ROMANA (47): Můj milenec je manžel mojí šéfové

farah.farah: no jistě - vždyť měla všechny trumfy v ruce, a neměla co ztratit. Bohužel si to nedokázala včas uvědomit, a využít situace, teď už je v nevýhodě a už by to bylo složitější. Ale mohla by to zkusit i tak, ovšem chce to se nebát, a být dostatečně drzá. To asi Romana nebude umět, kdyby jo, tak si poradí a nebude psát do magazínu :-))

Elynor: cha cha....ta představa že si po tom co se stalo půjde říct o benfity povýšení a vyšší plat mne dost pobavila.:D

Vždy je něco za něco. Paní Romana bude mít chlapa, který je zábavný a gentleman, s kterým to klape po sexuální stránce, což není málo...ale bohužel bude muset změnit práci, které je dnes dost. Nebo přijde o ženatého muže, ale zůstane v práci s šéfovou, která nebude zrovna rozdávat úsměvy...Má možnost volby...

Navíc to nebylo "celý ty roky" - psáno jest, že vztah trval necelé dva roky, když je manželka někde objevila. Kolikrát se asi tak za ty necelé dva roky mohli setkat? Jednou dvakrát za měsíc? Mě spíš překvapuje, že se nechali přistihnout, za tak krátkou dobu konspirace obvykle ještě nepolevuje a lidi bývají dost opatrní. Fakt je, že náhoda je blbec a svět je malej, vždycky je může někdo někde spolu vidět. Ale to zas není nic proti ničemu, dokud je nenachytá jaksi přímo při činu, že :-) Vidět je někde u vína, jak si hledí do očí, to není nic průkazného.

lebahu: proč? Vždyť se milenec může jmenovat Novák :-)) nebo jiné naprosto běžné jméno. No a už vůbec nechápu, proč bych jako zaměstnanec musela vědět, kde bydlej mí šéfové? Co by mi po tom bylo? V 90% jsem se nezajímala, kde bydlí mí spolupracovníci nebo šéfové, a to jsem vystřídala 15 různých zaměstnání. Občas mi to náhodně mezi řečí někdo prozradil, ale málokdy teda tak, aby vybalil přesnou adresu, spíš jsem věděla jen tak přibližně tu část města nebo obec. Jo, v těch firmách, kde jsem dělala i personalistiku, tak tam jsem to "věděla" o všech zaměstnancích. To jinak nešlo. Ale zase - bylo to někde v papírech ve složce dotyčného a určitě jsem se nesnažila si ty údaje o všech lidech pamatovat, proto to slovo "věděla" dávám do uvozovek. Normální lidi si soukromí do práce netahaj, ani na malém městě ne.

To ji za celý ty roky netrklo, že se milenec jmenuje stejně jako její šéfka? A pokud žije na tak malým městě, že tam nesežene práci, tak je divný, že by nevěděla kde její šéfka bydlí.

Paní si pohnojila svoji existenci, jak se jen mohlo,tak jí asi zbývá jen najít si práci jinde a tak nějak změnit ,co se dá.Včetně toho,že by si měla hledat i jiného pána,jinak se bude vláčet životem jak mátoha.

Víceméně souhlas s mambulí - za chyby se platí. První chyba byla, že přestali být dostatečně opatrní, a manželka měla tu příležitost je načapat, celkem jedno kde a jak, podstatné je, že to zjevně nešlo nijak okecat :-) Druhá chyba - diskutovat o osobních věcech v práci, nechat se "pozvat na kobereček", to se přece nedělá. Na to neměla Romana vůbec přistoupit, protože na pracovišti je šéfová v obrovské výhodě. Měly se setkat někde na neutrální půdě, když už. Asi bych ale nějaké diskuze odmítla rovnou. Ono jaksi není o čem :-) Třetí chyba - práce je dneska všude dost, a leckde hledají lidi přímo zoufale. Takže bych s klidem dala výpověď, a milence si nechala (dobrý milenec je výhra a hledá se hůř než práce). No a jestli je Romana skutečně pro firmu těžko postradatelná, a přistoupila na nějaké hovory s šéfovou, tak mohla z toho i něco vytěžit - dobře, neodejdu, pošlu pána k vodě, ale co za to? Vyšší plat? Povýšení? Benefity? To už záleží na konkrétních okolnostech, v jakém oboru pracuje a jestli tam vůbec je možnost něco získat. Protože takhle bez boje vyklidit pole, přijít o milence a ještě mít v práci půl roku dusno, to fakt za to nestálo... teď už je méně vyjednávacího prostoru než na začátku, nicméně pořád není pozdě sbalit si pět pracovních švestek (hlavně pokud možno know-how - nikoho za sebe nezaučovat, ať si šéfová poradí), odejít hrdě středem, a toho chlapa si nechat, beztak se s manželkou rozejde. Ale jen jako milence, nevdávat se za něj, to by byla další chyba. To ovšem měla udělat hned, a ušetřila by si půl roku nepříjemností.

Taky jenom zírám na ten závěr - to si teď představuje, že její milenec bude doma manželce vykládat, jak má být v práci na jeho milenku hodná? :-) Já na jejím místě bych dávno v práci balila kufry, hluboce se styděla a vyklidila pole.

V takovém věku a ženatý milenec? K tomu skáče jak jeho manželka píská? A důvod, že i ona sama byla podváděná? Napadá mě něco o slepici...

Mata69: souhlas přešit přes bývalého milence, aby jí to urovnal v práci je absurdní. Stejně tak souhlasím s tím že musí počítat s tím, že to v práci nedopadne dobře. Ona je jedna věc to že dle zákonů by to vliv mít nemělo ale jsme jen lidi a prostě je nereálné čekat, že někdo kdo má s váma emoční problém to nebude dávat v práci nijak najevo a nijak nezneužije dvého postavení. Teoreticky proti tomu může bojovat ale morálně se za ni asi nikdo nepostaví.

farah.farah: no, nepíše, kde je manželka načapala...u něj doma? Pak byli blázni, že se tam scházeli...nebo někde venku, randili veřejně po městě? - pak byli stejní blázni...No, budiž, i když připustím možnost, že prostě netušila s kým to spí, tak jí muselo být jasné, že i když v práci zůstane, že to nejspíš med nebude. Souhlasím, může zkusit si znovu se šéfkou promluvit - ale variantu, že bude muset odejít, bych brala jako velmi reálnou. A chtít po milenci, kterého poslala k vodě, aby jí to doma rovnal, to je fakt uhozený. Ten navíc není v pozici, aby jakkoliv své manželce jakkoliv domlouval v tom smyslu, jak se má chovat k jeho milence.

No být jí znova si se šéfovou promluvím, už jednou se ukázala jako rozumná, ale zdá se že špatně odhadla sou touhu po pomstě. Normálně lidksy bych se s ní o tom pobavila je to prostě nestandardní situace a nějak ji vyřešit budou muset. Buď šéfová pochopí, že jí to nedělala vědomě a dá jí pokoj a nebo se v práci prostě rozejdou. Jiné řešení není a paní si je musí připustit včetně toho že holt možná z práce odejde. Jinak v dnešní době není vůbec problém najít práci a úvaha té paní že jí to nějak zkomplikuje reference od předchozího zaměstnavatele je dost lichá, mělq by si hledat práci nyní dokud je ještě zaměstnana v takovém případě ctí noví zaměstnavatelé jistý kodex a fakt do stávající firmy nevolají aby vám to nezavqřili, když váš zaměstnavatel třeba ještě ani neví že hledáte novou práci.

Mata69: Tak to že nezjistila kdo je manželka bych jí nevyčítala, měli dost možbná v rámci dohody i to že se o jeho manželství nemluvilo a pokud to byl vztah spíše sexuálního charakteru s tím že ona věděla že on je ženatý, tak proč by pátrala po tom s kým? To by dělala asi jen zamilovaná ženská co by ho chtěla časem rozvést, ale to nebyl její případ.

mambule: to si oprsvdu myslíte že řešením bylo nechat se vyhodit a pokraovat v mileneckém vztahu? To si myslíte že jemu žena nůž na krk nedala? Vztah který měli nebyla láska on se rozvádět nechtěl, tak proboha o jakém podrazu tu mluvíte? Ona mu snad něco slibovala do budoucna či co? Mi řijde že si to malujete jako že to bxla obří láska a ona ji prodala za prachy a kariéru ale pak jsme asi každá četla úplně jiný článek.

No to je pecka! Jako za dva roky vztahu nepřišla na to, že chodí s manželem své šéfky jo? No a když v práci zůstala, co si jako myslela? Jak by se tvářila ona, kdyby měla denně na očích milenku svého manžela? Vlastně to ještě píše, že si za to ta šéfka může sama, nechala si jí tam dobrovolně. Sama odejít nechce, ve městě by ve stejném oboru práci nenašla...a co takhle jiné město? A? Paní z příběhu je fakt eso...charakter...a jako návdavek ještě chce po odkopnutém milenci, aby to rovnal. Fakt je na hlavu. Možná chápu proč si manžel našel milenku.

No, s pánem jste měli jakousi dohodu a ten rozchod byl z vaší strany přece jen podraz - nebylo to kvůli hádkám, ztrátě sympatií, kvůli jiné lásce, ale vlastně pro pohodlí, kvůli kariéře a pro prachy. Dala jste mu jasně najevo, že pro vás neznamená skoro nic, navíc jste zahodila i vlastní hrdost a skákala, jak šéfová píská. A za podrazy se dost často platí...