ŠÁRKA (33): Mezi mým mužem a jeho rodinou zuří bitva o majetek

Ano, já to špatně formulovala, vím, že manžel dědí polovinu a dítě dědí rovným dílem taky polovinu, tady jsou ovšem děti dvě, takže správně měl po zemřelém otci dostat každý třetinu z té poloviny. Teď je to snad dobře? Ano, je diskutabilní, nakolik se bratr, co tam nebydlí ani bydlet nechce, podílel na majetku v tom domě krom toho, že tam vyrostl, ale na dědění má nárok a pokud to není žádný živel a adept na vydědění, potom ho docela nefér maminka a bratr obešli. Nikdo neříká, aby jeden zhodnotil dům a druhý za x let, až se bude dědit po matce, natáhl ruku pro svůj díl, tentokrát zvelebený tím druhým bratrem. A že bydlící bratr se zdráhá vložit prachy do majetku, kde mu patří jedna čtvrtina, je docela pochopitelné. Opět příklad z okolí - jeden sourozenec zvelebil celou chalupu po rodičích, kam jezdí často a logicky to chce mít obyvatelné a pohodlné a druhý tam jen jezdí čas od času strávit pár dní a nostalgicky vzpomínat na mládí. Což vždycky skončí hádkou. První sourozenec logicky říká, že už by to dávno spadlo a druhý, že to měl nechat, jak to bylo. Užívat dům chtějí oba. Nikdo toho druhého nechce vyplatit. Další příklad v bleděmodrém - oba sourozenci užívají s rodinami svoji polovinu chalupy, jedni v původním stavu, druzí v rekonstruovaném, první sourozenec si počkal, až ten druhý dá do domu veškeré úspory a nyní změnil názor, už tam jezdit nechce a chce vyplatit. Z čeho asi? Třetí příklad - jeden sourozenec řekl matce, že má zájem její dům zrekonstruovat, ta mu ho dala napsat za tichého souhlasu sourozence druhého /dělejte si, co chcete, mně to je jedno, já radši nic nechci, ovšem jak měl sourozenec dům jistý, přestal za matkou jezdit a bylo vymalováno, jezdil za ní pouze ten asi hodnější, aby nebyla sama/....Ono se říká, že by děti měly být dohodnuty a rozděleny už za života rodičů. Jenomže ty poměry se přece mění, dojde k nemoci - už není zájem starat se o další objekt, dojde k rozvodu - najednou tam někdo potřebuje bydlet, nebo třeba jeden sourozenec zase má zájem druhého vyplatit, ale ten první se své půlky vzdát nechce. Nás naši rodiče porovnali za života. Bylo to celkem jednoduché. Dali oba svým dětem domky po svých rodičích k rekreaci, už se tam nehodlali ke stáru dřít a ponechali si svoje bydlení. Je možné, že se ještě jednou budu divit, až o to jejich bydlení půjde. Kam až to dopracujeme my....