ŠÁRKA (38): Mám raději staršího syna a denně si to vyčítám

16. 8. 2020
ŠÁRKA (38): Mám raději staršího syna a denně si to vyčítám
Šárka má dva syny a oba jsou naprosto odlišné povahy. I když to nerada přiznává, občas se přistihne, že víc tíhne k tomu staršímu. Stydí se za to, ale neumí si pomoci...

Jsem mámou dvou skvělých kluků. Opravdu jsou oba moc fajn. A přesto… k tomu jednomu tíhnu tak nějak víc. A také vím, proč to tak je. Bohužel je to špatný důvod. Starší syn je zkrátka na všechno šikovnější a je s ním i mnohem jednodušší domluva.

Zato ten mladší je plný vzdoru a každý požadavek musí být tvrdě vybojován. Je to únavné, vyčerpávající a já se pak nevyhnu tomu, abych je vzájemně nesrovnávala.

Staršímu Tobiášovi je osm let a je to prostě zlatíčko. Už odmalička. Ať to bylo samostatné stolování, odnaučování plenek, pohyb venku – všechno mu šlo jedna radost a já si nepamatuju, že bych se s ním kvůli něčemu hádala. Byl šikovný a přirozeně chtěl všechno dělat dobře. Nevím, jestli to bylo výchovou, nebo má takovou šťastnou povahu, rozhodně jsme ho nijak nedrilovali. Vydrželo mu to dodneška.

Zato mladší Vojta, to je neřízená střela s naprosto nepředvídatelnými reakcemi. Od narození vzteklounek, co jde na všechno řevem a hrubou silou. Z principu neustále v opozici. Odplenkoval se až po třetím roce, v sedmi letech jí někdy stále jako prasátko a dodnes trnu, že ho venku srazí auto, protože když já nebo manžel zavoláme „stůj“, on se najust rozběhne.

I taková věc, jako je oblékání, byla vždycky problém. Tobiáš dojde k připravené hromádce a bez řečí si ji obleče. Vojta hromádku ignoruje a vyhází půl skříně. Nebo hromádku rozhází. Nebo ječí, že tohle na sebe nevezme – a pak jde a vezme ze skříně úplně stejné triko.

Dokud byli předškoláci, dařilo se mi ještě emoce celkem kočírovat a jen si pro sebe vzdychat. Pořád jsem doufala, že se i Vojta trochu zklidní a postupně s ním bude lepší domluva. Ale ono je to spíš čím dál horší.

Přitom má vedle sebe bráchu jako vzor. Všude slyším, jak se děti učí nápodobou, ale tady to zjevně nefunguje. Kluci jsou spolu kromě školy pořád – a že by měl Tobiáš na Vojtu nějaký vliv, to se tvrdit nedá.

Doma pak neustále vznikají konfliktní situace a já se čím dál častěji přistihnu, že vybuchnu a padají ze mě ty nepřípustné věty jako: „Podívej se na Tobiáše, ten už je dávno oblečenej, proč ty nemůžeš být taky?“ nebo „Tobiáš tohle ve tvým věku dávno uměl, tak mi netvrď, že to nejde!“ Už když to vyslovuju, nadávám si a vím, že je to špatně.

Nemusím být psycholog, abych věděla, že tím Vojtu ještě víc zatvrdím, že se natruc šprajcne. Ale nedokážu to v tu chvíli ovládnout, vlastně tím ventiluju frustraci, protože s Vojtou to nejde ani po dobrém, ani po zlém. Jde to jedině PO JEHO. Bohužel dopředu nikdy netuším, co to „jeho“ bude, takže nevím, jestli se na výlet budeme vypravovat minutu, nebo hodinu.

Manžel je na tom ještě hůř, ten rovnou říká, že „na toho satana nemá nervy“ a raději vyklízí pole, než se zklidní. Ale na rozdíl ode mě se umí krotit a nikdy Vojtovi neřekne nic nahlas, nesrovnává kluky před nimi, ale jen když se bavíme my dva.

Probírala jsem to s mnoha kamarádkami, všechny mi říkají, že své děti porovnávají, to prý dělá každá máma, a je logické, že tíhnu k synovi, který je „bezproblémový“. „Ten druhý si jen chce získat tvou pozornost, když vidí, že máš radši bráchu,“ řekla mi jedna.

Jenže to bych se ohradila. Rozhodně Tobiášovi nevěnuju víc pozornosti. Naopak, tím, že s ním jde všechno tak hladce, má jí nakonec vlastně méně než Vojta, se kterým u stejného úkonu strávím pětkrát déle času. Naopak je mi Tobiáše někdy líto, že je „trestaný“ za to, jak je hodný. Nějak si zkrátka nevím rady, jak se ke klukům chovat spravedlivě, vycházet s oběma a nezbláznit se z toho.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Sotva začal podzim, tak jste nabrali více energie. Nejdříve jste litovali, že tu není léto, ale podzimní dny jsou pro vás opravdu báječné. Do žil vám vstoupila nová energie a zvládáte hned…

Nejčtenější články

Doporučujeme