ŠÁRKA (39): Měli jsme s manželem dluhy, skončili jsme jako bezdomovci

23 komentářů

Elynor
5. září • 13:50

Jenom se snažím vysvětlit, že ten prvotní impuls (v tomto případě úchvatná vydržovaná kolegyně, ale mohlo to klidně být cokoli jiného), kdy se člověk podívá na svůj život jinou optikou než doposavad, a zjistí, že teda nic extra, ten se dá celkem pochopit. A nesouvisí to nijak s tím, jak majetný člověk je, nebo jak je vzdělaný. Nespokojenost se svým životem může pocítit kdokoli kdykoli. Přestože třeba léta spokojený byl a nic mu nechybělo, než právě přišel ten okamžik, kdy dotyčný nahlédne, že jsou i jiné možnosti, a často ho to samotného překvapí. Druhá věc potom je to pitomé řešení opakovanými půjčkami až k bankrotu. To už se ničím rozumným omlouvat nedá, to bylo jednoznačně nějaké zatmění, či co, a aspoň jeden z obou měl mít rozum. Když ho neměla paní, tak její muž to měl včas stopnout.

Mata69
5. září • 13:20

Možná si měla pořídit taky nějaké ty "tajné milence" a nemusela se takto zadlužovat.

Mata69
5. září • 11:24

Na tom příběhu není šokující to, jak se člověk dostane do dluhové spirály - bohužel takových lidí je spousta a zhusta je to fakt kvůli zbytným věcem. Pro mě je na tom šokující to, že se jedná o učitelku - tedy vysokoškolsky vzdělanou ženu, která závidí své kolegyni nadstandardní život - takový, který si asi z platu učitelky nemůže dovolit. Že se nechává vydržovat muži, to asi přehlédla nebo co. A ten její manžel, co to bylo proboha taky zač??? Neschopný své ženě říci, že se asi zbláznila a ještě si jde sám honem půjčit, aby byla ženuška spokojená? Představa, že lidi takto mdlého rozumu mají učit děti mě fakt docela děsí.
Evidentně se neměli zrovna špatně - vlastní bydlení, chatu na víkendy a dovolené a neschopni ušetřit ani korunu...ale snažit se dohonit v luxusu vydržovanou ženu, to je fakt myšlení na úrovni debility.

Elynor
5. září • 12:09

@Mata69: No, neměli špatně... starší dům je bezedná díra na peníze, pořád je co opravovat a vylepšovat. Ojeté auto taky nic moc, a taky furt kolem něj člověk něco platí. A ta chalupa zřejmě nebyla jejich, když píšou "rodinná". Asi ji mohli využívat, ale i tam bych předpokládala, že třeba přispívali na provoz a údržbu, že se tam nejezdili jen rekreovat. Takže mě vůbec nepřekvapuje, že nebyli "schopni ušetřit korunu". Plat učitelky na ZŠ není nic moc - ovšem to vlastně nevíme, jestli paní byla učitelka, o tom se nic nepíše. Jen že pracovala ve škole. Klidně tam mohla dělat třeba kuchařku, hospodářku, školnici, vychovatelku, uklízečku... za tyhle profese jsou taky houby peníze. No a to, že někdo má pocit, že by si taky zasloužil lepší život, než má, to vůbec nesouvisí se vzděláním a inteligencí, to může napadnout i univerzitního profesora ]:-D

Mata69
5. září • 13:24

@Elynor: Hele, ona sama píše, že rozhodně nebyli chudí. Starší dům nemusí být nutně bezedná jáma na peníze - starší dům může být velmi dobře udržovaný dům, nutně to neznamená, že je to ruina, značí to jen to, že není nový. A ojeté auto rovněž nemusí být vrak před rozpadem co stále žere peníze, ojeté auto je i třeba rok staré v perfektním stavu. Ale to nám blíže článek neobjasňuje...ostatně než nastoupila k nim do práce ta úchvatná kolegyně, nejspíš jí ani nepřišlo, že by jí něco chybělo.

Mata69
5. září • 13:20

@Elynor: No jasně, neříkám, že žili v luxusu, ale žijí ve svém. Ať to je jak je, užívat si "lepší" život na půjčkách, o kterých nemám tucha jak je splatím, když nevyjdu ani s běžným příjmem - to je prostě magořina. A evidentně jim to žádné štěstí nepřineslo. Pár chvil si to užili a co? Stálo to za to?

Elynor
5. září • 13:37

@Mata69: no nestálo to za to, jistěže. Však já souhlasím, že to s těma půjčkama byla hloupost, a štěstí jim to nepřineslo. Ten milenec by byla jedna z méně rizikových variant. :-)

Anonymizovaný
5. září • 7:31

Tak strašně hloupý snad nemůže být nikdo. Jestli tohle opravdu udělala učitelka,tak ty diplomy dávají těm husám zadarmo a podle toho vypadá výuka. :zelenac:

Anonymizovaný
4. září • 22:34

Kdo chce kam...

Anonymizovaný
4. září • 21:45

Příběh hloupé učitelky a hodného ňoumy - podpantofláka.
Konzumní společnost má pokrouceně nastavený žebříček hodnot
Lidé tráví víkendy v nákupních galeriích. Nanynky se chlubí desítkami značkových bot, kabelek, stovkou hadříků . . . ale to je vše málo - ty nejdražší mobily, hodinky, šperky . . . dále dovolené, auta . . . nikdy nemají dost.
Že na to nejsou finance ? Stejně to musí mít za každou cenu.
Dluhová spirála se roztáčí, zaslouženě následuje pád na samé dno.

j66
5. září • 0:00

@Anonymizovaný: Nemyslím, že podobné jednání je produktem této doby. Vzpomínám si, že jsem před lety četla nějaký ženský román z 19. století, a tam byla popsán dost podobný příběh. Akorát to neskončilo rozvodem, ale smrtí nezdárné a rozhazovačné manželky při porodu nemanželského dítěte. Tedy "potrestáním" viníka, jestli se to tak dá nazvat.

Anonymizovaný
4. září • 21:38

Pokud člověk nepřestane toužit po tom co nemá a nezačne si vážit a užívat toho co má.. (protože to kdysi bylo taky jeho předmětem touhy)...pak je to jistá cesta do pekla a klidu v něm nenajde.

j66
4. září • 20:36

Připomnělo mi to nedávný článek o paní co skončila v azyláku a pak se pověsila na krk spolužačce. Ta taky vinila z exekucí manžela. Zajímalo by mne kdo zaplatil ty dluhy po rozvodu ? Předpokládám, že mažel "podpantoflák", půjčoval si přece on :-|
Tahle ještě nějakýho troubu užene, co ji bude živit.

helza
4. září • 16:06

Opravdu smutný příběh. Smutný tím, že ať je to jakýkoliv blábol, jsou dnes lidé, kteří uvažují a jednají podobně. Už jedna z prvních vět, nenápadné - "denně rozhodně neběhala do samoobsluhy, aby nakoupila večeři", svědčí o tom, jak moc neumí Šárka s penězi dodnes hospodařit, či o tom, jaké trdlo je redaktorka. Přeci nejsem-li právě v balíku, pak rozhodně neběhám denně nakoupit a už vůbec ne do samoobsluhy, ale s rozvahou si jednou týdně, či jednou za 14 dní zajedu do nějakého většího marketu a nakoupím to, co skutečně potřebuju. Tedy pouze to.

Rambíša
4. září • 15:59

Fakticky je to děs,jak je ta mladší generace neuvědomnělá,nenapadne ji na něco šetřit? Těšit se,jak přibývají penízky a blíží se čas,kdy konečně je suma pohromadě a může se jít nakupovat....Nějak mi připadá,že mnoho lidí je ohlupeno reklamami,chtějí mít všechno hned - i za cenu v podstatě sebezničení.

kočina
4. září • 15:54

Ruth: Vtip je v tom, že tahle dáma na nic nenaletěla, tak je jen sama natolik hloupá, až mě děsí, že by tohle má VŠ a mělo by učit naše děti.A jinak teda, tady se ukazuje to, co pozoruju v okolí už delší dobu. Paní všechno dostala na zlatém podnose, aniž by se musela aspoň trochu snažit: dům, auto, na víkendy rodinná chalupa....., nikdy se nemusela uskromnit a hospodařit. Přesto neměli stranou ani na jednu (tu první) dovolenou, tj. i tak žili od výplaty k výplatě. Líto mi jí není.

Elynor
4. září • 14:40

Ono to vypadá nepochopitelně, když to člověk pozoruje s odstupem. Ale - kdo by se nechtěl mít líp, být obklopen hezkými věcmi, cestovat, mít příjemné zážitky? Paní se vdala v sedmadvaceti možná za prvního, s kterým chodila a co byl po ruce, nebo na ni zbyl. Dům od rodičů, ojeté auto, rodinná chalupa. Všechno to znala už léta, nic nového, nic zajímavého, každodenní šeď. A pak viděla, že to jde i jinak. Člověk má tendence chtít to, co nezná, a co mu tudíž připadá lákavé a zajímavější, než to, co má doma a co zažívá denně. Aspoň jednou nebo na chvilku se vytrhnout z toho běžného všedního koloběhu. A možná i pocit jisté nespravedlnosti - proč jiná žena ano a Šárka ne? Je opravdu tak špatné toužit po něčem jiném a snad i lepším? Co už člověku nakonec ze života zbude, když ne zážitky a zkušenosti? I závist může působit pozitivně, pokud člověka donutí, aby se víc snažil, posunul se někam dál, něco se naučil, zlepšil prostředí kolem sebe, aby se mu lépe vedlo. Kdyby lidi netoužili po něčem lepším, byli jsme dneska ještě stále spokojení jako stádo lidoopů, které má dost banánů, a dost listnatých větví na stavbu pelechu. Samo o sobě to přání mít se lépe a žít radostněji není nic odsouzeníhodného. Bohužel způsob, kterým se toho ta paní pokusila dosáhnout, byl velmi nešťastný. Buď zapomněla, nebo jí to nikdo včas neřekl, že vždycky je něco za něco. Nemůžeme mít všecko a sami nedávat nic. Jenom z toho závěru článku si nejsem jistá, zda už to paní pochopila. A ještě smutnější kapitola je ten její manžel. Jestli byl skutečně takový "podpantoflák", tak to je hodně špatná vizitka mužského pokolení.

Anonymizovaný
4. září • 14:22

Tenhle příběh a jemu podobné mají jedno společné, na vcelku jednoduché situaci mají ilustrovat, co se může stát. A věřte, některé příběhy jak jsou neuvěřitelné, tak jsou pravdivé. Obchodníci s čímkoliv, sňatkoví podvodníci, půjčky bianko v rodině...témat je hodně a ne každý si ví rady. Naletět se dá, taková někým připravovaná lest je často docela promyšlená akce,ale dá se naletět i na primitivní trik. Dostat se do potíží nemusí být vůbec složité. Proto berme tuto rubriku s rezervou.

Bouděnka
4. září • 13:44

Podobný příběh znám z okolí, ale ten skončil trochu jinak. Paní nakonec tu ostudu neunesla a vzala si život. A zůstaly po ní i dvě nedospělé děti. Myslím, že takových jedinců mezi námi pár běhá. Co si půjčují a nedomýšlí, kam to povede.

Mata69
4. září • 13:25

No, pěkně odfláknutý příběh...k tomu ani není jinak co napsat. Učitelka takto mdlého rozumu?

Anonymizovaný
4. září • 14:25

@Mata69: Jedna úča kurtizána s několika zazobanými milenci (učit chodila z čiré lásky k dětem), druhá hodně mdlého rozumu.
A teď tu o Karkulce :-)
Nemám nic proti příběhům inspirovaným životem a zde trochu upraveným, ale tentokrát to přehnali.

Anonymizovaný
4. září • 7:00

To je tak ubohé

Anonymizovaný
4. září • 13:12

@Anonymizovaný: To je tak blbé, že se to pravdě ani nepodobá :-)

Doporučujeme

Články odjinud