Pokračování velmi úspěšného seriálu Sanitka I se ujal scenárista Ivan Hubač. Jak se na nové díly v autentickém čase scenárista připravoval, s kým konzultoval odbornou stránku, či komu svěřil režii tohoto seriálu?
Kde vznikl, pane Hubači, impuls, abyste napsal pokračování úspěšného seriálu Sanitka?
Kdyby seriál nebyl úspěšný, o pokračování by nikdo neuvažoval. Daleko méně úspěšné seriály se svých pokračování dočkaly. Sanitka ne. Zdálo se mi, že je to škoda. Když otec pokračování psát nechtěl, domluvili jsme se, že na mě převede autorská práva a pokračování napíši sám.
Bylo těžké zasadit děj do doby, která je akčnější, ale i mnohdy agresivnější, tak, aby v něm diváci našli opět myšlenkovou hloubku dialogů jako v Sanitce I?
Je úplně jedno, jaká je doba, když někde bezmocně ležíte a prchá z vás život. Sanitky spěchaly k případům stejně naléhavě za komunistů jako spěchají v parlamentní demokracii. Myšlenková hloubka dialogů se neodvíjí od doby. Ta se odvíjí od charakteru postavy, od situace v níž se postava nachází a od toho, jak postava na tuto situaci reaguje. Na době nezáleží. Záleží na tom, jak se to napíše.
V průběhu času se změnila nejen vybavenost sanitek. Jak se vám podařilo se s tímto faktem vyrovnat?
Změnila se nejen vybavenost sanitek, změnily se technologie, vznikla letecká záchranná služba, která v době, kdy se vysílala původní Sanitka, neexistovala, změnila se organizace a systém záchranářské práce. S tím vším bylo nutné se seznámit a podniknout velký sběr materiálu. Navštěvoval jsem jednotlivá pracoviště - dispečinkem záchranné služby počínaje a stanovišti, odkud vyjíždějí sanitky k jednotlivým případům, konče. Bez tohoto průzkumu, jak současná záchranka funguje, bych nemohl pokračování psát.
Co se podle vás naopak vůbec nezměnilo?
Nezměnilo se to podstatné. Že když se bojuje o záchranu lidského života, jde všechno ostatní stranou.
Máte osobní zkušenost s první rychlou pomocí lékařů sanitky?
To naštěstí nemám a doufám, že ještě dlouho mít nebudu.
Jak se vám spolupracovalo s režisérem Filipem Renčem, starými, ale i novými postavami, v novém seriálu?
S Filipem Renčem se mi spolupracovalo výborně. Je to profesionál a nebyla to naše první společná práce. S herci pracoval on a já jsem to jen zpovzdálí sledoval. Mým úkolem bylo vytipovat postavy, které jsem chtěl převést z původní Sanitky do nového pokračování, a oslovit herce, zda s účastí v pokračování souhlasí. Bez jejich příslibu bych nemohl psát. Pokud jde o nové postavy, měl jsem poměrně konkrétní představy o hereckém obsazení, ale autorovy představy nakonec vždycky koriguje režisér. S Filipem Renčem jsme se na obsazení téměř všech rolí shodli.
Do jaké míry se s pokračováním seriálu ztotožnil opravdový ředitel záchranky, MUDr. Zdeněk Schwarz, který je vaším odborným poradcem a kterého v nových dílech hraje Jiří Dvořák?
To, co jsem ve scénáři napsal, a to co bylo později natočeno, MUDr. Zdeněk Schwarz viděl a schválil. Jako odborný poradce garantoval, že situace týkající se zásahů záchranné služby jsou autentické a neodporují skutečnosti.
Vyzkoušel jste si sám práci lékaře v sanitce, abyste se dokázal vžít do jednotlivých postav?
Nejsem lékař, tak jsem si nemohl tuhle práci vyzkoušet. To je stejné, jako kdybych chtěl dirigovat orchestr a neznal bych noty.
Sanitka I, kterou režíroval Jiří Adamec a napsal váš otec, je svým způsobem nadčasová. Bude i ta vaše?
Na tuhle otázku nám odpoví čas.
Zdroj: www.viposobnosti.eu