Romana po rozvodu netoužila po žádném vážném vztahu, tak si našla ženatého milence. Jaký to asi musel být šok, když zjistila, že jeho žena je její nadřízená?
Už pár let jsem rozvedená. Klasická situace, manžel si po letech manželství našel mladou milenku, zamiloval se, přivedl ji do jiného stavu a rozhodl se založit novou rodinu. Jelikož v našem manželství jsme už dávno fungovali spíš jako kamarádi, proběhl rozvod celkem hladce a vzhledem k tomu, že i děti už byly odrostlé, nešlo o žádné velké drama. Dnes jsme s bývalým v podstatě přátelé, scházíme se na rodinných oslavách a normálně se spolu bavíme.
Když bylo po rozvodu a situace se pomalu uklidňovala, říkala jsem si, že by nebylo na škodu poohlédnout se po někom novém. Na druhou stranu jsem se nechtěla hnát do dalšího manželství ani se příliš vázat, ale říkala jsem si, že by bylo hezké mít někoho, s kým člověk občas může zajít na večeři, do kina, na procházku nebo se prostě pobavit.
Zkusila jsem pár rande přes seznamku, ale nic z toho nevyšlo, vlastně mě to spíš odradilo. A tak jsem přestala lovit a ponechala svůj milostný život osudu. A jak to tak bývá, když nehledáte, vždycky někoho najdete. Na Bořka jsem narazila, když jsem se jednu neděli vracela autem od rodičů a na opuštěné silnici jsem píchla. Nikde nikdo, ale za chvíli se přibližovalo auto, ve kterém seděl osamělý řidič.
Byl to právě Bořek, který mi pomohl vyměnit rezervu a pozval mě na kafe. Příjemně jsme si popovídali, takže když si řekl o kontakt na mě, nebránila jsem se. O týden později jsme spolu vyrazili na večeři, kde se mi přiznal, že je ženatý. O rozvodu prý neuvažuje, ale rád by se se mnou dál vídal.
Vlastně to bylo přesně to, co jsem hledala. Občas večeře, sem tam kino nebo procházka, pravidelný sex a žádné větší závazky. Z morálního hlediska na sebe sice nejsem extra hrdá, že jsem kývla na to stát se milenkou ženatého muže, ale na druhou stranu, ať hodí kamenem, kdo je bez viny. Ostatně i já sama jsem se v minulosti ocitla v roli podváděné manželky…
S Bořkem jsme si rozuměli, o žádnou velkou lásku nešlo, ale klapalo nám to v posteli, navíc byl zábavný a gentleman. Náš tajný vztah trval už skoro dva roky, když došlo k nečekané náhodě. Načapala nás totiž jeho manželka! To by mi samo o sobě vlastně mohlo být celkem jedno, ale nejhorší na tom bylo, že manželkou mého milence byla moje šéfová!
Vůbec jsem nevěděla, jak situaci řešit, a byla jsem si jistá, že tímto jsem přišla o práci, kterou miluji. Když jsem se ale se šéfovou o dva dny později potkala v kanceláři, pozvala si mě na kobereček, abychom situaci probraly. Řekla mi, že pokud vztah s jejím manželem okamžitě ukončím, o práci nepřijdu. Prý si váží toho, co ve firmě dělám, a bylo by složité za mě hledat náhradu.
Na její nabídku jsem přistoupila a Bořkovi jsem oznámila, že je konec. Jestli jsem si ale myslela, že tím je situace uzavřená, dost jsem se spletla. Už je to půl roku a šéfová se vyloženě vyžívá v tom, že mě má v hrsti a denně se po mně vozí. Já chápu, že mě musí nesnášet, proč ale podstupuje denně fakt, že se na mě musí koukat?
Nejradši bych z práce odešla, ale v mém oboru v našem městě moc možností není, navíc si umím představit, jaké hodnocení by na mě asi dala případným budoucím zaměstnavatelům. Zkoušela jsem si promluvit s Bořkem, aby nějak situaci urovnal, tím jsem ale jen přilila olej do ohně. Pořád doufám, že časem se všechno uklidní, ale mám spíš pocit, že se to celé čím dál víc zhoršuje. A asi bude hůř, protože se Bořek rozhodl, že svoji ženu opustí…
