Rozumíte si sexuálně?

Rozumíte si sexuálně?

Jen málo manželů si uvědomuje skutečnost, že jsou i přes hromadící se majetek a potomstvo stále ještě sexuální bytosti. Ale nezůstávejme jenom u klasických vztahů.

Singles spolu také žijí mnohdy dlouhodobě. Vina je většinou na obou stranách pole. Muži nejsou dostatečně průbojní a ženy se příliš věnují svým mateřským povinnostem. Nebo právě naopak a potom mezi partnery logicky probublává nesourodnost, zklamání a vztek. On má pocit, že ona ho už nepotřebuje k ničemu jinému než k živení rodiny a opravě pračky, ona je přesvědčena, že on už ji nemiluje, protože se raději věnuje sám sobě, svým kamarádům, koníčkům a …určitým částem těla. Ona a on si zkrátka nerozumí.

Celý život bojujeme s archetypy různých rolí. Vidíme je hrát je jako dětí u svých rodičů a ani nám nedojde, že je co nevidět začneme hrát sami. A nijak zvláště se na ně nepřipravujeme. Pečlivě si přitom rovnáme do cesty různé překážky, aby se nám dýchalo ne lehčeji, ale spořádaněji. Naše hierarchie hodnot je potom podle výchovy, současné filozofie světa a vlastního pracně nabytého přesvědčení žalostně překroucená a zdeformovaná takřka neléčitelným způsobem.

Zaručené a testované prostředky na uzdravení zmatené dušičky a obnovení vitality vašeho vztahu přesto existují a dokonce je držíte ve svých rukou. Jednoduchý recept, který se nevydává ani na lékařský předpis je - komunikace. Abychom si rozuměli, komunikujme více! Ano i o sexu. Co bojíte se to slovo říci? Většina z nás vám bude na veřejnosti hrdě oponovat. Jakmile však přijde k hotovému, zachováme se jako malý pes, co uviděl 5x většího kolegu bernardýna. Jak koneckonců říkávala jedna naše známá: „když já to radši dělám, než bych o tom s někým mluvila.“ Že to asi dělá „blbě“ pochopila až po dvou rozvodech a dvou dětech. Vcelku smutná bilance. V sexu máme všichni představu o tom, že jsme profesionálové i když jsme vlastně amatéři.

Přestože často nabýváme pocitu, že svoji druhou polovičku bezpečně známe a není třeba dlouhých únavných diskusí, sami sebe překvapíme, jak se naše pohledy na základní záležitosti naprosto rozcházejí a jak málo toho o sobě a o tom druhém vlastně víme. Což je vcelku při pečlivosti s jakou se věnujeme všemu ostatnímu s něčím co nám dodává především energii pro náš další život docela hazard. Nezůstávejme ale u pocitů a nechejme se překvapit:

Zkuste třemi body zaznamenat své životní role podle vašeho stanoveného stupně důležitosti. (Můžete se cítit např. jako: žena, matka, dcera, sestra, manželka, kamarádka, přítelkyně, milenka…..)

KDO JSEM? 1. 2. 3.

JAK MNE VIDÍ PARTNER? 1. 2. 3.

A nyní požádejte partnera, aby „se zařadil“ obdobným způsobem. (Můžete se cítit např. jako: otec, chlapec, bratr, syn, kamarád, přítel, chlap, milenec….)

KDO JSEM? 1. 2. 3.

JAK MNE VIDÍ PARTNERKA? 1. 2. 3.

Bez bázně a hany přiložte k sobě dále své vyplněné testíky a světe div se! Pokud vás partner vidí jako matku na prvním místě a vy sama se vidíte jako matka až na místě třetím, je třeba zakročit. Vymezte si teritorium a ukažte mu jednou pro vždy kdo, že vlastně pro něj jste a chcete být! Pokud se partner označil jako manžel na prvním místě, společně zapřemýšlejte kde a proč zapomněl na chlapa a dejte mu dostatek volného prostoru, aby se jako takový směl konečně projevit. Pokud se ani v jedné odpovědi neshodnete, od základu překopejte vaši hierarchii hodnot a na bytelných základech důvěry, se kterou jste přistoupili k tomuto zprvu docela neškodnému testíku, pozvolna postavte váš nový svět.

Ovšem je rozdíl např. mezi manželem a chlapem nebo mezi ženou a kámoškou? Co na tom vlastně je tak důležitého? Když vám prosím pěkně vše vyhovuje, tak se námi nenechte rušit a jděte si snít svůj sexuální sen. Třeba to bude již zítra :) :) :) …

Pokud se opravdu chcete o sobě a o sexualitě něco nového dozvědět (pozor, nezaměňovat s genitalitou!) jakožto o síle co nás dokáže popohnat i prohnat pěkných pár kilometrů, přijďte se svým partnerem na náš kurz. Bereme tu sexualitu jako párovost a ne jako pářivost.

Špatné v tom našem světě je, že i do autoškoly si můžeme dokoupit další jízdy, když nám to nejde. Co uděláme s tím, když nám to zrovna nejde tady? A proč vás lákáme do něčeho co budí zdání určité komplikace? No protože teprve vztahy, které se umí vyrovnat s nějakou komplikací stojí teprve za to. V normálu totiž umí žít v podstatě každý.

Příjemný den

Markéta Dušková a Michal Zachar http://www.makeupacademy.cz>www.makeupacademy.cz

Doporučujeme

Články odjinud