Domnívám se,že kdo si něco podobného neprožil sám,tak sice může kecat rozumy a dělat chytrého, ale jen ta,co sama na sobě tohle řešila,má k tomu nejvíc co říci! Já jsem vždycky žila odpovědně a starala se o antikoncepci sama,nikdy jsem se nespoléhala na muže,a přesto se jednou stalo v mých 41 letech,že noha ujela a vytvořilo se "dítě".Jelikož jsem už děti měla dvě a poměrně malé,v domácnosti jsme měli dost málo peněz a i jiné nedobré podmínky vylučovaly možnost mít ještě jedno dítě, tak jsem okamžitě šla na miniinterrupci a bylo vyřešeno.Mé zdraví neutrpělo,naopak jsem ze zdravotních důvodů šla ještě na podvázání vaječníků a od té doby jsem měla "vystaráno" a klid,žádné starosti s nechtěným těhotenstvím.Až doteď nemám žádné výčitky,ani představy "coby-kdyby",zkrátka to bylo nejlepší řešení a basta! Ovšem připouštím,že někdo jiný na mém místě by se rozhodl jinak,dítě by si nechal a pak teprve by trápil s dítkem a hmotnými,zdravotními a jinými problémy,čehož jsem já byla ušetřena.
S odpůrci interupcí jsem se už asi deset let nehádala, protože jsem došla k závěru, že je to jako mluvit do zdi, a tak mě trochu mrzí, že jsem se k tomu teď nechala strhnout. Ale nedá mi to ještě nereagovat: ano, samozřejmě se měla líp chránit - z článku jsem pochopila, že (nejspíš) praktikovali přerušovanou soulož, což mi v kombinaci s chlapem toužícím po dítěti připadá jako vatikánská ruleta, ale stalo se, jsme jenom lidi, a nevidím důvod někoho "trestat dítětem". K čemu by to bylo dobré? Je dobře, že se objevil článek o ženě, která absolvovala interupci, aniž by se kvůli tomu cítila provinile, mělo by se o tom víc mluvit, místo věčných hrůzostrašných příběhů o tom, jak někdo v mládí šel na potrat a trpí kvůli tomu pocity viny dodnes - a rádoby sebejistí diskutující pod článkem si na ni dosytosti naplivou. Vždyť je to skoro jako kdybyste řekli, že znásilněná žena si za to může sama, a tak si nezaslouží pomoc a podporu.
@Anonymizovaný: To máš těžké, i "odpůrci interupcí", kteří se s vámi přeli, to budou vnímat tak, že "jakoby mluvili do zdi". Mluvíte totiž jeden o koze, druhý o voze. Jeden o právu dospělé ženy mít kontrolu nad tím, co se děje s jejím vlastním tělem, druhý o právu vznikajícího života žít. A když píšeš, že "Vždyť je to skoro jako kdybyste řekli, že znásilněná žena si za to může sama, a tak si nezaslouží pomoc a podporu." pak ano, jistěže si podporu a pomoc zaslouží. Ale ta může mít nejrůznější formu, v dnešní době zvlášť. A co se týče trestání někoho dítětem - myslím, že převzít zodpovědnost za svá rozhodnutí by měl každý člověk a i když takové převzetí zodpovědnosti mnohdy bývá trestem (rakovina plic u kuřáků, vězení u zloděje ...), dítě trestem rozhodně být nemusí. Naopak, může se stát mamince požehnáním, štěstím a velikou radostí.Myslím si, že kdyby nešlo o tento starý spor mezi zastánci a odpůrci, (v každém názorlvém sporu jde nakonec pouze o vítězství argumentů a většinou ohluchnou a oslepnou obě strany), kdyby se takové mladé, vyděšené těhotné dívence poskytla náležitá psychologická a hmotná podpora, což už dnes možné je, pak by se mnohá z nich rozhodla jinak. Štěstí je v životě málo, a zahodit to možná jednou nejkrásnější je smutné.
@helza: Helzo tohle "právo na život" a tu nesmiřitelnou diskusi mezi zasdtánci a odpůrci právě řeší žákon a ten je naprosto jednoznačně na straně těch co interupci neodsuzují. Jak psala Elinor, kde podle tebe končí právo na život? Je zvíře o tolik méně než člověk že to na život nárok nemá když ho chci sníst ale nedonošený plod ano? Podle čeho je stanoveno toto měřítko a kdo ho určil?"Právo na život" je reálně teoretický blábol. Přirodní zákony nic takového neznají a ty nikdo popírat nemůže. V živočišné říši se zabíjí a umírá o sto šest a to včetně mláďat vlastního druhu. Například takový Lev, pokud se dostane k lvici se lvíčaty, která nejsou jeho zabije je, aby se ona začla co nejdříve mrouskat a mohl s ní mít vlastní lvíčata. "Právo na život" je takková hezká pohádka ale reálně neexistuje a nikdy existovat nebude.A co se vyššího principu týče - reáln nikdo nevíme, jak to je..........ti co nevěří v žádnou formu boha těžko mohou hovořit o právu na život....ti kdo věří v nějakou formu boha zase ví že nic se neděje náhodou a vše má svůj důvod i když mu nerozumíme.;)
@helza: Prosím tě, a to právo žít se vztahuje obecně na všechno živé? Protože jestli ano, tak neznám člověka, který by nebyl hromadným vrahem. Máš zahradu, vypleješ plevel a hodíš na kompost, zahynula spousta rostlin. Postříkáš růže proti mšicím, tisíce mšic zemřely. Zahubíš statisíce životů pastičkama na myši, hubením krtků, krys, potkanů švábů, mravenců, komárů.... Jíš vejce - těch kuřat, co se nevylíhlo. Máš kastrovaného psa, kočku - těch koťat a štěňat, kterým tím bylo upřeno právo na život. Každej řízek obnáší jedno mrtvé prase, každý steak mrtvou krávu. Každý zeleninový salát obnáší mrtvá rajčata, papriky, okurky, salát, mrkev atd., které někdo vytrhl ze záhonu v rozpuku jejich života. Kytky ve váze taky musely zahynout, aby měl někdo týden dekoraci na stole. Desinfikuješ si záchod, miliony bakterií zemřou. Vyčistíš si zuby, opět miliony bakterií zemřou. Jestli by ono nebylo lepší se vrátit nohama na zem, uvědomit si, na jaké planetě žijeme a že umírání je zde každodenním jevem, a dost dobře bez toho nelze existovat. A pokud by někdo namítal, že nelze srovnávat život člověka s životem zvířete, rostliny nebo hmyzu, doufám, že má dostatečně úderné argumenty, proč je zvíře, rostlina či hmyz méně "boží stvoření" než člověk, a kdo to rozhodl a troufá si za to nést odpovědnost, že člověk má nějaké vyšší právo na život než zbytek živoucích tvorů. A i kdybychom připustili, že tedy život člověka je nějak hodnotnější než všechny ostatní životy, pořád ještě by zbývalo zdůvodnit, proč je život několikatýdenního embrya cennější než život dospělé ženy. Ale je mi jasné, že plno lidí nad tím nepřemýšlí vůbec, natož aby si uvědomovalo souvislosti, a jenom vykřikuje o právu žít... A když někdo v situaci, kdy musí učinit rozhodnutí, to rozhodnutí udělá, a přirozeně že za to nese odpovědnost, se všemi důsledky (taky kdo jinej by asi tu odpovědnost měl mít místo něj? ), tak se tady v diskuzi dozví, že to byl špatný čin a měl se rozhodnout jinak. Ne, nebyl to špatný čin. Bylo to řešení konkrétní situace konkrétního člověka. To nelze oddělovat. Jestliže žena využije možnost, která je naprosto legální, neudělala nic špatného, i kdyby si tisíc plaček myslelo, že si to dítě měla nechat. Mohla, ale nemusela. Zvolila to druhé a i po letech je stále přesvědčená, že to bylo vhodné řešení. Všechno ostatní jsou jen spekulace, co by mohlo být, kdyby... možná jiná Romana v jiných vesmírech v této situaci na potrat nešla a pak toho 20 let litovala.
@helza: To je marné. Od začátku píšu o tom, že v tomto konkrétním případě šlo podle mého názoru o špatné řešení. Respektive že toto špatné řešení se volí zbytečně často, protože bývá nejpohodlnější. Nikoliv o tom, že by nikdo nesměl zvolit špatné řešení :-)Co už s tím :-)
@Anonymizovaný: pokud je paní která to rozhodnutí udělala se svým životem spokojená tak kdo jsi ty, aby si říkala že to její rozhodnutí bylo špatné???
@Anonymizovaný: Není problém zjistit, že statisticky počet potratů rok od roku klesá. Samozřejmě pro někoho by bylo "zbytečně často" i jeden takový případ.... Mě by jenom zajímalo, kolik žen na potrat nejde proto, že se bojí, aby nebylo pranýřováno zastánci práva na život, a radši si na dlouhá desetiletí zkomplikuje život nechtěným dítětem.
@Anonymizovaný: Přesně tak
Zajímavá diskuse.pokusím se rwagovat na to co zde bylo řečené.ad jedna plod dle českáho zákona není dítě a žena má právo jít na potrat - tzn je úplně jedno co si kdo myslí ale každá žena má právo jít na potrat, protože těhotenství není jen o plodu ale i o jejím těle. Ad dva nikde není psáno že kdyby na potrat nešla že by dít donosila a že by žilo tak že tu nemávejte automaticky vlajkami s nápisem vražedkyně dětí. Líbit se vám to nemusí můžete mít pocitově jiný názor ale to že na potrat má nesporné právo tím prost neokecáte. A nemusí nikomu své důvody zdůvodňovat, na komise se dnes už nechodí. Co se týká teorií jako donosit a být saostatná matka....nebo ho dát k adopsi nebo věnovat rodině partnera.......opět její život její rozhodnutí, vůbec nechápu jak někdo může říct co měla udělat..chápu že řeknete co byste na jejím místě udělaly vy...ale nutit někomu vaše rozhodnutí a tvrdit že to měl udělat tak a tak.......máte dámy všechny patent na rozum?Ad tři blbka co nebrala antikoncepdy....dámy.,,,no tak, jistě víte že antikoncepce má i mnoho vedlejších nepříéjemných důsledků a pokud je partner ochoten jít do kondomu tak je to zdravější než užívat chemické pilule, nkdo dokonce antikoncepci nesnáší a mít jí nemůže .........je vlastn docela děsivé jak dnes všichni berou za automatické že žena do sebe má rvát chemii pokud nechce otšhotnět a pokud to nedělá tak je "blbka". Ochrana kondomem je uřčinná tuším že na 95% piluke na 98% tak že v tom není tak zásadní rozdíl a přitom si do sebe nervete potencionáln roblematicé látky. Tak že ženy co volí tuto variantu fakt nesoudím.Jinak to zda na ni ušil boudu.....to může být taky jen její teorie pokud používali kondom tak jak říkám není to 100% pokud přerušovanou soulož tak ta už vůbec ne..leda by jí přiznal, že schcáln propichuje kondomy nebo tak něco....pak by jistotu mla že to bylo schválně.Profackování není omluvitelné ani v takovéto situaci a hooodn zírám že to některým zvás připadá normální či adekvátní .................máte snad pocit že zfackování mohlo njak pomoci tomu aby si to rozmyslela? Tohle udělá jen slaboch nebo manipulátor či agresor normální chlap ženskou prostě nebije když o něčem diskutují...Za mne závěr - její rozhodnutí se vám nemusí líbit a nemusíte s ním souhlasit na to máte právo ale myslím že byste ho měly respektovat, protože na takové rozhodnutí měla právo.
@farah.farah: Víš, bývají tady články, v nichž se autorka svěřuje s problémem a ptá se na radu co dělat. Protože bývají jaké jsou, většina je bere jako výtvor redakce a komentáře tomu odpovídají. Neradí se, diskutuje se nad nimi, kritizuje se, zcela bez ohledu na to, zda se autorce, pokud by byla náhodou skutečná, spíše neublíží, než pomůže. Tentokrát se píše o události 20 let staré a autorka pouze sděluje co se stalo a že toho nelituje. Nežádá nikoho ani o radu, ani o rozhřešení. Tím spíš je jasné, že k ní, nikdo své úvahy, postoje, názory a kritiky nesměřuje, koneckonců ve skutečnou Romanu tady už dávno nikdo nevěří. Takže když píšeš: "její rozhodnutí se vám nemusí líbit a nemusíte s ním souhlasit na to máte právo", tak přesně tak to myslím všechny bereme. Diskutujeme tady o tom rozhodnutí. Všem nám je jasné, že podle zákona na takové rozhodnutí měla právo a myslím si, že jí ho nikdo nebere ani ji nikdo do ničeho nenutí. Po dvaceti letech je to nesmyslné, i kdyby byla skutečná.K té antikoncepci - podle toho co píše soudím, že kondom nepoužívali, partner si pouze "dával pozor".
Každá ideologie je ve své podstatě logická, krásná, následováníhodná, prostě úžasná a lákavá. V teorii. Praxe ale bývá složitější a nikdy ne tak dokonalá. Myslím si, že idea komunismu nám to taky předvedla. Prostě každá skvělá myšlenka, stejně jako báječné "právo na svobodu", má i svou negativní stránku. Žít naprosto svobodně totiž téměř vždy znamená, že mnoho lidí v mém okolí se té své svobody v zájmu té moji musí vzdát. Pokud nežiji sama na opuštěném ostrově.
@helza: To je samozřejmě pravda - nelze žít naprosto svobodně, pokud nejsme Robinson na pustém ostrově. Je toho mraky, co svazuje jednotlivce. Protože kolem je 7 miliard lidí, a kdyby se nedodržovala pravidla, tak se vzájemně pozabíjíme. A právě proto má každý střípek svobody v rozhodování obrovskou cenu a je dlužno si ho chránit a považovat, a kdyby ho chtěl někdo uzmout či zakázat, tak se nedat. Nebo aspoň ne tak lehce, jako že vlastně o nic nejde. Však to sama vidíš - v tomto státě je sice přerušení těhotenství legální, a tak by neměl nikdo nic namítat, a přece i v této poměrně spoře obsazené diskuzi jsou výrazné hlasy, které mluví o zabití dítěte, a nasazují Romaně z článku psí hlavu, protože se nerozhodla tak, jak jim by se líbilo. Vůbec neberou v úvahu, že i její život má taky nějakou cenu. Berou ji jen jako dělohu pro donošení dítěte, ať se jí to líbí nebo ne, protože embryo má nadřazené právo. Proboha. Nejen v tomto státě, ale v celé Evropě a i za oceánem existuje fůra reprodukčních klinik. Tam se provádí umělá oplodnění ve velkém. Dnes a denně tam vznikají desítky až stovky embryí, z nichž některá vypadají dost perspektivně a jsou tedy vybrána k umístění do dělohy budoucí matky. A při troše štěstí se narodí dítě. Co ta zbývající embrya? Podle některých místních diskutujících jsou to už taky "děti" - a oni je strčí do mrazáku "na příště". Nebo v některých zemích, kde to neberou nijak útlocitně, na nich provádějí výzkum. A co se asi tak stane s těmi embryi, která nikdo na nic nevyužije? No tak. A tady se bude ve jménu nějakého vyššího práva na život buzerovat jedna nešťastná žena, která holt neviděla v té situaci jiné řešení. Navíc se nedopustila ničeho zakázaného nebo protizákonného. To nelze nazvat jinak než pokrytectví.
@Elynor: Já ti nevím, možná to blbě chápu, ale myslím, že všichni spíš mluvili o tom skuzku, tedy o interupci samotné, ne o Romaně. Já to pořád vnímám jako dvě zcela oddělené věci. Ano, něco udělala, něco, co se mně osobně nelíbí a co nepovažuji za rozumné a posuzuji ten čin. Tedy nerozum poměru s přítelem bez ochrany s vědomím, že on už rodinu chce a já nikoliv počínaje a dejme tomu nerozumnou volbou řešení nechtěného těhotenství. A pak je tu Romana samotná. Pořád to nedokážu dát dohromady. A myslím si, že i mambule a ostatní nenasazují psí hlavu přímo Romaně, ale tomu řešení jako takovému. Určitě mezi námi není nikdo, kdo nikdy nic neudělal hloupě, kdo něco dokonale nesprasil. Takže to ber tak, že máme svobodný názor na interupci včetně řešení Romaniny situace a ten máme rozdílný. Což ale ještě neznamená nasazování psí hlavy někomu, kdo se v 18. rozhodl jinak. My nechodíme v jejích botách, nemůžeme ji tedy soudit. Víš, něco jako když někdo řeší svou situaci štamprlí, je to jeho svobodná volba, ale přesto to nemusím považovat za moudré. A ještě něco. obava, že společnost a okolí nějak tyto ženy odsuzuje je irelevantní. Interupce je natolik soukromá záležitost, že se o ní nedoví ani nejbližší rodina. Pokud ji tedy dotyčná nevyslepičí sama.
@helza: "...všichni spíš mluvili o tom skuzku, tedy o interupci samotné, ne o Romaně. Já to pořád vnímám jako dvě zcela oddělené věci." - tak tohle zas nechápu já. Žádný čin se nestane sám od sebe. Vždycky je spojen s nějakou osobou. Neexistuje přerušení těhotenství bez té těhotné ženy. Nejsou to oddělené věci. Vždyť si to zkus vztáhnout na něco jiného - zloděj něco ukradne, krádež je trestný čin, ale ten zloděj sám je neviňátko, protože jsou to dvě oddělené věci? Potrestáme krádež, ale zloděj před soud nepůjde? Nebo někdo zachrání tonoucího - skutek je ušlechtilý, ale ten co ho provedl, je mimo, oddělená věc a netýká se ho to, tak mu ani nepoděkujeme?
@Elynor: Nečil se, já jsem tušila že to stěží pochopíš, protože je to vlastně tak trochu obdoba našeho sporu o tom, že láska má být nepodmíněná, versus toho, že má být zasloužená. Nuž, co nadělám, každá to vnímáme jinak. Nicméně nenávidět hřích, ale milovat hříšníka není můj výmysl, je to filosofický postoj starý tisíciletí. Já jsem fatalistka a navíc věřící. Myslím, že já nemám právo kohokoliv soudit, vždyť nevidím do jeho srdce, ani rozhodovat o něčím životě, či neživotě. A taky věřím, že šechno co se stane, má se stát, má svůj význam a nejlépe je to přijmout. Nemusíš se ježit a plýtvat tolika slovy, myslím, že každý ví, že ať chceme, či ne, zabíjíme, třeba už tím, že jíme. Přesto si myslím, že jako liberalistka mi dáš právo na můj svobodný názor. Já tobě ani nikomu ten jeho nevyvracím.
@helza: Inu tak. A já si nemyslím, že člověk má slepě přijmout vše, co "se má stát", a že se má, ba dokonce musí, snažit, aby nebyl jen hříčkou osudu. Jinak to s ním dopadne moc špatně. Svobodný názor je v pořádku, pokud jej zachováme i jiným. Ale tady v diskuzi zaznělo mimo jiné cosi o tom, že by se potrat za určitých okolností neměl ženě povolit. To už není o názoru, to by bylo zasahování do cizího života naprosto nepřípustným způsobem. Velice doufám, že v této zemi nenapadne nikoho vytloukat politický kapitál z toho, že by se změnil zrovna tento zákon někam zpátky do středověku. V poslední době se se zákazy a regulacemi všeho druhu roztrhl pytel a vypadá to, že míříme opět k nějaké nehezké totalitě. Nic povzbudivého.
A budu se opakovat - o dítě stála celá rodina, ten partner, jeho rodiče...ale opravdu o něj stáli bez ní? A co to bylo za lidi, když vůbec nerespektovali její názor, její pohled. Místo toho se jí dostalo akorát profackování. A jim měla 9 měsíců nosit dítě, porodit ho a nechat jim ho? Já fakt žasnu.Byla mladá, naivní, bez vlastní kvalitní rodiny - bez naslouchající mámy, která by jí poučila třeba i o té antikoncepci. Není divu, že se jí zalíbilo v rodině, která se k ní chovala hezky, otázka je, jestli pro ně fakt nebyla náhradou za zemřelou dceru. Trošku nezdravý vztah. A evidentně byli poněkud majetničtí, takže ona by jim měla z vděčnosti porodit dítě. Ve dvaceti se na mateřství necítila zralá (ano, dozrála by, dospěla by, jako mnoho před ní), cítila křivdu z podrazu a místo aby se jí dostalo pochopení - partner jí zfackoval. On tak touží po dítěti, že byť krátce, těhotnou klidně zfackuje? Ne nechtěla zabít jeho dítě...pořád to byla její součást a pořád se rozhodovalo o jejím těle. Zcela jistě to pro ní nebylo lehké rozhodnutí, notabene když zjistila, že lidi o kterých měla mínění, že jim na ní záleží se k ní takto hrubě chovali. A zcela jistě jí to po dvaceti letech vrtá v hlavě...jak by kdyby...Ale musí tu tíhu nést sama. Podle všeho žije šťastný život, a to je dobře.
@Mata69: Pokud uznávám rovnoprávnost, tak i rovnoprávnost v tom, že na početí dítěte se podíleli oba dva a muž má plné právo dítě chtít. Osobně se domnívám, že by se legislativa měla změnit a takových případech prostě potrat nepovolit.
@j66: Jenže muž to dítě prostě neodnosí, takže ta rovnoprávnost v tom prostě není.
@j66: Až si muž bude schopen dítě sám odnosit, porodit a kojit, tak potom můžeme mluvit o rovnoprávnosti. Dokud k tomu potřebuje cizí tělo, tak se prostě v tomhle rovnoprávnost požadovat nedá. To je holt příroda.
Je otázka jestli na ni udělal podraz? Nechávala to na něm, tj. používal kondom. Oproti hormonální antikoncepci je riziko otěhotnění řádově vyšší. V předchozích diskuzích jste tady dost často tvrdily, jak je pililka "nespolehlivá" . A ted najednou když nepíše žena že kondom selhal, tak muž je hned podrazák. Když ve vyhrocené situaci, když jde o život dítěte dá ženěfacku tak je násilník a gauner. A ona která to dítě zabije, i když nebyla v žádné mimořádné tíživé situaci, bydlet kde měla, práci měla, otec dítěte se chtěl postarat, tak se zachovala správně? Zachovala se sobecky bez ohledu na cokoliv, a že ji to nedošlo ani po 20letech svědčí o tom, že ani teď by nemyslela na nikoho jiného než na sebe.
@j66: Ona chtěla to dítě zabít? Bavíme se stále o tom, že byla krátce těhotná, o tom, jestli to už bylo dítě nebo ne by se tu mohly vést sáhodlouhé filozofické diskuze. Chápala bych, že kdyby vztáhla ruku na dítě, že by jí zfackoval a šla by sedět. Ale tady pořád debatujeme o tom, jestli to dítě měla donosit nebo ne. A tohle by mělo být výhradní právo ženy, rozhodnout se. Ona nese ty následky, ona nese tu tíhu rozhodnutí. A že jí to tak jedno není, je vidět i na tom, že na to po letech myslí. V danou chvíli to pro ní ale bylo dobré řešeí.
Vlastně se tady dohadujeme zbytečně. Stalo se to před 20 lety, a sama hlavní aktérka s tím dle článku nemá žádný problém. Takže proč by ho měl mít někdo jinej, koho se to netýká.
@Elynor: Nemá žádný problém, nicméně trochu jí to v hlavince vrtá. Jinak už by po dvaceti letech na to nemyslela. Po dvaceti letech si pamatuju převážně buďto hodně příjemné, nebo hodně nepříjemné zážitky, úplně neutrálních jen velmi málo.No a jinak se tady pod každým článkem dohadujeme o věcech, které se nás netýkají :-)
@Elynor: Souhlas, a navíc je článek možná stejně vymyšlený
Kdyby to bylo naopak, což je teda častější varianta, tak tady muže všechny kamenujete. Dost dobře nechápu to pochopení pro ni. Žila s mužem , který děti chtěl, jeho rodiče ho podporovali, tj. je pravděpodobné, že by pomohli s bytem apod. Pokud otěhotněla a dítě nechtěla vychovávat s ním ani sama a on to dítě chtěl a jeho rodina by ho podpořila, tak se ho měla po porodu vzdát a nechat ho otci. Ale ona dítě radši zabila než by se ho vzdala.
@j66: Souhlasim s vámi do písmene, o dítě měla zájem celá rodina, patrně by se postarali i o matku - jsme snad lidi??? A kdyby dítě žilo jen s otcem a prarodiči - tak co? Zabila ho zbytečně, přitom mohlo žít u vlastních a slečna si mohla jít po svých a mít klidně jiné děti a jinou rodinu. Akorát je tam blbej ten podraz, ale bez pořádné antikoncepce se dá nechtěně otěhotnět i bez podrazu. Pak by si ten potrat ospravedlnila zas jinak.
@Anonymizovaný: I kdyby o to dítě měla zájem celá vesnice a přilehlé okolí, nedává jim to právo trvat na tom, že ona musí to dítě mít, když nechce. Jestli chce dítě celá rodina, ať si ho třeba namalujou. ]:-D Nebo ať si koupí na internetu Filipínku (i když jsem slyšela, že už ani tohle nefunguje, prý i Asiatky přestaly být poddajné a otrocky poslušné).
@Elynor: Vy pořád vidíte kdečí zájem, ale zájem toho dítěte jaxi opomíjíte. Nebo pro vás nenarozené dítě ještě není dítě, potažmo člověk? Kromě toho dítě mohlo mít kvalitní zázemí, zřejmě by ho nečekal bídný život s matkou v ubytovně. Pro nějakou zoufalou situaci, kdy je těhotná holka sama jak kůl v plotě, bych měla víc pochopení. A s interrupcemi kvůli vážným defektům taky nemám problém, ba zde bych je doporučila.A jak už jsem psala, když nechtěla mimino, měla brát pilule. Spát s někým bez spolehlivé ochrany lze jen v případě, že buďto dítě vyloženě plánuju, nebo bych se s ním neplánovaně nějak smířila (a je jedno, jestli s prvním nebo s třetím).
@Anonymizovaný: přerušení těhotenství je v této zemi upraveno zákonem. Čili Romana z článku neudělala nic, na co by neměla právo. Kdybychom se vrátili zpět do dávné minulosti, mohli bychom použít to známé "již staří Řekové..." Celosvětově najdeme mnoho zemí, kde je přerušení těhotenství legální, a to z mnoha různých důvodů, nejen třeba zdravotních, kdy těhotenství přímo ohrožuje život ženy. Osobně zastávám hledisko liberální filosofie, která hájí svobodné právo ženy otěhotnět plánovaně a tehdy, když si to ona sama přeje. Mnohokrát se již projevilo, že restrikce v této oblasti vede k ilegálním potratům nebo k potratové turistice, což obojí může ženu výrazně omezovat a ohrožovat na zdraví.
@Elynor: Ale vždyť já vůbec netvrdím, že se stalo něco nezákonného, v tomto punktu jste si mohla šetřit klávesnici. Ani neprosazuju žádné restrikce právě z těch důvodů, které jste napsala.Ovšem proč by žena měla mít větší nebo přednostnější práva než to nenarozené dítě a jeho právo na život (které jinak všeobecně nadřazené všem ostatním lidským právům - když už jste zabrousila do oblasti práva a filozofie), to vážně nevím. Proč?
@Anonymizovaný: Použila jste výraz "zabít děcko". To by jistě nezákonné bylo. Ale protože k ničemu takovému nedošlo, považovala jsem za vhodné tu klávesnici nešetřit. K dotazu proč - stejně tak bych se mohla ptát, proč by nenarozené dítě mělo mít větší a přednostnější právo, než dospělá žena. To vážně nevím. Proč?
@Elynor: Na tu otázku jsem vám už odpověděla - protože právo na život je ostatním lidským právům nadřazené, a to právě z hlediska filosofie liberalismu, na kterou jste se odvolávala :-) Nebo snad liberalismus nepovažuje dítě za člověka? Nepovažuje nenarozené dítě za člověka? :-)Že náš právní řád stanoví něco jiného je dané nejspíš tím, že vychází z filosofie pragmatismu.Tak trochu jste se s tím filosofováním střelila do nohy, stane se.Jinak k usmrcení (zabití) nenarozeného dítěte došlo, i nenarozené dítě je totiž dítě, je to člověk, konkrétně se jedná o rané vývojové stadium zvané též prenatální :-)A abych nezačínala nový příspěvek - opět plný souhlas s j66.
@Anonymizovaný: Dodatek - liberalismus právě považuje za základní a prioritní hodnotu tu svobodu. Jsou sice různé směry, ale ten základ tam je vždycky - osobní svoboda a osobní odpovědnost.
@Anonymizovaný: To je ovšem čistě věc osobního názoru. Buď to postavíme tak, že právo na život je nadřazené všemu, a pak není o čem diskutovat. Nebo upřednostníme svobodu, a tím také právo na svobodné rozhodnutí o svém těle. Nevidím důvod, proč by žena, jenom proto, že se narodila jako žena, měla být povinována dát své tělo k dispozici ve jménu budoucích možných životů, a ten svůj tomu obětovat.
@Elynor: Ještě bych připomněla, že váš oblíbený liberalismus se často shrnuje do sloganu "žít a NECHAT ŽÍT".Vám z toho liberalismu ta druhá půlka nějak vypadla.
@Elynor: Popsaná situace se netýkala budoucích MOŽNÝCH životů, ten život už tam byl (dokonce přítomný).Ty plky o těle mám taky hrozně ráda, nenarozené dítě není součást matčina těla, ale biologicky i geneticky samostatná jednotka. Bohužel u savců je to tak zařízené, že oplozené vejce se vyvíjí uvnitř matčina těla, u slepic je to oddělení matky a nenarozeného mláděte jednoznačnější :-)Postavit svobodu nad lidský život by asi nedopadlo dobře, brzy by vás mohl někdo přejet autem na chodníku, poněvadž se svobodně rozhodl jet po chodníku. Uplatnil by svobodně právo silnějšího, a při interrupci nejde o nic jiného - uplatňuje se právo silnějšího nad právem na život. Samozřejmě svobodně ;^)
@Anonymizovaný: Nenarozené dítě je součást matčina těla, dokud není schopné samostatné existence. To ve 12.týdnu těhotenství rozhodně není, a ještě i dlouho potom. Skutečně samostatná jednotka je dítě až po porodu a přerušení pupeční šňůry. Další věc - svoboda se nerovná právu silnějšího, to máte nějak popletené, navíc jsem psala svoboda a odpovědnost. To druhé právě brání tomu, aby lidi například svévolně jezdili po chodníku. Nelze to oddělovat, to by zajisté nedopadlo dobře. A nechat žít? No jistě, nechat žít mimo jiné znamená i nechat druhým tu svobodu volby. Nutit ženu donosit dítě se tomu neblíží ani vzdáleně.
@Elynor: Myslím, že odpovědnost znamená i převzít zodpovědnost za to, co dělám. Pokud s někým sexuálně skotačím a nepoužívám žádnou antikoncepci, neboť z věty "přesto si, aniž to konzultoval se mnou, jednou pozor zkrátka nedal" soudím, že nepoužívali ani ten kondom, pak musím být připravena nést i zodpovědnost za případné otěhotnění. Já tedy nevím, byla jsem mladší, když jsem měla první sex, ale než k němu došlo, přes to, že jsme antikoncepci měli, ptala jsem se co by bylo, kdybych otěhotněla. A rozhodně bych neskotačila nebýt si jistá, že bychom v takovém případě dítě s láskou přijali. Kromě toho si myslím, že všechny ty řeči o tom, co chtěla a co ne jsou blábol. Protože jak píše, o pár měsíců později poznala jiného muže a s nímtu rodinu založila a ty děti měla.
@helza: Na té antikoncepci se tady ovšem víceméně shodujeme. Ano, měla si dávat lepší pozor, mohla se líp chránit, neměla se spoléhat na partnera. Ale jednak žádná antikoncepce není na 100% spolehlivá, jednak nevíme, proč to bylo právě tak, jak to bylo. Nesvítili jsme jim u toho. Prostě se stalo. A pak se to muselo řešit. Kdo ví, možná kdyby ji mládenec místo fackování něžně utěšoval... a hlavně přišel s nějakým praktickým konceptem, jak to teda bude dál, aniž by z toho vyplynulo, že slečna se stane pro jeho rodinu chovnou kvočnou, mohlo to dopadnout jinak. To neví nikdo. Ale vytýkat jí, že později s jiným mužem děti měla, tak to už mi připadá fakt jako vrchol. To jako měla žít doživotně v celibátu? Přerušení těhotenství znamená, že si ta hanebnice už nikdy nesmí dovolit mít rodinu? A že to čtu zrovna od tebe, to mě teda velice překvapuje.
@Elynor: Já jí vůbec nevytýkám, že si za pár měsíců našla jiného. To jsi mě fakt velice špatně pochopila. Tím, že se vdala a měla děti krátce na to jsem právě chtěla říct přesně to, co píšeš ty. Že je totiž možné, že tak nějak a možná i bez té facky, už nějakou dobu, nejspíš zcela podvědomě, cítila, že ztrácí svobodu, že je tou péčí dušena a manipulována a vlastně využívána. Takže to rozhodnutí odejít a podstoupit interupci byl možná spíše její podvědomý útěk ze zlaté klece, nikoliv sobecká touha leta si užívat a po čtyřicítce teprve zakládat rodinu.Víš, ona prožila dětství bez pozornosti a péče rodiny jako nechtěné dítě. Pak si ji užívala, dostalo se jí všeho toho, o co byla ochuzena a došlo jí jak moc po tom hladověla. Ale taky na to nebyla zvyklá a pomalu jí docházelo, že jako dospělá žena už je té péče syta a že začíná být přesycena. Že už chce o sobě rozhodovat sama.
@Elynor: Něco jako dočasná součást těla neexistuje, je mi líto. Dítě jako součást matčina těla je plk. Geneticky je to úplně jiný jedinec a že je na matce závislý ještě neznamená, že je součástí jejího těla.Ve vašem pojetí se svoboda skutecně rovná právu silnějšího, vy si totiž na liberálku jen hrajete a omíláte naučené fráze.Pokud nejde o znásilnění, má žena možnost se rozhodnout k sexu svobodně a že sex může vést k těhotenství ví každé malé dítě. Dotyčná se svobodně rozhodla nést riziko otěhotnění, ale nebyla ochotna nést důsledky toho rozhodnutí, čili ta osobní zodpovědnost, o které píšete, mi tam úplně chybí.Dítě mělo nějakou svobodu volby? Nebo lze důvodně předpokládat, že by se svobodně rozhodlo pro svoji vlastní interrupci? Nezapomeňte, že jde o život a ne třeba o hračku, které se dítě může domáhat.Máte to s tím liberalismem pěkně popletené.
@Anonymizovaný: vaše svaté rozhořčení je jistě upřímné, ale na faktech to nic nemění. Dítě nemohlo mít svobodu volby, protože žádné dítě nebylo. Právo silnějšího uplatňujete vy - musíš to dítě donosit a musíš, protože já si myslím, že musíš. No, Romana měla evidentně v těch dvaceti víc rozumu. A svoboda je i v tom, že například si sice myslím, že počínání někoho třetího je bláhové a sama bych se tak nechovala, ale nechám ho, ať se zařídí dle svého, a sám si pak za to nese následky. Čili kdyby se jakákoli žena v podobné situaci jako Romana z článku rozhodla, že si to dítě nechá, nešla bych jí to vymlouvat a horlit, že musí běžet na potrat, protože já si myslím, že to by bylo správné řešení. Je to její volba, její život, její odpovědnost. Nikdo nemá právo do toho mluvit. Tím méně zde na internetové diskuzi. Můj osobní názor jsem řekla, váš je významně odlišný, to je v pořádku. Naštěstí máme tu legislativu postavenou tak, že ženám poskytuje obě dvě tyto možnosti, což je velice dobře.
@Elynor: Dítě nebylo, a s čím tedy šla na interrupci? S částí svého těla? :-):-)Svobodu volby, která je vám svatá, pochopitelně mít nemohlo.Jak " musíš donosit"? Vždyť ho nedonosila, na základě vlastního rozhodnutí.Zkuste se držet aspoň prostých faktů a logiky, když vám ten liberalismus moc nejde.
@Anonymizovaný: ale no tak. Přece víte, že se to jmenuje embryo, a v jakém stadiu vývoje v tom 12.týdnu je, a proč se právě tento termín pokládá za ten bod, dokdy je přerušení těhotenství ještě vhodné. Takovouhle základní osvětu zrovna vám tady přece nemusím dělat... :-)
@j66: To, že s ní to dítě chtěl, ještě neznamená, že by ho chtěl on sám bez ní. A donosit dítě chlapovi, který jí zfackoval a pak se ho vzdát? No to nevim teda...
@Mata69: Myslím, že ji zfackoval v dost vyhrocené situaci - když chtěla zabít jeho děcko. Byly tu i jiné příběhy, kdy ženské žily s vyloženým psychopatem.
@Anonymizovaný: Tobě přijde v pořádku, že by tě partner zfackoval "ve vyhrocené situaci"? Žádná, opakuji ŽÁDNÁ situace jej neopravňuje k profackování.
@Mata69: Tak to jste asi nezažila žádnou vyhrocenou situaci, kdy jednání druhého člověka Vás i děti zásadně ovlivní, přímo vykolejí ze života a on vůbec neslyší a nevnímá. To je potom zkrat, že ho začnete bít. Nepomůže to, je to prostě z bezmoci.
@j66: Obávám se, že jsem bohužel zažila dost vyhrocených situací, kdy jsem fakt bezmocí nevěděla co...ale fakt jsem kolem sebe nemlátila hlava nehlava.
@Mata69: Takže vyhrocené situace zvládate bez problému. Dospělého byste nikde v žádném případě neuhodila, ale potrat, který není nutný je v pohodě a výchova dětí bitím vám také přijde v pořádku.
@j66: Člověku, který ve zkratu začne kolem sebe mlátit bližní, bych nesvěřila do péče ani betonové schody, ne tak mu porodit dítě a dát mu ho do výchovy. 8-)
@Elynor: Člověk pro kterého není řešené násilím normální, se z takového zkratu poučí a příště to nenechá dojít tak daleko. Ono to skutečně ničemu nepomůže.
@j66: No, možná že se takový člověk poučí, a možná taky ne. A protože já nejsem jasnovidec, abych viděla do budoucnosti, zda se poučil, tak poté, co bych zažila, že mě někdo ve zkratu bude řezat jako dřevo, už mu nedám víckrát příležitost, aby to mohl zopakovat. Na to se mám moc ráda. A ze stejného důvodu bych se snažila o to, aby se takový jedinec nepřiblížil na dosah k nikomu, na kom mi záleží. Takže svěřovat mu dítě by vůbec nepřipadalo v úvahu.
@Mata69: Žádná situace neopravňuje k fackování - ani kdyby ta facka měla zabránit něčemu horšímu? Teoreticky :-) V tomto případě ničemu nezabránila a byla to hloupost. Ale zase ne tak veliká, aby kvůli tomu bylo nutné jít na potrat.Víte, proč některé ženy zabijí novorozence, přestože ví o možnosti adopce a babyboxů? Nestihly interrupci, nenávidí otce dítěte, nenávidí i to dítě tak, že se rozhodnou, že nesmí žít, zároveň to má být pomsta otci. Tohle mi připadá dost podobné - podmínky o péči o dítě zde byly, ta interrupce byla prostě zbytečná.Samozřejmě naše legislativa umožňuje se v tomto zcela svobodně rozhodnout a jít na interrupci třeba úplně bezdůvodně.
@Mata69: Já určitě nejsem zastáncem "fackování" a to ani výchovy dětí, což vy jste tu obhajovala. Sice jako krajní řešení ale stejně. A ted najednou říkate, že žádná situace nemůže být tak vyhrocená, aby se facka dala pochopit. Moc to nechápu. O:-)
@j66: Ano, jsou situace, kdy si myslím, že výchovné plácnutí na zadek (nikoliv fackování) je u dítěte často účinnější než sáhodlouhé vysvětlování. Ale u dospělých se snad nebavíme o výchově ne?
@j66: Je pravda, že muži jsou v této věci poněkud v nevýhodě. Když chce dítě žena, stačí jí vyspat se s libovolným "dárcem semene", a ani mu to nemusí říkat, že s ním otěhotněla. Když chce dítě muž, tak se bez ženy jaksi neobejde. Jenže to takhle zařídila příroda, a doposud nelze děti pěstovat ve zkumavce celé těhotenství. Osobně bych nekamenovala nikoho, protože podle mého je to úplně jedno, kdo má ten podraz na svědomí. Jestliže jeden z partnerů dítě nechce a ten druhý se schválně postará, aby i přesto bylo na cestě, je to nečestné a nesportovní bez ohledu na to, jestli ten, co podvádí, je muž nebo žena. A v tomhle je zase v nevýhodě žena. Protože ona to dítě musí těch 9 měsíců nosit, potýkat se se všemi nepříjemnostmi a riziky, která těhotenství přináší, a při troše smůly se dá i dneska při porodu umřít. Proč by to měla dělat, když nechce? Kvůli chlapovi, kterému jasně řekla, že ne a on ji podvedl? A pak jí ještě dal pár facek? To je nějaká povinnost se podřídit přání muže a jeho rodiny a donosit dítě pro ně? Jenom proto, že měla smůlu a při svém mládí a nezkušenosti holt nebyla dost opatrná a věřila prvnímu troubovi, kterého potkala v autobuse. Já teda nevím, ale pouhý fakt, že žena je fyzicky schopna mít dítě přece neznamená, že je toho otrokem a ty děti mít musí, dokonce v tomto případě na přání muže a proti její vůli. To už snad jsme někde jinde.
@Elynor: Proč by měla žena donosit dítě, které nechce: kvůli tomu děcku přece.Určitě tady někdo spustí o psychice nechtěných dětí, ale věřte tomu, kdyby takto uvažovali všichni rodiče (tzn. nechtěné dítě je pro jeho vlastní dobro lépe utratit), tak tady půlka z nás není.
@Anonymizovaný: A jak by se planetě ulevilo.
No, spoléhat jen na to, že si partner dá pozor, je dost nezodpovědné a nespolehlivé. Ani jí nemusel úmyslně "podrazit". Ale tak, bylo jí dvacet. Není co řešit, zjistila, že je schopen na ní vztáhnout ruku (byl by toho schopen kdykoliv v budoucnu zcela jistě a měl by proto patřičné odůvodnění), byla hodně mladá a bez zázemí - přestože nejsem nějak zastánce potratů, tady to bylo asi rozumné řešení. Vše dopadlo dobře, další děti má.No a k tomu, že ve dvaceti by bylo dítě akorát. Ne nebylo. Souhlasím, že velmi mladá, bez zázemí, svobodná matka - špatné řešení. To, že dříve měly holky děti hned jak vylezly ze školy, to mělo jeden velký důvod - co jiného? Pokud nestudovaly vejšku, měla holka v 18ti po maturitě, před sebou vyhlídku jakés takés práce...pokud k tomu byly jen trochu podmínky (partner, bydlení - byť u rodičů), vdaly se a měly děti. No, často nebyly ani ty podmínky, ale vyhlídky do budoucnosti nic moc zajímavé, tak si pořídily rodinu.
Když svého kroku nelituje, rozhodla se správně. Zkušenosti z rodiny ve které vyrůstala ji v tomto rozhodnutí hodně ovlivnily a za sebe mám pocit, že měly na její uvažování o potratu podstatný vliv. Každopádně nikdo neměl právo ji k něčemu nutit, co ona nechce, ať už je to dítě, sňatek,zkrátka cokoliv.
No a k tomu názoru, že ve dvaceti je na dítě brzo - no, je to brzo. Z hlediska sociální zralosti a zázemí pro výchovu potomstva je to dneska prostě brzo. Do dvaceti plno lidí je ještě závislých na rodičích. Studují, nebo mají velmi krátce po maturitě, nemají vybudované žádné vlastní postavení ve společnosti. Mizivé zkušenosti, a sami jsou fyzicky sice dospělí, ale rozumově jim často ještě hodně velký kus cesty zbývá. Tento stát je pohříchu natolik sociální, že se dost lidí naučilo na to spoléhat. Že dostanou mateřskou, rodičovský příspěvek, přídavky na dítě, sociální dávky na kde co, čtyři roky mateřské a rodičovské dovolené, příspěvky na bydlení, na školku, daňové úlevy, a pastelkovné... nebudu to jmenovat všechno. Osobně nemám dojem, že to vede k něčemu dobrému, a že není dobře, aby lidi měli děti, když sami ještě jsou nesamostatní, jak potom mají ty děti vychovávat a co jim můžou předávat, když nemají sami z čeho brát? A teď nemyslím peníze.
Jsou zde vlastně dvě témata. Jedno je život s mužem, který ji miluje, pečuje o ni i s rodinou, ale ... Myslím, že jeho vztah by se nezměnil a Romana udělala dobře.Potom je zde téma potratu. Potrat je a před cca 12. lety byl legální, já bych to ale nikdy neudělala. Od majetnického přítele bych odešla a dítě donosila, v nejhorším je dala k adopci. Romana měla jenom štěstí, že znovu otěhotněla a dvě děti donosila. A je zde vlastně i třetí téma. Totiž názor, "já jsem ve 20. letech na rodinu mladá, chci napřed...". Ano, je to dnes moderní, za nás byl ale ve dvaceti na dítě nejvyšší čas. A fyziologicky ba žena měla mít první dítě do 24 let. Navíc si myslím, že takové spřeházené priority v mnohých zůstanou a později sice mají děti, mnohdy vymodlené, které však přesto jsou a budou vždycky až na posledním místě.
@helza: Obětovat 9 měsíců života, absolvovat porod, a nic z toho nemít? Dítě dát k adopci, abych zbytek života měla dost témat k přemýšlení, kam se asi dostalo, jak se má, jestli se o něj dobře starají, neubližují mu, co z něj vyroste a jestli mě nepřijde navštívit za 20 let v okamžiku, kdy se mi to vůbec nebude hodit a nezničí mi tak budoucí rodinu? To mi připadá jako ta nejméně vhodná varianta. Navíc řada žen má po těhotenství následky na zdraví do konce života. Slečna z článku se neměla spoléhat na partnera, věděla, že dítě nechce, měla nějakou antikoncepci používat bez ohledu na jeho názor. Případně s ním nespat. Ale chápu, že byla třeba důvěřivá a netušila, že ji takhle ošidí. Sice je to obvykle naopak, a ten podvedený bývá muž, ale dobře, stane se. Pak udělala to nejrozumnější, co mohla. Zůstat v té rodině, přivlastnili by si její život a už nikdy by nemohla dělat nic podle sebe. Potrat dneska nepředstavuje významné riziko. Dávno se to nedělá pokoutně pletacíma drátama. Po takovém zákroku andělíčkářek v dobách minulých samozřejmě často ženy už nemohly mít další děti, pokud rovnou nevykrvácely a neumřely. Po odborném zákroku provedeném zkušenými lékaři je pravděpodobnost komplikací minimální. Zvlášť pokud se jedná o miniinterupci. Neříkám, že by se to mělo využívat místo antikoncepce, to rozhodně ne. Ale jako poslední řešení, když všechno ostatní selhalo, je to v pořádku. Nikdo nemá právo za to ženu odsuzovat.
@Elynor: Elynor, píšeš, že "řada žen má po těhotenství následky na zdraví do konce života" a níže že "potrat dneska nepředstavuje významné riziko." Ale velice se mýlíš, potrat je pro organismus ženy mnohem větší zásah a i dnes je mnohem nebezpečnější, než těhotenství a porod. A tím nemyslím nějaké andělíčkářky z první republiky. Ano, odsuzovat se nikdo nemá, zvláště, je-li v podobné situaci, v níž Romana byla. Já ji neodsuzuji, jenom bych se - tedy já - rozhodla jinak. Moje maminka se v podobné situaci před sedmdesáti lety (ne před 22. jako Romana) rozhodla donosit mě a dát k adopci. Nechci tím říct, že by svět utrpěl nějakou ztrátu, kdyby se rozhodla jinak, ale já jsem jí vděčná a jsem za svůj život ráda. Taky jí bylo dvacet a poté ještě dostudovala medicínu, ale rozhodla se jinak.
@helza: Je to každého soukromá věc a nemělo by se to odsuzovat ani kriminalizovat. Setkala jsem se i s názorem, že k nepříznivým psychickým stavům po interupci někdy nevede interupce samotná, ale odsuzující názory okolí typu "potrat je vražda". Myslím si, že na tom minimálně trochu něco je. A jak si vlastně moralisti představují v praxi to jejich "odnosit, porodit a dát k adopci"? Jak říká jiná moje známá, "potrat utajíš, ale velké břicho těžko" - a ne každá žena má možnost se na několik měsíců někam "uklidit", tajně porodit a vrátit se, až když je po všem. A ne každá to celé vůbec absolvovat chce. Jiná věc je, když žena nebo dívka potomka chce, ale nemá zázemí ani žádnou podporu, a tak se z těžkým srdcem rozumově rozhodne pro interupci. V takových případech věřím, že může bojovat s psychickými následky i dlouhá léta. A s těmi zdravotními riziky: nejsem lékařka, ale asi před deseti lety se mi v knihovně náhodně dostala do rukou knížka od nějakého doktora, kde také mimo jiné uváděl, že riziko nemožnosti mít další děti je po absolvování těhotenství a porodu významně vyšší než jako následek interupce. A věda jde kupředu, takže v dnešní době je tohle riziko možná úplně minimální. Připadá mi, že mýtus o neplodnosti přetrvává hlavně jako nástroj moralistů a pánbíčkářů, aby mohli cpát ostatním svůj fanatismus.
@Anonymizovaný: Neodsuzuji, a už vůbec nekriminalizuji. Jenom píšu, že já bych se tak nerozhodla a že pro mne to bylo rozhodnutí špatné. Zvláště, bylo li mnoho jiných možností. Tím nechci vůbec říct, že špatná, zlá, nebo jakákoliv byla v tom okamžiku Romana.
@helza: Přerušení těhotenství do 12.týdne se dělá ambulantně. Za dvě hodiny jdeš domů. Riziko představuje infekce, ale v nemocnici při výkonu by mělo být sterilní prostředí, no a doma holt pak musí žena dbát na hygienu. Celkově ale je to daleko menší zátěž než celé těhotenství a porod, když se budu držet jen té fyzické stránky věci. Každopádně by rozhodování mělo být osobní věcí té dotyčné, neměla by být k ničemu nucena. Ani k potratu, ani k donošení dítěte.
@Elynor: O přerušení těhotenství něco vím a rozhodně to není tak jednoduché ani když se to dělá ambulantně, ani když to tak navenek vypadá. A rozhodně nejde pouze o infekci. Už pouhý zásah do hormonů je mnohem větší, než u donošeného těhotenství, dokonce i "tableta po" je těžký zásah do organismu. Já ale Romanu, ani nikoho jiného, kdo se pro takový zákrok rozhodne neodsuzuji. Byla to její volba a je jenom dobře, že se s ní dokázala nakonec vyrovnat. Koneckonců žádný člověk neprožije život bez chyb a špatných rozhodnutí a nejhorší je, když jich pak celý život lituje. Právě proto, že jsme pouze lidé a špatná rozhodnutí děláme, je nutné umět si odpouštět a nepokazit všechno příští dobré litováním.Ale tu volbu prostě nepovažuji za správnou. Nedovedu si představit mít v sobě život a nemilovat ho a vzdát se ho. Z mého úhlu pohledu nelze jít za svým snem přes mrtvoly. A to už nemluvím o zodpovědnosti. Ale chápu dobře, jak to vnímáš a cítíš a proč tolik bojuješ. Jenomže jsou dvě věci, konající člověk a čin samotný. Nelze odsoudit člověka, který se ať už z hlouposti, nezodpovědnosti, sobeckosti, či čirého zoufalství rozhodne ke špatnému, hloupému, či zlému řešení, ale takové řešení odsoudit lze, nemůžu je chválit, nebo tolerovat. Ty bráníš s činem i Romanu, jako bys žila ve světě, kde se odsuzují, soudí a drbou ne chyby, ale chybující lidi. Já bydlím na dědině a tohle neznám. Nebo to ignoruju.
No, spát s chlapem, který chce mermomocí rodinu, a nebrat přitom antikoncepci, když dítě nechci - to je asi pěkná blbost, ne? A vůbec chodit s někým, kdo má o budoucnosti dimetrálně odlišné představy.Uhodit ženu, notabene těhotnou, je hnus - jenže kluk se tímto nepříliš chytrým způsobem snažil zachránit své dítě.Celé to vyznívá tak, že slečna až po otěhotnění zjistila, že jí partner vlastně moc nevyhovuje, a chudák děcko na to doplatilo životem.Na jejím místě bych přece jen šla do "kariéry" svobodné matky. Partner o dítě zájem měl, tudíž by se na jeho výživě a výchově zřejmě bez nějakých tahanic podílel, jen by holt rodiče nežili spolu.
@Anonymizovaný: Uznávám, že slečna se nechovala moc chytře, ale kariéra svobodné matky? Na ubytovně? Jakou by asi tak měla mateřskou, z platu dělnice v pekárně? A za zadkem rodinu přítele, která by jí patrně mluvila do všeho a snažila se si vnouče přivlastnit, když se na něj tolik všichni těšili? Aby se cítila jako inkubátor, který splnil svou úlohu, odnosil dítě a dál už má jen držet ústa a krok? Co kdyby rodina otce pojala myšlenku, že dítěti bude líp u nich, než s matkou na ubytovně a dostali by ho do péče? Ne, myslím, že slečna volila uváženě menší zlo. Když už se to takhle blbě seběhlo.
@Anonymizovaný: Souhlasím s tebou.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.