiných důvodů. Při natáčení se seznámil s herečkou Suzanne Marwille, která sice byla o sedm let starší a měla už dvě děti, ale jiskra přeskočila a tentýž rok se vzali. Z Friče se pomalu ale jistě stávala hvězda mezi režiséry a herci se cítili poctěni, když mohli točit právě s ním. Mezi jeho slavné filmy patří například snímky Anton Špelec, ostrostřelec, Lidé na kře, Tři vejce do skla, Škola základ život, Eva tropí hlouposti, Hotel Modrá hvězda, Počestné paničky pardubické či Dařbuján a Pandrhola. A bylo jich samozřejmě víc. Celkem jich za svůj život natočil přes sto a napsal čtyřicet scénářů.
S Martinem Fričem točily takové hvězdy, jako byla Adina Mandlová, Oldřich Nový, Vlasta Burian, Jaroslav Marvan, ale taky Jan Werich, Jiří Sovák či Jiřina Bohdalová. V jednom z rozhovorů o něm Bohdalová mluví jako o svém mentorovi.
Pokračování 4 / 4
Pil i přes zákaz doktorů
Maritn Frič byl geniální režisér, který v sobě neměl ani špetku narcismu či nesnášenlivosti. Byl přátelský a inteligentní. Své ženě byl věrný až do smrti, byli si vzájemně oporou. Zemřela v roce 1962 a její smrt Frič velmi těžce nesl. Možná i proto začal více popíjet, protože mnohokrát řekl, že ho už život nebaví. Přitom měl zakázáno pít, protože mu diagnostikovali rakovinu jater.
Nějaký čas to i dodržoval, ale pak přišel 21. srpen 1968. Do Československa vstoupily sovětské tanky. Podle jedné teorie vypil láhev koňaku a upadl do kómatu. To by znamenalo, že spáchal sebevraždu, protože měl zakázaný alkohol kvůli rakovině jater, tím, že vypil koňak vlastně dobrovolně ukončil svůj život. Jiné verze tvrdí, že zemřel na následky rakoviny. Pravdou ovšem je, že v jeho diáři stojí poslední zápis z 21. 8. a zní takto: „Strašná zpráva, Rusové.“ Zemřel 26. srpna.