ROMANA (40): Bývalý mě připravil o byt, peníze i lásku, zůstaly mi jen dluhy

23 komentářů

mambule
4. března • 11:48

Elynor: s manželem pronajímáme nějaké byty, vždy na dobu určitou. Pokud smlouva končí a není z nějakého důvodu prodloužena, tak prostě končí a je vcelku jedno, zda nájemník platil nebo ne. Pokud má dluhy, vymáháme je soudně zpětně.
A i když obecně nemusí být úplně jednoduché nájemníka z bytu dostat, tak jednou ten moment přece jen přijde, kdy se během týdne vystěhovat musí. No a ten moment mohl nastat zrovna v době, kdy Romana u Romana bydlela.
Roman zřejmě neplatil nájem delší dobu (jistěže musel zaplatit aspoň ten první nájem) a peníze od Romany utrácel jinak, ale to už jsem psala.
A co se týče těch použitých spotřebičů - byly používané jen krátce a ještě v záruce, tak proč by je někdo levně nekoupil, pokud se prodávaly hodně pod cenou? Na Facebooku se dá dnes prodat skoro všechno, až jsem se divila, když mi o tom děti vyprávěly (sama Facebook nemám) - třeba obnošené šatstvo, sportovní potřeby, nebo i přebytky ze zahrady. Tak proč ne skoro nové spotřebiče?

Elynor
4. března • 15:55

@mambule: Jo, to je fakt, že Roman mohl být dlouhodobý neplatič už dávno před seznámením s Romanou. Ale v tom případě bych si myslela, že se naopak bude chtít on nasáčkovat k ní, když už by věděl, že vyhazov z jeho bytu je na spadnutí. Než aby jí nabízel, ať se ona nastěhuje k němu. Nicméně třeba nad tím vůbec nepřemýšlel. Dneska dobrý a co bude za tři měsíce nebo za půl roku... jsou lidi, že neřešej, dokud nemusej.

helza
4. března • 14:38

@mambule: My jsme si třeba minulý týden kupovali novou televizi kvůli DBV T2 a taky proto, že už byla stará. Současně jsme zrušili stále se zdražující Satelit. Ten jsme používali cca 9 let. Zkusila jsem zavolat tam, kde jsme ho kupovali, po dohodě tam všechno zanesli a utržili nečekaně slušné peníze. Takže ano, spotřebiče se prodávají snadno. Dají se taky odnést do zastavárny a následně je tam nechat, nemluvě o různých internetových bazarech.

mambule
4. března • 7:57

Elynor: v článku se sice píše, že Roman platil nájem, ale to si Romana nejspíš jen myslela.

Elynor
4. března • 8:10

@mambule: Minimálně musel zaplatit za první měsíc a složit nějakou kauci, jinak by mu nikdo nic nepronajal. Ale pro příběh samotný je to celkem jedno, kdy ten nájem platit přestal, lze se obecně dočísti, že majitelé bytů mívají veliký problém se neplatičů zbavit, a je to nutno řešit soudně. A než se dospěje do stadia vystěhování z bytu, trvá to i rok či více. Rozhodně ne během týdne.

Elynor
3. března • 19:51

Jinak dlužno podotknout, že vystěhování člověka z bytu kvůli neplacení nájmu netrvá týden. To je záležitost na dlouhé lokte. Neděje se to tak, že by někdo přelepil dveře a vyměnil zámky. Další nesrovnalost - on údajně prodal její věci, to taky stihnul za pouhý týden? Ono o použité věci není moc zájem, kolikrát to nikdo nechce ani zadarmo. Za třetí - dobře, chápu, že se styděla, a nevykládala o této zkušenosti na potkání. Ale proč to nakonec "musela" říct současnému manželovi? Nemusela. Tedy pokud nechtěla hrát na city a umožnit mu roli rytíře zachránce. Ale to mi přijde jako dost nešikovný základ pro manželství. To pak do nového vztahu vstupovala už s tím, že je na manželovi závislá ještě předtím, než si ji vzal. Upřímně - potkat někoho s podobnou minulostí, tak trvám na předmanželské smlouvě, rozdělení SJM, a hospodaření domácnosti dotyčnému taky nesvěřím. Ovšem daleko pravděpodobnější je, že bych do takového rizika vůbec nešla. :achjo:

helza
4. března • 8:09

@Elynor: Koupila novou televizi, pračku, sušičku a nevím co ještě a po 3 měsících se začal Roman chovat divně. Pouhé tři měsíce stará pračka, sušička a televize se prodá snadno.

Elynor
4. března • 8:30

@helza: Leda hluboko pod cenou. Aby už to stálo za to se o takový spotřebič vůbec zajímat. Celkem nevidím jediný důvod, proč si kupovat například tu pračku už jetou, když můžu mít novou, kterou mi dovezou až do bytu, vybalí, nainstalují, zapojí, vyzkouší, mám na to záruku... u koupě na inzerát si to všechno musím obstarat sama, a záruku nemám. A když mi někdo bude nabízet domácí spotřebič třeba i za hodně levno, ale bude chtít, ať si to honem rychle odvezu během týdne, začnu mít pocit, že by taky třeba mohlo jít o kradené zboží. A vycouvám z toho. Podle mých osobních zkušeností trvá dlouhé měsíce se něčeho zbavit, když to chce člověk prodat. I když to nabídne jen za odvoz, tak mu lidi zrovna netrhají ruce. A sama bych si nic takového nekoupila od spoluobčana, když se desítky obchodů můžou přetrhnout s výhodnými nabídkami na nové spotřebiče.

Karel2529
3. března • 17:19

Paní Romaně je 40 let a podle článku před pár lety potkala Romana. Tudíž usuzuji, že ho potkala po třicítce. Je celkem smutné, že někteří lidé ani v produktivním věku nejsou schopni pracovat s penězi. Třemi půjčkami peněz partnerovi na nájem vyplýtvala celé své úspory (tedy všechny své peníze). Pak si na novou televizi, sušičku a pračku musela sama půjčit (tedy žádný majetek neměla a bydlela předtím v zařízeném bytě).Kvůli půjčkám za tu televizi, pračku a sušičku už pak neměla kauci na nový nájem. Tedy lze usoudit, že půjčka (půjčky) ve výši 20 000 nebo 30 000 tisíc byl její finanční strop. I když banky normálně půjčí třeba 100 000 za 2500 měsíčně.Ano, ten Roman ji okradl. Ale okradl ji o částku, které pro jiné lidi neznamená víc, než jednu dovolenou. Bohužel pro pani Romanu to znamenalo úplně všechno. Co si pak mám myslet?Také bych autorce vytknul ten sexistický happy end, kdy chudák žena zase musí čekat na to, až konečně přijede princ na bílém koni a vytáhne ji ze všech problémů a dluhů. V dnešní době je to genderový přežitek. Správně měl příběh končit tak, že paní Romana se naučila sama počítat a začala podnikat a vydělává dnes miliony. Už mě nebaví, jak se ženy bijí do prsou, že je muž živit nemusí, ale když je muž neživí, jsou na ubytovně a čekají, dokud se nenajde muž, co je živit bude.

helza
4. března • 8:04

@Karel2529: Myslím, že Romana na prince nečekala, přišel sám a nakonec se opravdu (jak sama píše) poučila a taky postavila na vlastní nohy. Ale o to mi nejde. Jenom se chci zeptat (a skutečně bez jakéhokoliv podtextu), zda vám více vadí ty ženy, které se bijí do prsou, že je muž živit nemusí, nebo ženy, které přiznávají, že samy bez muže to úplně nezvládají, že by raději toho muže měly? Nebo vás nebaví ono neustálé zdůrazňování genderové vyváženosti? To by mě velice potěšilo, jsem totiž (zde asi všemi opovrhovaná) bojovnice za právo žen býti Ženami a právo mužů býti Muži.Mezi námi - osamělé ženy na ty muže nečekají, nanejvýše o nich sní s vědomím, že to stejně musí zvládnou samy. Na druhé straně ani osamělý muž s dětmi nemá život zalitý sluncem a myslím si, že šikovnou ženou taky nepohrdne. A pokud by tento článek byl o podvedeném Romanovi, který nakonec poznal ženu snů, která mu uklidila, navařila ... atd, to už by bylo genderově vyvážené? :-)

Karel2529
4. března • 8:33

@helza: Mně vadí pokrytectví. Pokud má nějaké žena tradiční názory, chce být v domácnosti a hledá muže, který bude vydělávat, proti tomu nemám vůbec nic. Jde jen o to, aby to ta žena řekla na začátku. Ne, aby co nejdříve chtěla dítě a pak se neměla k tomu, aby se po mateřské do práce vrátila.Pokud chce být nějaká žena nezávislá, ani proti tomu vůbec nic nemám. Přeju jí úspěch. Ale zase to nesmí být jen arogance, kdy se vytahuje, jak vše zvládá sama a po letech se sesype, že nikdy nenašla lásku, dělala jen kariéru a promarnila život a celou dobu si na silnou jen hrála, i když stále doufala, že ji nějaký muž osloví.Prostě nemám rád změny názorů. Myslím si, že někde mezi dvaceti a pětadvaceti lety by si každý člověk měl ujasnit, jakou chce budoucnost, jakého chce partnera, zda chce kariéru, nebo dává přednost dětem. A toho už by se měl držet, tak by se měl prezentovat.A máte pravdu, nebaví mě to zdůrazňování genderové vyváženosti. Mně nijak nepohorší, když je žena prezidentka, astronautka nebo cokoliv, co prý je doména mužů. Necítím v sobě tu potřebu soupeřit s druhým pohlavím. Bohužel chápu, že jsou méně oduševnělí muži. Takže je i potřeba se někdy žen zastat, ani to mi nevadí. Ale říká se: Čeho je moc, toho je příliš. Proto mi vadí to umělé prostředí, kdy už je ta podpora spíš nucení žen být úspěšné.O feminismus a gender se příliš nezajímám. Ale zdá se mi (můj osobní názor), že feministky ženám vykopaly samy jámu, do které spadly všechny ženy. Když chce teď být žena dobrá matka v domácnosti, nebudou ji kritizovat muži. Sletí se na ni uvědomělé nezávislé ženy, co ji vyčtou, že má malé ambice atd. Myslím si, že není moc matek samoživitelek, které by si říkaly: To je krásná doba, nepotřebuji chlapa, můžu se živit sama, můžu se o vše starat sama, to se mám. A když to nezvládne, jen to je voda na mlýn jak pro muže, co kritizují nezávislé ženy, tak je zároveň špatná i v očích žen, které ji zkritizují, že jim kazí reputaci.

helza
4. března • 11:27

@Karel2529: Souhlasím s tím, že tento způsob emancipace vlastně žádnou rovnoprávností není, naopak, všechno to, co po staletí bylo úkolem žen, nebylo vůbec postaveno na úroveň práce mužů, bylo to ještě více poníženo. Jenom ta představa, že "co si v 25. naplánuji, to taky uskutečním ....", ta vám v životě bude přinášet potíže.V životě se totiž stále něco mění. I o tom je umění dlouhodobého a krásného vztahu, o schopnosti tyto změny přijmout a najít v každé to dobré. Mění se prostředí i my sami. Měníme se fyzicky, duševně psychicky i emocionálně. Žena, která žije jenom pro svou rodinu a pro své děti může poté, co všechny vylétnou z hnízda, zatoužit po světě mimo bublinu domova a jít do práce - mezi lidi. A stejně tak žena, která si celý život buduje kariéru může v důchodě zatoužit po naplnění mateřství - třeba jako babička. Člověk nelže, a není pokrytec proto, že změní názor, protože jeho představa byla jiná, než skutečnost. A není pokrytec ani ten, kdo sám sobě něco nalhává a tváří hrdinně, zatímco v skrytu duše trpí - obvykle tomu totiž věří. Problém je, že ve společnosti, kde se slabost neodpouští, si jenom málokdo uvědomuje, že přiznat jakoukoliv slabost sobě i okolí a nezastírat ji, vyžaduje mnohem víc sebejistoty, odvahy a vnitřní síly, než vytrvale hrát roli hrdiny.

helza
4. března • 10:57

@Karel2529: Děkuji.

lebahu
4. března • 10:42

@Karel2529: To, co si člověk vymyslí v pětadvaceti, se při zpětném pohledu padesátníka většinou jeví jako neskonalá pitomost.

Elynor
3. března • 19:41

@Karel2529: Pane Karle, dovolím si drobně nesouhlasit. Roman Romanu neokradl. Pouze ji využil, a zvesela přijal, co se mu nabízelo. Ona sama mu nabízela půjčku na nájem. Ona sama si aktivně vzala půjčku, aby mohla kupovat zařízení do jeho (pronajatého) bytu. Když vám někdo své peníze téměř doslova cpe, není to krádež. Možná podvod, v konečném důsledku, ale dost pochybuji, že by Romana uspěla, kdyby chtěla své pohledávky vymáhat soudně. Poučení z toho plyne několikeré - a) lásku nelze koupit, b) bez záruky se nepůjčuje, c) nezařizujeme cizí byty, nýbrž výhradně své vlastní, d) nestěhujeme se k osobě, kterou známe třetí měsíc. Jinak souhlasím s tím "genderově nevyváženým" koncem - záchrana Romany je až moc románová.

Karel2529
4. března • 8:13

@Elynor: Paní Elynor, já nemám rád slovíčkaření. To neberte osobně, jsem prostě takový. Proto nerozebírám do detailu, jestli byl někdo okraden nebo využit. Vůbec se mi nelíbí, když se pak někde u soudu právě nějaký podvodník vykrucuje, řeší se každé slovo ve smlouvě atd. Podstata je jasná. I když je někdo méně podezřívavý, neznamená to, že ostatní mají právo toho zneužívat.Ještě bych si dovolil zmínit, že v dnešní době jde vystěhovat neplatícího nájemníka celkem rychle, pokud při uzavírání nájemní smlouvy je také sepsána u notáře dohoda o exekuční vymahatelnosti.

Elynor
4. března • 8:38

@Karel2529: To mě zajímá. Vy už jste někdy podepisoval nájemní smlouvu u notáře? S takovouhle doložkou? A to jste byl nájemník, nebo pronajímatel? A fyzická nebo právnická osoba? Tu smlouvu dělal ten notář? A na základě té doložky proběhlo vystěhování jak konkrétně a jak rychle? Jinak souhlas, když je někdo méně podezřívavý - to je velice pěkný eufemismus - nemají ostatní právo toho zneužívat. Jenže jsou na světě lidi, které pramálo zajímá "právo"... a ten příběh z článku je takovým příkladem, byť popsaným s nesrovnalostmi a nešikovně.

helza
3. března • 16:31

Je mnoho žen, které lze vnímat různě - jako dobračky, které nosí srdce na dlani, jako roztomilé naivky, stejně tak jako hloupé a nepoučitelné sluníčkářky. Nevím, jak je to s muži dnes, ale vždy to bylo tak, že mnoha mužům hloupost hloupost, natož ona dobrotivost u žen nevadila, spíše naopak, právě proto je milovali. S chytrými a emancipovanými ženami sice rádi pokecali, pokamarádili se s nimi, možná jim vyhovovaly i jako reprezentativní milenky, ale jinak si je raději drželi dál od těla a do manželství se s nimi nehrnuli.

mambule
3. března • 13:26

Mata69: jo, to se někdy dává do smluv na dobu určitou, že při předčasném ukončení za sebe musí nájemník sehnat náhradu.

Mata69
3. března • 13:17

Kristepane, fakt je tak těžký napsat článek, který bude mít nějakou logickou návaznost? Kde ta Romana bydlela když poznala Romana? V nájmu? Co nám má říci tahle věta: "Našla jsem za sebe náhradu a odstěhovala se ke své lásce..."?
A jinak je ta ženská fakt normální? Pozná mužskýho, který jakože "zrovna nemá práci" a ona mu hned nabídne, že mu půjčí prachy? A za měsíc znovu a znovu a pak dokonce kývne na to, když se nemá k vracení půjčky, že půjde bydlet k němu a nakoupí spoustu krámů na svou půjčku? No tak to je chudák ten, co jí pak nabrnkl...Kdoví jestli to on taky vidí jako velký štěstí.
Na druhou stranu asi jsou fakt takhle šílený ženský...takových případů co na nich chlapi vylákali peníze i přes internet, aniž by ho aspoň dotyčná naživo viděla, je taky dost.

Rambíša
3. března • 11:21

Kdyby ta Romana měla v hlavě mozek,tak by nikdy neplatila za někoho nájem,natož do pronajatého bytu a cizímu vyčůránkovi různé věci! Takovou osobu bych si já,být mužem,nikdy nenamluvila,natož si ji vzala a měla s ní děti! Kdovíco Romanu ještě může hloupého napadnout!

helza
3. března • 8:46

"... což jsem nejdřív tajila, .... jsem sama měla potíže s důvěrou..." Je zvláštní, jak funguje lidská logika ve vyhrocených časech. Romana po Romanově zradě ztratila důvěru v muže, byl pro ni problém svému novému příteli uvěřit a tak mu sama utajováním svého bydliště lhala. Já vidím jedinou logiku v tom, že když jsem já schopna něco tajit a lhát svému protějšku, pak vnitřně počítám s tím, že i on něco tají přede mnou. Takže z čeho pak pramení ta nedůvěra?

mambule
3. března • 8:13

Román Romana a Romany.
O byt ji určitě nepřipravil, vždyť žádný neměla. To bylo asi její jediné štěstí ^^

Doporučujeme

Články odjinud