Romana měla za sebou těžký rozvod a dlouhý rok plný samoty. Nakonec se ale i na ni usmálo štěstí a svoji lásku potkala jako ve filmu na silvestra!
Můj příběh asi bude znít jak z nějaké americké romantické komedie a spousta z vás si zřejmě řekne, že něco takového se ve skutečnosti stát nemůže. Ale ano, zázraky se dějí i v reálném světě a navíc ve chvílích, kdy to nejmíň čekáte.
Předloňský rok pro mě byl velmi náročný hned od začátku. Někdy v lednu jsme se totiž s manželem shodli po letech hádek na jedné jediné věci – že bychom se měli rozvést. Dnes nechápu, že jsme spolu vlastně vydrželi tak dlouho, v první řadě jsme se my dva vlastně ani neměli brát.
Hádali jsme se totiž už od začátku našeho vztahu. Jenže tehdy jsem byla mladá a impulsivní a hádky jsem tak nějak potřebovala, upouštěla jsem při nich páru. Je tedy pravda, že jsem někdy dokázala být až přehnaně hysterická, ale můj exmanžel také nebyl žádný kliďas, takže to u nás bývala slušná Itálie. Ale to usmiřování potom stálo za to!
Jenže čím jsme byli starší, tím víc jsem se z věčných hádek cítila unavená. Síly ubývaly, ale témata k tomu, abychom se pořádně pohádali, pořád přibývala. Měli jsme se rozvést už tehdy, jenže jsme měli malé děti a nechtěli jsme jim ničit rodinu. Až teď je mi samozřejmě jasné, že i pro ně by byl lepší rozvod, než poslouchat naše nekonečné boje.
A tak jsme se rozváděli až před dvěma lety. I když jsme se na ukončení manželství výjimečně shodli oba, rozvod se samozřejmě bez hádek neobešel a táhl se skoro celý rok. Bylo to vyčerpávající jak psychicky, tak fyzicky, ale nakonec jsme už další Vánoce a silvestra slavili s dětmi sami.
Jenže loňský rok byl nakonec ještě horší. Cítila jsem se strašně sama a zároveň jsem se nechtěla pouštět do dalšího vztahu. Nejhorší byly ty večery, víkendy a prázdniny, které děti trávily s otcem a já zůstala opuštěná v našem velkém domě.
Nejkritičtější pak byly loňské Vánoce nebo spíš silvestr. Děti po Štědrém dni odjely s bývalým manželem na hory, kde měly zůstat až do Nového roku, a já jsem poprvé byla sama. Přátel moc nemám a ti, které mám, také odjeli z města pryč užít si sníh a silvestra někde jinde. Takže jsem byla odkázaná sama na sebe.
Poslední den loňského roku jsem si řekla, že si udělám dobrou večeři, kouknu se na film a půjdu si brzy lehnout, abych zaspala smutek. Jenže venku bylo živo a hluk a veselí pronikaly zavřenými okny ke mně do pokoje a nenechaly mě spát. Nakonec mi to nedalo a znovu jsem vstala. Vzpomněla jsem si, že na náměstí má být kulturní program, a tak jsem si řekla, že se tam zajdu podívat, dám si svařené víno a třeba mě procházka hezky uspí.
Pořádně jsem se nabalila a oblékla jsem si novou teplou bundu, kterou jsem si koupila k Vánocům. Chvíli jsem na náměstí pozorovala koncert, načež jsem si koupila svařené víno a ohřívala si zkřehlé ruce. Bohužel mi nebylo dopřáno si ho vychutnat, protože v té chvíli do mě někdo prudce vrazil a obsah kelímku se ocitl na mé nové skvělé bundě! Chtěla jsem viníkovi dát co proto, ale když jsem zvedla oči, zjistila jsem, že jde o muže mého věku, který se začal okamžitě omlouvat.
Nakonec řekl, že bydlí za rohem a že u něj bundu musíme rychle očistit. Koupil mi na cestu nový svařák a už jsme upalovali k němu. Sice jsem si říkala, že bych neměla chodit k úplně cizímu muži do bytu, ale víno mě rozehřálo a tak nějak z něj sálalo bezpečí a dobromyslnost, takže jsem zariskovala.
Bydlel opravdu za rohem v krásně zrekonstruovaném novém bytě. Bundu se hned snažil vyčistit a zatímco jsme čekali, až uschne, otevřel lahev vína, u které jsme si krásně popovídali. Poté mi nabídl doprovod domů. O nic se nepokusil a byl velmi galantní, navíc se neustále omlouval za zničenou bundu, na které stopy vína přece jen zůstaly.
O tři dny později se u mě ozval zvonek. Za dveřmi stál on a v ruce držel balíček. Koupil mi úplně novou bundu! Nechápala jsem, jak si mohl pamatovat značku nebo velikost, ale nějak to dokázal a k bundě přidal pozvání na večeři. To se nedalo odmítnout!
Stručně řečeno, můj novoroční zázrak trvá dodnes. Potkala jsem ho v době své největší krize stejně jako on mě, protože byl také čerstvě rozvedený. Navzájem jsme si vyléčili zlomená srdce a pošramocené duše a jsme šťastní, že jsme jeden druhého našli. Na to, že jsem se kdysi dávno ráda hádala, si dnes už ani nevzpomenu. Naopak, užívám si, že s Honzou jde vše vyřešit v klidu a po dobrém. A opět miluji silvestry!
